sobota 6. srpna 2022

Melancholie jedné duše

Zdroj obrázku

Už zase se prochází po hřbitově, utopena ve svých myšlenkách, nevnímá pomalu své okolí. Sluchátka v uších a slzy v očích. Do uší ji hraje Psychonaut 4 album Dipsomania. Tuto kapelu miluje.

Vítr si hraje s jejími dlouhými modrými vlasy a černými šaty.
Zapálí si cigaretu, je ji jedno, že se zde nemůže kouřit, ale už dávno si tady našla jedno své místo, kde kouří.
Zahledí se do dáli nad město. Je odtud pěkný výhled.
Miluje tento hřbitov, je její nejoblíbenější ze všech, na kterých kdy byla. Je stejný, jako ona. Navíc z magického hlediska, je velmi zajímavý.


*

Ano, má magické schopnosti, a ano v tomto světě existují lidé, co mají různé magické schopnosti, avšak většina společnosti je vnímá a bere, jako blázny a šílence, jelikož oni tento dar či prokletí nemají. Ovšem najdou se i jedinci, kteří věří v nadpřirozené bytosti a věří jim, tito jedinci jim zase závidí, dokonce se najdou lidé, kteří si hrají na různé nadpřirozené bytosti.

Lidé jsou vskutku směšní. Zlí, krutí, zákeřní, nenávistný, falešní, odporný, nechutí, závistivý, chamtivý, prolhaní, necitelný, nemají žádnou čest, ani hrdost. To lidé jsou monstra. Povrchní, co mají potřebu zničit, vše jim přijde do cesty. Ničí, vše čemu nerozumí, nebo je jiné, vybočuje z řady, stádových ovcí. Je to tak.
Bohužel i LGBT komunita šla nakonec do prdele. Předtím, alespoň ta LGBT komunita držela nějak pohromadě a pomáhali si dejme tomu, ale už i tato komunita je plná nenávisti, navíc si mnoho lidí začalo hrát, jak moc patří mezi LGBT lidi a začali dělat ostudu, těm kteří do ni skutečně patří. Což je smůla, jak se na tuto komunitu pak má společnost dívat? To už předtím lidi z LGBT komunity byli společností odsouzení a nenáviděni, ale teď? Sice je pravda, že v některých zemích schválili normální svatby homosexuálních párů, tak jako mají heterosexuální páry, jenže jsou země, kde je homosexualita 'zakázána', například Čína, tam být homosexuální asi nechcete, sice tam není doslova zakázána, jen v médiích a na veřejnosti, zhruba takto.

*
Přemýšlí nad světem, nad lidmi, nad tím jestli má vůbec cenu tedy být, jakou má vůbec cenu žít.

Toto má v hlavě každou chvíli.

Vzpomínky ji ničí. To lidé ji zlomili a zničili.

Od narození je úplně jiná, než ostatní kolem ni. Vidí věci, co ostatní ne, má mnoho psychických postižení dohromady, patří do LGBT komunity, je bisexuální, ale téměř čistá lesbička, cítí se víc, jako muž, přestože to na ní není poznat, když ji bylo třináct let, tak začala být gothic a metal, tehdy byla stylově kombinace Emílie Autumn a Marylina Mansona, což se nelíbilo její mámě, tehdy to nechápala, ale teď v dospělosti to chápe, přijala svou odlišnost a začala být hrdá, na to že je jiná, než ostatní okolo ní, schválně se začala lišit od ostatních lidí, i vzhledově, nechtěla být, jako všichni okolo ní, když viděla, jací lidé skutečně jsou, nechtěla být, jako oni. Svůj vzhled, začala brát, jako osobní protest proti celé společnosti, navíc pomalu jediné co opravdu měla, byl právě její styl, řekla si, že když nemá lidi, bude mít svůj styl, samu sebe. Postupně se začínala smát všem těm lidem do xichtu, že jsou tak nudní a všichni stejní, stádové ovce bez mozku a bez vlastního uvažování.

*
Čas plyne hrozně rychle, za pár dní má narozeniny, bude ji dvacet šest. Cítí se staře. Oproti mladým lidem, víc a víc zjišťuje, jak moc se doba změnila, oproti době, kterou zná, a ve které vyrůstala. Je zvyklá na dobu, ve které vyrůstala, jenže vše už chodí jinak.

*
Rozhodne se jít domu. Respektive k její babičce, v tomto městě už naštěstí několik let nežije. Nemá náladu absolutně na nic.

Jak prochází kolem hrobů, tak si je začne fotit. To je jeden z jejích koníčků. Fotí různé hroby a vzpomene si na některé lidi, se kterými sem kdysi chodila.
Přeci jen, když už tu je, tak musí chytit šanci, si zase udělat fotografie ze hřbitova, i když tento má vyfocený snad milionkrát, ale tento je její nejoblíbenější ze všech.

Obloha se začíná zatahovat, optimální počasí, pro tuto atmosféru. Blíží se bouřka, ty miluje.

***O týden později***

Už je 'doma', ve městě kde aktuálně žije. Bydlí zde se svou partnerkou, která ji doprovází do města, kde má svou babičku, jelikož Victoria má problémy být mezi lidmi sama, hlavně nějaké dlouhé cesty mezi cizími lidmi.

*
“Victorie, jdeš už?” ozve se Lili, její partnerka.

“Za chvíli.” odpoví.

“Fajn.” usměje se a políbí ji na ústa.

Stihne to dříve, než si na rty natře černou rtěnku. Ona si je pak také natře.

A mohou vyrazit ven, do ulic.
Rozhodli se jet na hřbitov, který tu má Victorie zatím nejradši.
Takže jdou na autobus, který jezdí ze zastávky, nedaleko od místa, kde žijí. Má přijet každou chvíli. Už ho vidí. Nastoupí a najdou si místo u sebe a sednou si. Lidé na ně už zase blbě čumí, ale dávno si zvykli.
Po zhruba půl hodině vystoupí na zastávce u hřbitova. Je kousek od zastávky. Přejdou přes přechod a vejdou na hřbitov. Nádherná atmosféra, je pod mrakem, i když je stejně dusno. Alespoň nesvítí to otravné slunce. Victoria má alergii na slunce, takže ven moc nevychází.

Drží se za ruce, tak jak to většina párů dělá. Nestydí se za svou sexuální orientaci, natož za svou lásku. A proč by taky měli?

“Je tu krásně.” usměje se Lili.

“Já vím, proto to tady miluji.” odpoví a dá ji pusu na krk.

Naštěstí tato černá rtěnka poměrně zasychá.
Procházejí mezi hroby a opět se kochají tou krásou. I když tu nejsou poprvé, ale pokaždé nasávají tu energii a atmosféru.
Procházka mezi staršími náhrobky, u některých si dělají fotky.
Rádi se fotí na hřbitovech, ale to téměř každý gothic či metal člověk, nebo každý kdo má rád tajemno a tak podobně. Nebo snad ne?
Pózují u různých náhrobků a soch. Občas se vyfotí spolu.
Postupně dojdou na kraj hřbitova, na jejich místo.

*
Začnou se vášnivě líbat a svlékat  z oblečení. Krapet to nevydrží. Navíc sex na hřbitově je nejlepší.

Lili se jazykem dobývá, k jejímu klitorisu. Velmi slastné pocity. Hraje si vlhkým jazykem s její kundičkou. Hladí její modré vlasy. Ona na oplátku hladí ty dlouhé fialové vlasy. Victoria se třese slastí. Nevydrží to a udělá se. Hned na to se Lili ocitne pod ní a ucítí její zuby na bradavce, lehce sykne bolestí, avšak po chvíli cítí prsty uvnitř své kundičky, takže bolest smíchaná s euforií. Dravě okusuje její bradavky, do krve kterou pak saje a mezitím ji prstí kundičku. Victoria prostě ráda kouše a miluje krev. S dalším kousnutím do bradavky, se Lili udělá. Vášnivý polibek.

“Měli by jsme se obléct, než nás někdo uvidí. Přeci jen, není noc, tak jako pokaždé.” zašeptá ji do ouška Lili.

“Já vím, lásko moje.” usměje se.

“Jen tvoje.” řekne tiše.

Tak se začnou oblékat zpět do oblečení. Ještě si musí upravit líčení, jelikož se trochu rozmazalo. Až se obléknou, upraví si make up.
Pak vstanou a jdou se dál procházet po hřbitově. Když mají dost rozhodnou se jít domů. Victoria si fotografuje hroby, po cestě ze hřbitova. Baví ji to prostě.

***O tři dny později***

Připravují se na společné focení. Bude je fotit kamarád. A půjdou s nimi i dvě kamarádky. Všichni z nich patří do LGBT komunity a alternativní styly.

Tentokrát se budou fotit na střeše opuštěného domu, ano milují urbex (opuštěná místa). Přitahují je, stopy času. Sice je to o hubu a někdy i doslova, buď o tom skončit na policejní stanici nebo v nemocnici.

***O dvě hodiny později***


Všichni už jsou před urbexem.

“Zdar všichni.” pozdraví Elizabeth.

“Jak se máte?” zajímá se Viola.

“Bez komentáře.” ozve se Victoria.

“Tak jsme tu všichni, to je skvělé.” konstatuje Michael.

“Tak jdeme?” zvedne obočí Andrea.

“Dobrý nápad.” pobídne ostatní Lili.

Vejdou dovnitř vysoké budovy. Zde zatím nikdy nebyli, jsou tu poprvé, tedy až na Michaela, který tu už jednou byl. Alespoň někdo omrkl prostředí a bezpečnost tohoto opuštěného domu. Což se hodí. Vylezou až na střechu po rozpadlých schodech.
Poté co se vydýchají je Michael začne fotografovat. V různých pózách. Má kolem sebe čtyři sexy ženský, tak toho musí rozhodně využít, no ne? On tedy určitě ano.

***
Avšak, i když má opravdu málo lidí kolem sebe, připadá si velmi osaměle. Nedokáže už vůbec nikomu stoprocentně věřit. Má obrovskou bolest v srdci a na duši. Nemá pomalu žádné kamarády a nikdo ji plně nerozumí. Mívá i období kdy vůbec s nikým nekomunikuje klidně i několik měsíců v kuse. Mnoho lidí, které milovala, zemřelo, někteří z nich to ani nevěděli. Lidi a sám život jsou krutí, někdy až příliš. Z jejího srdce je popel a prach... A po smrti své dlouholeté kamarádky a kamaráda z ní nezbylo už vůbec nic. Kdysi všem pomáhala a jak nakonec dopadla? Po jejich smrti se v ní něco úplně zlomilo a zničehonic přestala pomáhat lidem a začala být naprosto jiná, než všechny ty roky předtím. Její přirozenost se automaticky a přirozeně změnila, mnohokrát se snažila taková být, ale vůbec to nešlo, nebyla to její přirozenost, prostě taková ve svém nitru nebyla, jenže začala přirozeně být. Je jí to jedno, už na všechny sere, tak jako všichni srali na ni celý její život.

2 komentáře:

Děkuji moc všem mým čtenářům, že čtou mou tvorbu. Těší mě každý starý i nový čtenář, odběr, komentář. Píšu převážně BL, yaoi a občas i GL, yuri. Nejčastěji píšu FF na čínské BL drama Chen Qing Ling neboli The Untamed, ano je to má největší posedlost, a ano píšu převážně jen fanfikce, ale občas čistě dle mé fantazie. Ten kdo mě zná, už ví o čem píšu, takže toto je spíš pro nové čtenáře. Doufám, že se vám má tvorba líbí, nebo bude líbit. Zanechte komentík, ať vím že jsi byl|a na mém blogu. Aneb píšu přes čtrnáct let. S pozdravem váš Lan Wang-ťi.