pátek 16. října 2020

Nemohu tě mít 2 ~ Parta


Jednu dobu měla naše parta jedenáct členů. Říkali jsme si Kinder Gang. Chodili jsme po škole ven, nejčastěji na hřiště v okolí školy. Říkali jsme tomu na nábřeží, protože je to park hned u Vltavy. Avšak tolik členů party moc dlouho nevydrželo. Rozhádali jsme se, tak jsme skončili opět u čtyř členů. Kouřili jsme cigarety a pili alkohol. Hlavně díky problémům doma a s lidmi, či šikaně. Důvodu bylo mnoho. Nešťastné lásky a tak. Prostě čas puberty, taková klasika. 
S partou jsem se začala hádat. Spíš začala být proti mě. To mi bylo nějak čtrnáct možná patnáct, nevím přesně. Trvalo to delší dobu, než se podařilo zjistit kdo je poštval proti mě. Došlo mi, že to nebylo jen tak a někdo je musel poštvat. Byla to Sarah, kdo mě začal pomlouvat a brojit proti mě. Ano, holka z naší party. Nejvíce mě z toho tehdy bolelo, když si mě nečekaně přestala všímat Darkiela moje nejlepší kamarádka. Už tak mě zabíjela nešťastná láska k ní, ale měla jsem ji alespoň jako kamarádku. Ale díky Sarah se jistou dobu se mnou nebavila. Možná k tomu z části nahrálo i to jak jsem ji osahávala. Jistou dobu jsem skončila opět sama. 


Ovšem, když jsem přišla na to kdo celou partu rozhádal, tak jsem to řekla Darkiele a Maríně. Naštěstí si uvědomili, že na tom co říkám něco je. A Sarah se k tomu nakonec přiznala. V tu chvíli jsme se usmířili, ale Sarah jsme z naší party vyhodili. A Darkiela se přiznala, že na mě byla naštvaná díky mému osahávání, že ji to bylo nepříjemné, takže jsem to tušila správně. I její sestry se semnou začali znovu bavit. Já se ji za to omluvila a přiznala jsem se, že jsem si prostě nemohla pomoci, že je prostě moc nádherná, sexy a prostě ji miluji, že s tím nedokáži nic udělat, ale budu se snažit, nedotýkat se ji jinak, než obejmutí. Šlo to dost těžko, pro mě to bylo téměř nemožné. 

V patnácti letech jsem z těžkých depresí začala fetovat prášky z lékárničky doma. Zhruba v té době jsem dostala další diagnózu a to aspergerův syndrom. Musela jsem začít chodit do stacionáře, takže jsem nějakou dobu nechodila do školy, ale tam. Nesnášela jsem to tam, ale parta byla super. Většina z nich byli indiáni a doslova. Tam jsem poznala další gothičku a jednoho gothika, který je indián. Vskutku bylo zvláštní vidět indiána a gothika zároveň. Samara je taky bi jako já a Florián byl zamilovaný do své nejlepší kamarádky, která tam taktéž docházela a je indiánka, ale ta vážný vztah mezi nimi nechtěla. 

Samara byla sexy, ale Florián byl také pěkný. Ale láska to nebyla. Sice se mi líbili a rozuměla jsem si s nimi. Navíc ani na jedoho bych neměla. Ve škole byl jeden gothic a jeden metalista. Jenže kvůli šikaně se semnou moc nebavili. Oba byli o třídu výš než já. Ale ten metalista se semnou jednu dobu bavil a chodili jsme spolu ven, chvíli to vypadalo že bych s ním možná mohla mít vztah, ale díky tomu, že se mu kluci dost smáli, že se baví s někým jako jsem já, tak mě nakonec poslal do prdele. Ale to se dalo čekat, bohužel. S Darkielou jsem se moc nevídala kvůli stacionáři. Moc mi chyběla a myslela jsem, že mi bez ní brzy mrdne. Nešťastná láska. Bolestivá láska. Říkala jsem ji několikrát, že je na holky, že to poznám. Jediní kdo mi rozumeli byli homosexuálové. Takže jsem se vídala s mnoha homosexuály. Už od dvanácti let jsem si hledala partnerku. Bez úspěchu. A když se mi už podařilo si nějakou najít, po krátké době mě poslala do prdele, protože jsem nehodlala přestat být gothic. Prostě jsem konečně našla samu sebe. Patří to ke mě. Nehodlala jsem se kvůli nikomu měnit. 

Hlavně jsem milovala gaye, přišli mi roztomilý. A lesby kvůli tomu, že mám raději ženy, ale to dá rozum. Jednu jsem si potom našla, se kterou jsem byla zhruba půl roku. Jenže nečekaně se objevila jedna lesbička, která působila temně a rozuměla jsem si s ní víc. Tak jsem mou partnerku opustila kvůli této, ale doteď toho budu litovat. Moc dlouho ten "vztah" nevydržel, protože se ta holka zná s jednou krávou, se kterou jsem byla ve třídě a pořád jsme se prali. Šikanovala mě. Ale to už bylo v době, kdy mi z té šikany mrdlo a začala jsem mít své psycho stavy, takže ty kokoti ze mě začali chytat schýzy. Poté mě šikanovali o trochu méně. Prohlásili, že jsem fakt magor a psycho. Například jsem jednomu z nich mlátila hlavu o zeď a tak podobně. Nová partnerka mě poslala do prdele, když zjistila že ta kráva je moje spolužačka a ta mě pomlouvala. Tak nějak ty dvě byli kamarádky. 

Konečně jsem začala zase chodit normálně do školy. Ne kvůli šikaně, ale díky Darkiele. Po delší době jsem ji zase viděla. Její rodiče mě začali brát jako vlastní dceru. Další do počtu. Je zvláštní, že se mě na školách zastávali cikáni, před bílými, přestože já sama jsem bílá. Avšak já rozdíly nedělám. Neřeším barvu, když si s tou osobou rozumím. Proč taky. Byla jsem pod ochranou její rodiny. Ano, chápete teď správně. No a co? Byli slušný a chodili normálně do práce. Stala jsem se pro ně člen rodiny. Darkiely mamka měla taky ráda gothic a metal. Měli mě rádi. Chovali se ke mě stokrát lépe, než moje "pokrevní" rodina. Každou chvíli jsem trávila s nimi. Bylo mi s nimi dobře. Stokrát lépe, než u mě "doma". Prostě doma to bylo absolutní peklo. Peklo ve škole a peklo doma.

2 komentáře:

Děkuji moc všem mým čtenářům, že čtou mou tvorbu. Těší mě každý starý i nový čtenář, odběr, komentář. Píšu převážně BL, yaoi a občas i GL, yuri. Nejčastěji píšu FF na čínské BL drama Chen Qing Ling neboli The Untamed, ano je to má největší posedlost, a ano píšu převážně jen fanfikce, ale občas čistě dle mé fantazie. Ten kdo mě zná, už ví o čem píšu, takže toto je spíš pro nové čtenáře. Doufám, že se vám má tvorba líbí, nebo bude líbit. Zanechte komentík, ať vím že jsi byl|a na mém blogu. Aneb píšu přes čtrnáct let. S pozdravem váš Lan Wang-ťi.