Zrození psychopata (10) Psychopat může milovat ~ (DOKONČENO)

”Půjdeme se vykoupat ne?„ navrhnu.

”Dobrý nápad, ale nejprve se podíváme po věcech a jídle.„ odpoví Ben.

”To ano. Tak jdeme.„ souhlasím.

Tak všichni jdeme prohledat celý dům a bereme vše co se bude hodit. Především se blíží zima, takže budeme potřebovat teplé oblečení a nějaké deky či peřiny. Život... Co je vlastně život a co je smrt? Nikdo z nich neví o mých schopnostech co se týče magie. Myšlenky... Ale musím přiznat, že mě život naprosto přestává bavit. Nejde o tento styl života. Vraždění mě baví, také je to jediné co mě začalo tehdy držet naživu. Nenávist, láska, přátelství...
Neblaze si začínám uvědomovat, že jsem se zamiloval do Bena. Jsem gay. Na to jsem přišel dávno. Nina mě chce, ale já ji ne. Zoufalství? Jasně nejvíce miluji mého mladšího bratra, ale toho ďábelského blonďáka miluji hluboce. Dalo by se říci, že téměř tak moc jako mého bratra. Zmatené city. Upřímně ty dvě sestry moc rád nemám. Jsou otravné. Ale zase jiné kamarády nemám, takže tak. Jsou moje nová rodina. Už není cesty zpět a ani nikdy nebude. Nový život.

Prostor domu je velký. Je zde mnoho potřebných věcí co se nám budou hodit. Tady by se krásně bydlelo. Rozhodně lépe než na ulici. Život na ulici mě přestává bavit. Hlavně mi chybí hraní hororových počítačových her. Ale z druhé strany teď sice nejhraji hororové hry, ale žiji tak. Také vraždím monstra, protože lidé monstra jsou. Celý můj život oni ubližovali mě a teď já ubližuji jim. Karty se obrátili. A vážně si to užívám. Bereme svým obětem i cigarety a zapalovače. Většina rodin kouří a pije alkohol. Zabij, přežij...

Mají zde dvě koupelny. Skvělé.

”Mohu se vykoupat s vámi?„ ozve se Ben najednou.

Boží představa. Koupat se s oběma.

”Ano. Můžeš Bene.„ odpovím mu a všimnu si žárlivého pohledu bratra. ”Ale no tak Liu.„ pronesu.

”Miluji tě Jeffe.„ hlesne.

”Já miluji vás oba Liu. Ale jak jsem ti řekl nikdy nikoho nebudu milovat více než tebe bratře.„ odpovím mu. ”Ano miluji tě Bene.„ dodám.

”Taky tě miluji Jeffe.„ odpoví mi.

Tak to je skvělá zpráva. Alespoň pro mě tedy.

Dojdeme tedy do koupelny a začneme se svlékat. Občas jsem Bena tajně šmíroval, takže vím jak vypadá nahý. Teď se ho ovšem budu moci konečně dotknout. Dočkal jsem se toho. Pustím teplou vodu do velké vany. Po nějaké době zase koupel. Na ulici se špatně koupe.

Políbím ty sladké rty. On mi polibky oplácí. Liu to nevydržel a vrazil mi svůj penis do prdele. Slast. Už jsem na to zvyklý. Několikrát jsem šukal s mým bratrem. Hned se začne hýbat. Začnu vdychat. Opřu se o kraj vany a užívám si jak mě šuká. Psychopat může milovat. Netrvá dlouho a zaplní mě bratrovo sperma. Já se zase vrhnu na Bena. Nejprve vezmu jeho penis do pusy a začnu mu ho kouřit. Z jeho úst se ozve tichý sten. Vzrušuje mě to. Po chvíli ho otočím a zasunu dovnitř něj můj penis bez přípravy. Zaskučí bolestí, ale to mě nezastaví. Můj blonďák. Mezitím co jsem ho tvrdě mrdal tak Liu kouřil jeho péro. Nakonec se taky přidal. Že by mu také nedokázal odolat tak jako já? Avšak o to lépe. Jsem rád. Po několika minutách se vystříkám dovnitř toho úžasného těla. A blonďáček se udělá do pusy mého bratra. Když si navzájem ulevíme, jdeme konečně do příjemné vody, která už začíná přetékat z vany. Ve vaně se začneme umývat. Moje první trojka.

”Fakt vás oba miluji. Jste jen moji a nikoho jiného.„ pronesu a zapálím si cigaretu.

”A ty jsi jen náš Jeffe.„ usměje se Ben.

”Jen můj.„ mračí se Liu.

”Vás obou.„ řeknu a oba pohladím.

Snad poprvé v životě se cítím skutečně šťastný. Ano, je to pravda. Myslím to vážně. Smrtelně vážně. Zbytky citů a emocí, které ve mě téměř zemřeli. Jak jsme si užívali, ničeho jsme si nevšimli. Nevědomost... Netušil jsem co mělo přijít v brzké době. Nikdo s tím nepočítal. Věděli jsme, že k tomu jednou musí dojít, ale ne tak brzy. Přišlo to nečekaně. Užíváme si poklidně ve vaně a relaxujene. Najednou se ozvou rány. Je to střelba?

”A kurva! Okamžitě mizíme!„ vykřiknu.

”Jo dobrý nápad.„ souhlasí oba dva.

Rychlostí blesku se začneme oblékat. Srdce mám až v krku. Sotva se oblékneme, podívám se z menšího okna koupelny. Zahlédnu nějaké muže a světla baterie. A k tomu červené úzké světlo. Musí to být zásahová služba. Našli nás! Po třech letech nás našli!

”Co se děje? Co vidíš?„ naléhá Ben.

”Zásahová služba. Objevily nás. Ale trvalo jim to celkem dlouho.„ odpovím mu.

Strach? V žádném případě! Zmatek? Ne! Možná jsem za to i rád. Stihl jsem si alespoň tři roky užívat zábavu. Vše musí jednou skončit a každý musí jednou zemřít. Celou dobu jsme si byli vědomi toho, že k tomu dojde. A už je to tu. Dopadení. Teď čeká smrt nás. Sotva jsem našel štěstí přišel konec. Vyjdeme na chodbu a já si vezmu svůj nůž. Na chodbě nikdo není, ale jsou slyšet hlasy a kroky. Je tu víc lidí. Jdeme do jednoho z pokojů. Z okna jde vylést ven přes střechu dolů. Jsme v prvním patře.

”Já půjdu první. Vy jďete hned za mnou.„ přikážu.

”Dobře.„ oba souhlasí.

Rychle oba dva vášnivě políbím a vylezu ven z okna. Rychle se dostanu dolů do temné tmy. Schovám se ve tmě. Najednou uslyším několik výstřelů a přede mě spadnou těla mých lásek. Umírají mi v náručí celý od krve. Z očí mi začnou téct slzy a v srdci cítím nával obrovské bolesti. Utrpení... Hrozný pohled na mrtvá těla mých dvou nejbližších lidí. Dva lidi, které miluji nadevše. Na kterých mi vůbec skutečně záleželo. Začnu utíkat pryč od domu. Přes proud slz nic nevidím. Když zmizím co nejdále, uchopím svůj nůž a proříznu si hrdlo. Z velkou bolestí v srdci a slzami v očích spáchám sebevraždu. Bez nich nechci žít. Už mi tu nic nezbylo. Několik řezných ran na mém hrdle. A zde končí můj příběh.... Tma a ticho...