***O dva měsíce později***
Jsou to zhruba dva měsíce co jsem odešel do světa z Oblačného zákoutí, hledat zbylé kousky kovu Yin. Můj starší bratr měl pravdu, Wei Ying mě nenechal jít samotného, ale zkusil jsem to. Možná jsem za to nakonec i rád. Ani jsem si nestihl uvědomit jak se měním po boku Wei Yinga. A také zjišťuji, že mi vskutku přirostl k srdci. Je úplně jiný než jsem si původně myslel. Začínám mít k němu dost hluboké city a pocity. Nikdy jsem k nikomu toto necítil. Stal se osobou, bez které si najednou nedokáži představit můj život. Chci ho chránit a být tu pro něj. Tak nějak ho chraním před ostatními. Nelíbí se mi jak se k němu ostatní chovají, když vím že má ve skutečnosti dobré a čisté srdce. Sice má divoké chování, ale je opravdu dobrý člověk.






