Chladná čepel 2 Špatné znamení

“Zaplať mi je! Wangji! Zaplať mi ty dva pohárky!” řekne otravným hlasem.

Já mu jen ukážu kámen s pravidly našeho klanu Lan z Gusu.

“Co je to?” ptá se.

“To jsou pravidla našeho klanu a už jsi čtyři porušil.” odpovím mu.

“Eh? Tolik?” je otravný, s ním bude dost práce.

“Ano, tři tisíce pravidel. Nesmí se zde pít alkohol, chodit tak pozdě ven, bojovat zde a narušovat bariéru.” odpovím mu.
Když se pokusí něco dalšího říct, tak ho umlčím umlčovacím kouzlem.

“Pojď za mnou.” řeknu mu a rozejdu se za bratrem a strýcem, on mě s protestem následuje.

Je nevychovaný a otravný. Leze mi děsně na nervy. Vejdeme dovnitř místnosti a strýc rychle zakryje závěsem ono tělo. Wei skučí a snaží se mluvit, jenže přes umlčovací kouzlo nemůže. V ruce svírám Bichen.

“Wangji zruš mladému mistrovi Weiovi umlčovací kouzlo aba mohl situaci sám vysvětlit.” kývnu hlavou a zruším ho tedy.

Tak začne vysvětlovat situaci.

“Ztratili jsme naši pozvánku a tento chladný, necitelný budiš nás nechtěl pustit dovnitř. Tak jsem si po cestě zpět koupil dva pohárky proslulého Císařova úsměvu, který jsem chtěl vždy ochutnat, jenže dřív než jsem to stihl mi je rozbil. Ať mi je zaplatí. Jsem tu poprvé, takže neznám pravidla vašeho klanu, omlouvám se. Takže jsem je šel hledat.” pronese Wei.

“Wangji mi vysvětlil situaci, vaše sestra a bratr, ostatní už jsou zde. Wangji je pustil dovnitř.” odpoví mu můj starší bratr. “Ale, stejně jste porušil pravidla našeho klanu. Takže, dostanete nějaký trest mladý mistře Weii.” dodá.

“O-on je pustil dovnitř? Vážně? Starší sestra a ostatní jsou tady?” zajímá Weie.

Můj bratr kývne hlavou na souhlas. Wei se otočí na mě.

“Takže nebudeš tak necitelný, jak jsem si původně myslel. Vážně se ti omlouvám, ale není trocha viny i na tobě? Že jsi mi nevysvětlil pravidla?” vážně tak nevychovaný a drzý.

“Wangji, jaký trest navrhuješ jako trest pro mladého mistra Weie?” ptá se mě bratr.

“Opsat tři sta krát pravidla našeho klanu.” odpovím a podívám se na Weie.

“Uh, ne! To ne!” zakroutí hlavou na protest.

“Dobře Weii. Zítra po přijímacím obřadu, opíšete tři sta krát pravidla, takže půjdete do knihovny a Wangji ty na něj dohlídneš aby to skutečně opsal.” řekne nám můj bratr.

“Ale, bratře...” snažím se odporovat, nechci ho mít na krku.

Jenže můj pokus odmlouvat tak nějak neprošel. Škoda...

“Wangji...” nestihne doříct větu a ozve se opět Wei Wuxian.

“On je mrtvý?” otočí hlavu k závěsu, v tu chvíli se na něj otočí můj bratr a strýc.

“Co jste to právě řekl?” poprvé se ozve Qiren.

“No, když jsme přišli, tak ještě žil.” odpoví Wei.

Klanový vůdce Xichen a Qiren se na sebe hned podívají s vážným pohledem a výrazem ve tváři.
Tak vezmou Weie i mě k mrtvému tělu. Ten jde okamžitě k tělu a začne na něj sahat. Vypadá zamyšleně. Po chvíli promluví.

“Vypadá jako....” pronese.

“Jako co?” ozve se hned Qiren.

“Jako by ztratil duši.” odpoví.

“Půlku duše.” doplním ho.

“Je mrtvý, ale je z něj stále cítit trocha životní energie. Je jako loutka, ale čí?” v tomto tento magor Wei překvapí, vypadá to, že se v tom celkem vyzná. “A je z něj cítit temná energie.” dodá. “Jako nějaké zlé kouzlo.” mluví dál.

“Jako ducho-loutka.” dodám.

“Ano, ducho-loutka, kterou někdo vede a ovládá.” pokračuje Wei.

Všichni se na sebe podíváme.

“No nic, jďete si odpočinout mladý mistře Weii. Vaše sestra a bratr už na vás čekají. Zítra bude zahájení přednášek.” rozhodne nakonec můj starší bratr Xichen.

***
Když dovedu Weie do jejich pokoje, jdu ještě za bratrem.

“Wangji...” promluví.

“Bratře, vidím, že ty a strýc jste dost ustaraní kvůli té loutce. Co mám udělat dál?” řeknu mu.

“Jestli je to co si myslím, tak tomu já ani ty nemůžeme zabránit. Vždy jsi byl tak starostlivý Wangji...” odpoví mi.

“Od smrti našich rodičů, je mou povinností pomáhat staršímu bratrovi.” odvětím.

“Někdy si říkám, jestli jsem na tebe nebyl moc tvrdý. Jsi takový zamlklý a ostražitý. Vyhýbáš se lidem. Někdy mi přijde, že jsi až moc ostražitý. Je dobře, že mi tentokrát budeš pomáhat při přednáškách. Je na čase aby jsi si našel nějaké kamarády, budou zde žáci zhruba ve tvém věku z různých klanů. Mám dobrý pocit ohledně mladého mistra Weie, má sice divokou povahu, ale má dobré srdce.” domluví a já pevněji sevřu v ruce svůj meč Bichen.

Podívá se na mě, přímo do mých očí. Já na něj akorát vrhnu vražedný pohled.

“Nemá snad nějaké dobré schopnosti? Jaký byl, když jste spolu bojovali? Navíc je dobrý v kultivaci, nebo si to nemyslíš?” pokračuje tedy dál.

Já jen sevřu ruku v pěst a odchazím pryč z vražedným pohledem. To snad nemyslí vážně?! To v žádném případě nehrozí! Ale štve mě, že mu musím dát za pravdu, protože styl boje má skutečně dobrý a celkem se mi vyrovná, což se téměř nestává a znalosti má také dobré. Sakra!

Dorazím do svého pokoje a sednu si ke stolu. Začnu hrát na svou citeru. Musím se uklidnit a meditovat před spaním. Jsem celý rozhozený. Zhruba půl hodiny hraji a pak se jdu převléci do oblečení na spaní. Lehnu si do postele a snažím se usnout, ale nejde mi to, jelikož mi v hlavě straší ten magor Wei Wuxian! Nakonec usnu.