Zlaté koruny stromů 1. Dům na vesnici

Máme krásný dům v Orlických horách, mimo město na vesnici. Život je zde těžší, máme farmu a statek, kde chováme zvířata, vyrábíme sýr a domácí věci, ze zahrady a polí, lidé si k nám chodí kupovat domácí výrobky, mléko nebo třeba vajíčka, či ovoce a zeleninu. Dokonce máme dva koně, moje sestra Wu je miluje, tak jsem ji chtěl udělat radost a koupil ji dva koně, jeden je černý a druhý je bílý, taky že se jmenují Black a White. 

Žijeme zde už pět let.

Začátky byly poměrně náročné, všechno jsme se nejprve museli naučit. Ale po nějaké době se nám to podařilo a pořádně jsme se usadili, tvrdá práce, avšak nakonec to je v pohodě a začalo se nám zde dařit.

Je tu krásně, hlavně klid a ticho, je to velký rozdíl od Číny. A hlavně ta příroda, jen je škoda, že tu je několik lomů, ve kterých se stále těží kámen, takže některé části přírody jsou zničeny lidmi, což je vážně škoda, lidé prostě musí zničit všechno co jim přijde do cesty nebo se liší. 

Od

Ano nemáme rádi lidi, když nemusíme tak se s nimi nebavíme. Tady máme na výběr, když jsme ještě žili v Číně, tak jsme se museli bavit s mnoha lidmi, díky naší práci, jsme herci známí po celém světě a Jonas se stále musí bavit s lidmi, jelikož i když se odstěhoval ze Švédska kvůli mé starší sestře, tak z kapely neodešel, sice je to takto dost komplikované, ale dejme tomu se to nějak dá.

Jen je občas dost otravné, že nás i v Česku zná kupodivu dost lidí. Jsou chvíle kdy je krásný klid narušen otravnými fanoušky. 

Láska hold dělá divy, když je pravá a hluboká, tak je neporazitelná. 

Což se v dnešním světě moc nevidí taková silná láska. 

Ale mezi mnou a mojí sestrou taková je i mezi mnou a mým partnerem a mezi mou sestrou a jejím partnerem. To máme vážně štěstí. Že právě nás potkalo štěstí a máme partnery se kterými si rozumíme a hluboce nás milují, Jonas dokonce z lásky k Wu přestal úplně pít alkohol, jen stačilo říct že by byla za to ráda a potěšilo by ji to a on se hned sám od sebe rozhodl přestat pít, pouze aby měla radost, protože ona je pro něj mnohem důležitější než nějaký pitomý alkohol. Tomu se říká láska. 

____

Právě začíná podzim a koruny stromů se začínají barvit do zlata.

Zatím je ještě relativně teplo, ale postupně se začíná ochlazovat, naštěstí máme už skoro všechno na zimu připravené. Hlavně se nemusíme starat o dřevo na topení, i když máme i krb, tudíž máme i to dřevo, ale není potřeba, protože máme normálně elektřinu i plyn, ale krby prostě působí útulně. A taky proč ne? 

Společná práce, líbí se nám tady. 

____

Je už tma, zrovna všichni čtyři sedíme na černém gauči a sledujeme filmy, teď aktuálně film Hodina duchů. 

My s Wu sedíme klasicky u sebe uprostřed a vedle mě můj partner a vedle ni ten její. Optimální pořadí, aby nikdo nežárlil. 

Tulíme se k sobě. Opět klidný romantický večer, ty máme skoro každou noc po práci, na relax a odpočinek.

Notebook stojí na černém stole u gauče. 

“Jsi jen můj bráška.” špitne moje sestra. “Nikomu tě nedám. Miluju tě nejvíc ve vesmíru.” dodá a políbí mě na ústa.

Okamžitě si všimnu vražedných pohledů našich partnerů. 

“Já tebe miluju taky nejvíc ze všech sestřičko.” odpovím ji a polibek ji opětuji. “A taky jsi jen moje.” dodám šibalsky. 

Teď už vypadají, že prasknou žárlivostí. Jo na tohle si asi nikdy nezvyknou ti dva. 

Netrvá dlouho a Jonas si přitáhne mou starší sestru k sobě s vražedným pohledem a hned ji přede mnou políbí, ten můj se chvíli na to přidá a přitáhne si mě k sobě do vášnivého polibku. 

A už opět začíná přetahovaná, což je dost často. Tak trochu jsme jako malé děti. Ale jen maliko ^_^.

U nás je to klasika už, tak nějak. Prostě banda šílenců. Trošičku. 

“Jsi pro mě ta jediná a miluju tě nejvíc ze všech. Nikdy jsem žádnou nemiloval víc než tebe lásko moje.” zaslechnu Jonase jak říká mojí sestřičce, vrhnu na něj vražedný pohled. 

“Jo, ale jen moje, nikomu ji nedám, máš ji pouze půjčenou, na to nezapomínej.” zavrčím trochu. 

“Tss.” ozve se Xiao. 

Otočím se na něj. “Copak, copak?” baví mě ho provokovat, i když vím co mu je.

“Tsss. Ty moc dobře víš co mi je. Miluješ svou sestru víc než mě!” odsekne mi. 

“Já za to nemůžu! Prostě to tak je a to nezměním. Však víš, jak moc tě miluju zlato.” protočím očima a pak si ho přitáhnu blíž k sobě do polibku. 

A už je tu znovu jeho další žárlivá scéna. Ale já už si z toho nic moc nedělám. Spíš z toho mám srandu už. Jinak bych ho nejspíš zabil občas. Někdy to fakt přehání, přestože ho chápu. Prostě se bojí, že o mě přijde k tomu i on je velmi majetnický, nejradši by mě měl jen pro sebe, ovšem to není možné. 

Prostě patřím své sestře od našeho dětství a ona zase pouze mě. 

Alespoň mé sestřičce tento pohled až tak nevadí, ona je tak trochu úchyl do BL a má úchylku na gaye. Takže ta, přestože dost žárlí tak se u toho culí a roztéká se jako zmrzlina. 

K tomu jsme oba dva bisexuální a víc na stejné pohlaví, i když má aktuálně partnera, kterého velmi hluboce miluje, tak je skoro čistá lesba, naštěstí to chápe a když se občas vyspí s nějakou ženou, tak ji to nevyčítá, kdyby ano tak bych ho asi jinak zabil. 

Nakonec se zase uklidníme, film už skončil. 

“Pustíme si ještě něco?” nadhodím. 

“Klidně.” odpoví Wu.

“Jo proč ne.” ozve se Jonas.

“A ty miláčku?” podívám se směrem na mého partnera. 

Ten se už opět šklebí.

“Hmmm. Mě to je jedno.” pokrčí ramena.

“A co si pustíme?” zajímá mě.

“Co třeba Přežijí jen milenci?” nadhodí Wu.

“Jo to zní dobře. Co vy na to?” otočím se na ty dva.

Kývnou hlavou na souhlas, tak tedy pustím tento film. 

Naštěstí je opět klidná atmosféra. U filmu jíme pizzu se sýrem a slaninou. Respektive co z ní zbylo. 

Sestřička se opírá o hruď Jonase, trochu žárlím že ne o tu moji, tudíž já se hlavou opřu o rameno toho mého, ale stejně se alespoň držíme za ruce. Postupně u toho všichni čtyři usínáme.