Zobrazují se příspěvky se štítkemKapitoly // Zrození psychopata (DOKONČENO). Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemKapitoly // Zrození psychopata (DOKONČENO). Zobrazit všechny příspěvky

neděle 6. prosince 2020

Zrození psychopata (10) Psychopat může milovat ~ (DOKONČENO)


”Půjdeme se vykoupat ne?„ navrhnu.

”Dobrý nápad, ale nejprve se podíváme po věcech a jídle.„ odpoví Ben.

”To ano. Tak jdeme.„ souhlasím.

Tak všichni jdeme prohledat celý dům a bereme vše co se bude hodit. Především se blíží zima, takže budeme potřebovat teplé oblečení a nějaké deky či peřiny. Život... Co je vlastně život a co je smrt? Nikdo z nich neví o mých schopnostech co se týče magie. Myšlenky... Ale musím přiznat, že mě život naprosto přestává bavit. Nejde o tento styl života. Vraždění mě baví, také je to jediné co mě začalo tehdy držet naživu. Nenávist, láska, přátelství...

Zrození psychopata (9) Vrazi


***Proud času***

Mě už je sedmnáct let a mému bratrovi patnáct. Naše bratrská láska je velmi silná. Milujeme se na život a na smrt. Doslova. Silné bratrské pouto.

Jane se svou sestrou Ninou se k nám přidali před třemi lety. Vraždíme lidi všichni společně. Jane je osmnáct a Nině šestnáct. Ukrýváme se. Zatím nás nikdo nenašel. Jsme vrazi.

Také se k nám přidal kluk Ben Drowned. Sladký blonďáček. Ďábelský psychopat.


Nina je do mě blázen a k tomu než jsem ji poznal už měla také rozřízlá ústa do úsměvu jako já. Opice jedna. Jenže já jevím větší zájem o mého bratra a Bena.

Liu trochu žárlí. Mám raději muže. Přitažlivost.

Zrození psychopata (8) Sestry


Už je to jeden měsíc co jsme zpět v New Orleans. Začali jsme žít v našem opuštěném domě, který jsme si tu kdysi našli. Celkem jsme ho upravili. Navíc nejsme zde jediné děti bez domova. Avšak, přestože je teď náš život o něco těžší tak si nestěžujeme, protože zde celkově jsme to vždy brali jako skutečný domov. Jednou za čas někoho zabiji jen tak pro zábavu a občas se ke mě přidá Liu. Můj mladší bratr také našel temnou slast a euforii v zabíjení jako já. Temná hmota uvnitř nás

Zaslechl jsem, že jsme oba hledaný a vrazi. Ale také jsem zaslechl, že jsou hledaný ještě dvě sestry. Dvě vražedkyně. Prý také zabili své rodiče a utekli. Nikdo neví kam. Navíc prý utekli z Mandevillu, tak jako my. Zvláštní, že?

Jane the Killer a Nina the Killer alespoň tak se jim říká. A mě zase Jeff the Killer a bratrovi Liu the Killer. V novinách jsou naše popisy.

Zrození psychopata (7) Volnost


Zabil jsem naše rodiče. Boží pocit. Jsem celý od jejich a mé krve. Konečně jsme naprosto volní. Volnost je to po čem jsme toužili. Přesně takto to vypadá, když se to úplně posere. Úžasný pocit, když ubližuji lidem. Ten jejich naprostý strach v očích. Jejich prosby o život. Psycho úsměv. Úžasná temná euforie proudí mým tělem. Naprosto dokonalý pocit. Chvíli hledím na jejich mrtvá těla než nožem vykuchám vnitřnosti otci a jeho srdce si dám do pusy. Chutná skvěle. Jak asi chutná srdce matky? To za chvilku zjistím. Krev na mých ústech je už suchá. Možná by to chtělo šití, ale takto do nemocnice nemohu. Takže se o to pokusím sám. Navíc co bych jim tak asi řekl? Jo udělal jsem si to sám a zabil moje rodiče. To tak. Nepřipadá v úvahu. Navíc bych měl co nejdříve zmizet pryč odtud. Kamkoliv jinam. Srdce mé matky chutná ještě lépe než otce. Psychopat, šílenec a vrah... Stojím tu v kaluži krve.

čtvrtek 20. srpna 2020

Zrození psychopata (6) Namalovaný úsměv


Probudil jsem se až kdesi. Nic jsem neviděl a na mém obličeji jsem něco cítil. Jediné co si pamatuji je hřbitov a pak tma. Slyšel jsem jen zvuky a něčí hlasy. Obličej mě pálil, jako kdyby byl v ohni. Nevím kde jsem, jak dlouho ani pomalu co se vlastně stalo. Tři hlasy jsem poznal patřili rodině, ale zbylé dva neznám. Jeden byl ženský a druhý mužský. 

"Byl popálen bělidlem a ještě v ohni. Bude tu ještě muset několik dní zůstat. Podle toho jak se rány budou hojit, bude moci domů. Zatím zde leží pár hodin a má v sobě dost léků na bolest, takže bude ještě nějakou dobu mimo a spát." řekl ženský hlas.

Zrození psychopata (5) Temná euforie


Zdáli se mi divné a temné sny. O smrti a vraždění, mučení. Temná euforie, jak proudí v mé krvi. Touha, někoho zabít. Kohokoliv. Všude samá krev mých obětí. Ach, ano chci znovu cítit tu temnou slast. 

Ráno jsem se probudil a měl zajímavou náladu. Nedokáži ji popsat. Dnes mám jít k školnímu psychiatrovi. No to se fakt těším, ještě po tom co se stalo včera. Určitě se bude vyptávat na tu událost. Nemám v plánu říkat nic o tom jak skvělý pocit to byl.

Zrození psychopata (4) - Dva zraněný a dva mrtvý


Ten dům vypadá super. Vlezli jsme dovnitř oknem. První lezl Liu. Takovéto opuštěná místa, prostě milujeme. Ve našem starém bydlišti, bylo více opuštěných míst, ale stále městské, takže neměli až takovou atmosféru jako třeba tento zapadlý. Dům vypadal opravdu velmi staře. S naším překvapením, byl dům uvnitř v docela dobrém stavu. V první místnosti, byl v rohu stůl a v jiném rohu postel. Byl zde příjemný klid takový zvláštní

"Taky zde máš tak zvláštní pocit?" ozval se.

Zrození psychopata (3) - Možná, že si nakonec zvyknem


Jen co jsem vešel dovnitř, všichni na mě čuměli těmi svými pohledy. Černé vlasy mi spadali do očí. Byla tu nějaká učitelka.

"Ty jsi Jeff Woods, že?" podívala se směrem ke mě a usmála se. 

A já přikývl na souhlas "A- ano." vylezlo ze mě.

"Já jsem paní White. Učím zde historii, výtvarné umění. Zatím si jdi sednout tam dozadu." pronesla.

A já se nervózně otočil a rozešel se směrem do lavice. Ta ruka trochu pálila, ale příjemně. Ovšem, musel jsem myslet na ten úžasný pocit, když jsem jim ublížil a té myšlence se usmát. Začalo se ve mě formovat mé nové já. Ten uspokojivý pocit. Ta slast. Nevnímal jsem okolí, než mě z myšlenek vytrhlo zvonění na přestávku.

Zrození psychopata (2) - První den v nové škole


Kdyby lidi ublížili mě to ještě nějak přežiji, ale na bratříčka nikdo sahat nebude! Svého bratra miluji nadevše. Autobus jel až ke škole. Ani jednomu se tam nechce, ale rodiče rozhodli a tak to bylo vyřešené. Tehdy jsem ji zahlédl poprvé z okna autobusu. Měla dlouhé černé vlnité vlasy a černé šaty s výstřihem. Na první pohled mě zaujala. Ještě zbývá pět zastávek. No super. Ale stále jsem musel myslet na ty blbce ze zastávky. A především mě začala děsit myšlenka, že se mi to až moc líbilo, jim ublížit. Vyvolalo to ve mě radost a vnitřní klid. Začal jsem pociťovat chuť to udělat znovu, jen abych pocítil ten úžasný pocit. Autobus zastavil a Liu do mě strčil, abych začal vnímat.

Zrození psychopata (1) - Mladší bratr Liu

Obrázek1, Obrázek2

Seděl jsem u stolu a přemýšlel, tak nějak nad vším možným. Mé jméno je Jeff Woods.

Mezi mými vrstevníky jsem nebyl, vůbec oblíbený a celkově u lidí. Neměli mě v lásce. Můj mladší bratr se jmenuje Liu. Ten jediný mě měl rád. Na to, že nesnáším lidi jeho rád mám. Podle ostatních jsem šílený. Mám dlouhé černé vlasy co mi spadají do obličeje. Stále jsem nosil tu svou bílou mikinu s kapucí na hlavě a své černé úzké kalhoty s černými botami.