Zobrazují se příspěvky se štítkemKapitoly // Zlaté koruny stromů (DOKONČENO). Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemKapitoly // Zlaté koruny stromů (DOKONČENO). Zobrazit všechny příspěvky

sobota 21. prosince 2024

Zlaté koruny stromů 13. Halloween párty 3/3 (DOKONČENO)


“Hodily by se k tomu ty světýlka ve tvaru lebek, dát je k těm pavučinám.” usměje se na mě má sestra.

“Právě mě napadlo úplně to samé.” taky se usměji.

Oběd už je na stole v obýváku, oba dva už sedí na gauči a jedí.
My si sedneme na druhou stranu, kde máme připravené jídlo, trochu se posunou, abychom se tam všichni lépe vešli.

“Dobrou chuť.” promluví Jonas.

“Tobě taky.” opět odpovíme s mou sestrou ve stejnou chvíli dohromady.

neděle 10. listopadu 2024

Zlaté koruny stromů 12. Halloween párty 2/3


Práce nám jde dobře a celkem rychle. Už máme dost věcí hotových. 
Chtělo by to začít dělat oběd a zbytek udělat potom. 

“Co bude vlastně k obědu?” zajímá mě. 

“To zatím nevím.” odpoví Jonas a pokrčí rameny. 

“Co brambory a kuře?” navrhne má sestra. 

“To zní dobře, proč ne. Já to pak udělám.” odpoví ji Jonas. 

“Dobře miláčku.” odpoví mu a políbí ho na ústa. 

Trochu žárlím, takže jdu k ní a políbím ji na ústa. 

Sestřička si zapálí cigaretu a jde nám udělat kávu a teplý čaj.
Netrvá dlouho a položí kávu a čaj na stůl, kde je trochu místo. 
Pak zapálí vonné tyčinky v obýváku.

Už začíná být docela zima. Stromy jsou skoro bez listů, je cítit ve vzduchu, že se blíží zima. 

čtvrtek 31. října 2024

Zlaté koruny stromů 11. Halloween párty 1/3


“Uděláme letos zase Halloween párty.” pronese má sestra po cestě domů. 

“To je dobrý nápad.” souhlasím s ní. 

“Já už pozvala pár lidí, ty jako vždycky.” oznámí mi. 

Čekal jsem to, bylo mi to jasný. Znám ji ze všech nejlíp. 

“To jsem čekal.” odpovím ji. 

“A Rive u nás bude zase spát, jako vždycky.” dodá. 

“Dobře.” trochu žárlím. 

Už jsme konečně doma. Seskočíme z koní na zem a odvedeme je do stáje. 

“Au, mě bolí zas zadek.” lehce zaskučím bolestí.

“Jo to nejsi sám, mě taky. Sedla jsou tvrdá no.” pronese a pokrčí rameny. 

Usměji se. Když jsou koně opět volný ve stáji, jdeme domu. 

středa 30. října 2024

Zlaté koruny stromů 10. Projížďka na koních


“Je tu tak krásně.” pronese má sestra.

“Ano, to máš pravdu.” odpovím ji. 

“Miluji to zde.” odpoví mi. 

“Já taky, ale tebe víc.” usměji se na ni. 

“Já vím. Jsem šťastná, že zde mohu být s tebou a žít tu s tebou. Bez tebe bych nemohla žít.” a políbí mě. 

“Vím. Také jsem šťastný, že tady mohu žít s tebou. Však já bych bez tebe také nemohl žít. Tady máme větší volnost a nemusíme naši lásku skrývat před rodiči, to bylo peklo, stále se muset hlídat a kontrolovat.” odpovím zamyšleně.

“Tak to máš pravdu. To skrývání bylo skutečně peklo, ale podle mě něco tušili.” řekne. 

pondělí 28. října 2024

Zlaté koruny stromů 9. Vůně podzimu


 “Ok no.” řekne trochu podrážděně.

“Fajn, tak co chceš dělat?” zajímá mě. “Tak teď mě máš pro sebe. Doufám, že už víš co chceš dělat.” dodám, na jeho výrazu poznám, že nemá, klasika.  
“A už začínám být trochu unavený.” prohlásím. 

“Co třeba hrát hry?” nadhodí. 

“Proč ne.” odpovím. 

Ze zdola slyším, jak Jonas hraje na kytaru a zpívá mé sestře.
Trochu žárlím, jeho hlas miluje víc než ten můj a to ji občas taky něco složím a taky zpívám. Však se do něj zamilovala podle jeho hlasu, dřív než věděla jak vlastně vůbec vypadá. Další věc ve které je lepší než já, což mě naprosto vytáčí a sere. 
Vnitřní pocity, se kterými se často sám v sobě peru, občas vybuchnu. Nedokáži ty pocity popsat, sám nevím co to přesně je, ale jsou to dost nepříjemné pocity, které mě dohání k šílenství.
Sám nevím co to se mnou je. Avšak přeji ji pouze štěstí, protože je pro mě nejdůležitější ze všech a jelikož jsme dvojčata a rodina, tak nemůžeme mít spolu veřejný vztah, možná i proto tak šílím, oni se nemusí schovávat, za to když jsem to já a má sestra, tak musíme. 
Je to divný. 
Jenže ji chci mít jen pro sebe, avšak já taky mám partnera, takže nejsem pouze s ní, tudíž já mám fakt co říkat, miluji ho a ona miluje Jonase, takže jsme si kvit. Přesto žárlím. 
Já přeci taky miluju i někoho jiného než je ona. 

čtvrtek 24. října 2024

Zlaté koruny stromů 8. Láska bývá složitá


Po vášnivém opět dokonalém hraní, chvíli ležíme vedle sebe. 

"Moc tě miluju bráško, tebe nejvíc ve vesmíru." promluví a políbí mě na ústa. 

"To jsem cítil, jak moc a hlavně hluboce, mě miluješ, má nejlepší sestřičko. Taky tě miluju nejvíc ze všech. Ty jsi pro mě nejdůležitější ze všech. Bez tebe bych nedokázal žít ani existovat, ani bych to nechtěl. Nevím co bych bych bez tebe dělal, udělal bych všechno abych přestal existovat, kdybych musel žít a existovat bez tebe, moje milovaná sestřičko. Na tebe nikdo a nic nemá." odpovím ji a políbím na její sladká ústa. 

"Já bych bez tebe taky nedokázala žít ani existovat, zemřela bych a udělala všechno abych přestala existovat. Jsi to nejlepší v mém životě." odpoví mi. 

"Já vím." odpovím. 

"Pojďme na večeři, už by měla být hotová, řekla bych." řekne a začne se oblékat. 

úterý 22. října 2024

Zlaté koruny stromů 7. Pekelná rozkoš a slast


Když jsem nahý, tak promluví.

"Tak si hezky lehni otroku." pronese má sestra, jako domina. 

A já si jako poslušný otrok lehnu na postel. Jsem vzrušením bez sebe. Těším se co sestřička zase vymyslí. Ona si umí hrát, je v tom nejlepší úplně ze všech. 
Ona je jediná, kdo mi může dát úplně všechno co potřebuji a já ji. Jsme jedna bytost, ve dvou tělech. 
Ani můj partner mi nemůže dát to co právě ona, i když se o to dost snaží, soutěží o mě, přestože výhra je dávno jasná. 
Vskutku velmi žárlí na mou sestru, protože vidí, že ona mi může dát to co on ne, opravdu se hodně snaží, ale tak nějak marně, nikdy nemůže být jako ona, což ho žere a sere. 
Ovšem i já takto bojuji s Jonasem o mou sestru, i když je výhra předem daná. 
Tak to jsme my. 
Mezitím co jsem utopený ve svých myšlenkách, tak se má sestra připravuje na naše hraní. 
Po několika minutách už je připravena, konečně nemůžu se dočkat. 

pátek 18. října 2024

Zlaté koruny stromů 6. Naše svatyně aneb nejlepší místo v domě


Při sledování filmu mi má nejlepší sestřička zajede rukou do trenek a začne si hrát s mým tvrdým penisem, z mých úst se vydere slastný sten a olíznu si jazykem spodní ret. Jsem z ní vždycky docela dost nadržený, přestože jsem hlavně na muže, skoro čistý gay, tak moje sestra je prostě moje sestra, na tu v mém srdci nemá nikdo, ji prostě miluji ze všech nejvíc, tak to je. 

"To jdete zase šukat co?" pronese můj partner s vražedným pohledem na mou sestru. 

"Já chci hraní sestřičko." zakňučím a toho mého moc nevnímám, ale po chvilce se na něj otočím. "Ano minimálně to miláčku." odpovím mu. 
"Jo, ale ode mě to nechceš, všechno pořád chceš od své sestry a ode mě pomalu nic." odpoví mi podrážděně. 
"A navíc to máš zakázané. Máš ho pouze půjčeného, šukat s ním můžeš, ale ostatní věci ne, on je jen můj, nikomu jinému ho nedám." pronese má starší sestra. 
"Tak jsi to slyšel, jsem pouze mojí sestřičky a ona zase jen moje." pokrčím rameny. "Nevím proč to tak je, ale tak to prostě cítím ve svém srdci, já za to nemůžu. Ale to neznamená, že tebe nemiluji a nejsi pro mě důležitý, jsi hned po mé sestře druhý pro mě nejdůležitější. A fakt se mi teď nechce o tom už zase mluvit. Teď si chci užít hraní se sestřičkou." řeknu mu, momentálně mám v hlavě úplně jiné věci a myšlenky, než se opět dohadovat s mým partnerem, je to stále dokola to samé. 

středa 16. října 2024

Zlaté koruny stromů 5. Začíná být chladno


Po několika hodinách jsme konečně dorazili domů.
Právě začalo pršet, ochlazuje se. 
Z domu je slyšet k-pop, zrovna z naší staré skupiny, kdy jsme ještě žili v Číně, to je nostalgie.  

"Kde jste byli tak dlouho?" zamračí se můj partner. 

"Na nákupech." odpovím. "A mohl bys nám pomoct vyložit nákup." pronesu.
Teď se mračí ještě víc. Celý on. Taky by občas mohl jet s námi do města, na menší nákupy, aby jsme se všichni vešli do auta. 
"Ještě je potřeba vyložit jídlo pro zvířata a odnést." dodám a pokrčím rameny. 

"Já ti pomůžu." ozve se Jonas. 

"Já přinesu zbytek věcí." ozve se moje sestřička. "Ser na něj." dodá a přitáhne si mě blíž k sobě do polibku.

pondělí 7. října 2024

Zlaté koruny stromů 4. Na nákupy do města 2/2


Vezmu mému partnerovi ten džus a čokoládu. 
Jinak normální jídlo. 
Když máme vybrané věci, tak jdeme zaplatit k pokladně, je tu delší fronta, což tu bývá často. Je to větší obchod v okolí, takže je to normální. 
Po zhruba patnácti minutách jsme na řadě my, zaplatím a odejdeme odnést nákup do auta. 

“A teď kam?” zeptám se jich. “Chtěli jste jít na oběd, ale podle mě je ještě brzo.” dodám. 

“Hmmm. To máš pravdu. A co jít podívat na plyšáky?” ozve se má starší sestra. 

Jonas se začne smát. “Bylo mi to naprosto jasný. To by jste nebyli vy dva.” prohlásí.

A má pravdu, jelikož u nich skončíme pokaždé, byť se jen podívat, když se nám žádný nelíbí, tak se jen díváme, ne vždycky se nám nějaký líbí. Jo Jonas už nás dva zná dobře. 

“Jasně, na plyšáky nesmíme zapomenout.” souhlasím a usměji se na ni. 

neděle 6. října 2024

Zlaté koruny stromů 3. Na nákupy do města 1/2


Když se ráno probudím, tak Xiao je už je vzhůru, probral se chvíli přede mnou. Políbí mě na ústa a já se přidám.

"Miluju tě, ty moje trdlo." řeknu mu a políbím ho. 

On se trošku zamračí, vidím to když se na mě otočí hlavou. 

"Já tebe miluju nejvíc." a stále se lehce mračí. 

"Já vím." odpovím mu. 

Rukou začnu sahat na jeho tvrdý penis, můj je taktéž v pozoru, sundám si pyžamo i to jeho. Začneme se vášnivě líbat.
Z šuplíku u postele vezmu krém a natřu jím svůj penis, který chvíli na to vrazím do jeho zadku a začnu ho šukat.
Z jeho úst se vyderou zvuky vzrušení. Miluju ty zvuky, který vydává, když jsem uvnitř jeho sexy těla. 
Obejmu tu sexy svalnatou hruď a přitvrdím své přírazy do jeho citlivého místečka, netrvá dlouho a udělám se do něj, vždycky po ránu to trvá jen krátce. 
Sotva z něj vylezu, tak mě prudce otočí a cítím jeho velký penis uvnitř mého zadku, vydám slastný zamručení. Přiráží tvrdě do mého citlivého místečka, tak jak to miluju. Drží mě za boky a krásně tvrdě mě šuká, ani u mého miláčka to po ránu netrvá moc dlouho, takže se právě udělal. 

čtvrtek 3. října 2024

Zlaté koruny stromů 2. Rivalita o mou sestru


“Já už půjdu spát.” ozve se můj partner.

“Dobře, tak dobrou noc miláčku.” a políbím ho na ústa. 

“Tobě taky.” odpoví a zývne.

Pak se zvedne z gauče a zamíří do našeho pokoje v patře.
Já si po chvíli jdu udělat teplý čaj.

“Chce někdo čaj?” zeptám se a oba dva kývnou hlavou na souhlas. “Dobře.” odpovím jim. 

Tak jdu do kuchyně udělat nám teplý čaj. 
A dostal jsem ještě chuť na pizzu, takže když připravím čaj do konvice a dám vařit vodu, tak si vytáhnu z černé lednice pizzu se sýrem, kterou dám rovnou do černo šedé trouby a zapnu ji, taky dám vařit mléko na kakao pro mou sestru, protože vím že ho ráda pije před spaním, často ho pro ni udělám, dřív než si ho udělá sama a nemusí mi ani nic říkat, rád to pro ni dělám, s láskou. 
Voda se už uvařila, takže zaliju čaj v konvici a položím tři hrnky na stříbrný tác, mléko už je akorát tak mohu rovnou zalít kakao, hrnek přidám na tác, vypnu sporák a jdu to odnést do obývacího pokoje, který je taktéž v přízemí. 
Když jsem tam, položím ho na stůl.

Zlaté koruny stromů 1. Dům na vesnici


Máme krásný dům v Orlických horách, mimo město na vesnici. Život je zde těžší, máme farmu a statek, kde chováme zvířata, vyrábíme sýr a domácí věci, ze zahrady a polí, lidé si k nám chodí kupovat domácí výrobky, mléko nebo třeba vajíčka, či ovoce a zeleninu. Dokonce máme dva koně, moje sestra Wu je miluje, tak jsem ji chtěl udělat radost a koupil ji dva koně, jeden je černý a druhý je bílý, taky že se jmenují Black a White. 
Žijeme zde už pět let.
Začátky byly poměrně náročné, všechno jsme se nejprve museli naučit. Ale po nějaké době se nám to podařilo a pořádně jsme se usadili, tvrdá práce, avšak nakonec to je v pohodě a začalo se nám zde dařit.

Je tu krásně, hlavně klid a ticho, je to velký rozdíl od Číny. A hlavně ta příroda, jen je škoda, že tu je několik lomů, ve kterých se stále těží kámen, takže některé části přírody jsou zničeny lidmi, což je vážně škoda, lidé prostě musí zničit všechno co jim přijde do cesty nebo se liší. 

úterý 1. října 2024

Zlaté koruny stromů úvod

Obr.1
Obr.4

Koupili jsme si s mou starší sestrou a našimi partnery dům na vesnici v Česku. My s mou starší sestrou a mým partnerem Xiaem pocházíme z Číny, ale už pět let žijeme v Česku a její partner Jonas Renkse pochází ze Švédska a je zpěvák v kapele Katatonia, poznali se na jejich koncertě a teď žije s námi v našem domě. Avšak já a moje sestra se milujeme nejvíc ve vesmíru, takže náš vztah je tajný, ví o naší lásce jen oni dva. Já se o ni přetahuji s Jonasem a ona zase o mě s Xiaem. Oba dva naši partneři na nás žárlí, Xiao žárlí na mou starší sestru a Jonas zase na mě. Už rok žijeme všichni čtyři pohromadě.