Už nejsi sám 5 (GaaNaru) - Zvraty v Konoze

Ze vzpomínek

Byl jsem rudý jako rajče , ale to Naruto taky. Po tom co mě políbil se ovšem usmál tím svým božím úsměvem , který jsem tak miloval a oči mu jen zářili štěstím a já se též musel usmát štěstím. Tohle jsem upřímně vůbec nečekal. Nečekal jsem to , že mě Naruto též miluje. Ale byl jsem snad nejšťastnější osoba na světě. Ale z druhé strany mi bylo líto Sasukeho. Jestli je Sasuke opravdu zamilovaný do Naruta. To Naruto mě změnil. To Naruto dokázal abych začal i něco cítit. I já ho políbil. Nevím jak se to stalo , že jsem se do toho modrookého paka zamiloval a vůbec začal cítit něco jako lásku. To on byl první kdo mi nabídl přátelství a nebál se mě. To on změnil celý můj život k nepoznání. Musím poděkovat Kankurovi za příležitost vyznat Narutovi své city. Snad se Temari už uklidnila , povzdychl jsem si. Naruto si mého zamyšlení všiml " Vše v pořádku můj milovaný Gaaro?" vytrhl mě z myšlenek. " A .. Ano. " zakoktal jsem se. " Jen přemýšlím , že bych měl poděkovat svému bratrovi Kankurovi , že mi zařídil tu možnost ti konečně vyznat své city k tobě Naruto" dodal jsem a usmál se. " Tak to bych mu měl taky poděkovat" a zazubil se v úsměvu a já jen kývl hlavou. " Tak pojďme spolu jestli chceš" nabídl jsem mu a on se znovu zazubil a kývl hlavou na souhlas.
A tak mě vzal za ruku a ruka v ruce jsme vyrazili k našemu domu pro vážené hosty Konohy. Avšak v Konoze se ještě moc nevyznám , takže jsem trochu bloudil , ale mé modrooké lásce došlo kde nás Hokage ubytovala a tak mě nakonec vedl Naruto. Po cestě jsme uslyšeli něčí pláč a mě hned napadlo kdo to mohl být. Ale ozýval se u pláče i nějaký hlas " To bude dobrý Sasuke ..." když padlo i jméno tak jsem usoudil , že mi to došlo správně. Vážně mi bylo Sasukeho líto i když jsem byl štěstím bez sebe , že Narutovo srdce bije pro mě. Oba jsme se na sebe podívali a beze slova pochopili. A tak jsme přidali do kroku , ale když jsme procházeli cestou tak na nás Sasuke upřel své černé oči plné slz snažící se na mě hodit vražedný pohled , ale tentokrát se mu to nepovedlo. U něj stála dívka s růžovými vlasy , která se myslím jmenuje Sakura " Ne tohle dobrý nebude Sakuro. Tohle ne !" vyhrkl a z očí se mu vydral další nával slz. My z Narutem se stále drželi za ruce. Ani jeden z nás nevěděl co říct. Ale v Narutových očích bylo vidět , že je mu Sasukeho též líto i když mu bylo v modrých očích i vidět to , že je šťastný , že je semnou.

" Co tu tak čumíte!" zařvala na nás s nenávistí v hlase Sakura. " Mrzí mě to Sasuke..." vypadlo ze mě. Sasuke na mě jen hodil teď už nenávistný pohled. " Měli byste vypadnout! Běžete po svých!" řvala nenávistně Sakura. Tak jsme s Narutem raději šli po svých za Kankurem. Po cestě jsme oba mlčeli. Jen jsme ruka v ruce procházeli Konohou. Až jsme došli do domu pro hosty Konohy. Otevřel jsem dveře domu. Bylo ticho , takže se Temari uklidnila. " Je tu někdo? Kankuro ? Temari?" zavolal jsem. " Tady v obýváku !" ozval se hlas Kankura. A tak jsme se odebrali do obýváku. Když nás spatřil můj bratr Kankuro tak se jen usmál. V očích mu bylo vidět , že pochopil. " Tak vidím , že jsi mu to konečně řekl Gaaro" a zasmál se , ale nijak zle , ale radostně. " Takže jste tedy spolu či ne ?" uchychtl se Kankuro i když to muselo být hned zřejmé a očividné. " Nom.. Ehmm. Jo jsme spolu brácho " myslel jsem , že mi srdce vybuchne z hrudi jak pumpovalo zběsile . " No tak to jsem rád Gaaro ! Snad už nebudeš mít takový zmučený a utrápený výraz brácho!" odpověděl na to. " A kde je Temari ? Kankuro ?" ptal jsem se zvědavě bratra. " No po tom co se dozvěděla , že jsi zamilovaný tady do Naruta tak mě seřvala jako čokla a s prásknutím dveří zmizela někam pryč , ale vrátila se tak dvacet minut před tebou a zavřela se v pokoji. Takže se už asi uklidnila řekl bych." a zazubil se Kankuro v úšklebku.

" Chci ti poděkovat Kankuro , že si umožnil Gaarovi mi vše říct. No ehmm a vlastně umožnil i mě se Gaarovi konečně svěřit se svými city k němu!" vyhrkl z ničeho nic Naruto rudý ve tváři jako jahoda. Jako sladká rudá jahoda. Kankuro se jen zasmál a mávl rukou ke schodům co vedli do prvního patra " V pohodě. Jen doufám , že Gaara už nebude v takové depresi jako byl doteď. A teď byste měli jít nahoru za Temari, Gaaro." řekl. " Její pokoj poznáte" podotkl. A pak se Kankuro zvedl a šel do kuchyně. " Chcete taky něco?" zeptal se nás když už jsme se vydali po schodech za Temari. " Ano dva rameny" odvětil jsem hned , protože vím jak teď už můj partner miluje rameny. Došli jsme do prvního patra a opravdu jsme poznali pokoj Temari. Nervózně jsem zaklepal na dveře pokoje " Dále" ozval se hlas Temari. Tak jsem vzal za kliku a vešli jsme oba do pokoje. Temari ležela na posteli a hleděla z okna když jsme vstoupili dovnitř podívala se nás. Temari otočila oči v sloup . Asi je ještě naštvaná , ale to trochu i chápu. " Já už myslela , že je to Kankuro " a zamračila se na nás.

" No tak jsme to my Temari." a pokrčil jsem rameny. " Nu tak co chcete?" řekla otráveně. " Chci se ti omluvit Temari , že jsem ti nic neřekl. Kankuro na to opravdu přišel sám a já to neřekl ani jemu. Styděl jsem se a možná i bál reakce. Však ty by ses nestyděla či nebála kdyby ses ty zamilovala do ženy?" pronesl jsem. Temari se zarazila a divně se na mě podívala při poslední větě. A hned na to zrudla ve tváři. Aha , takže že by nakonec tajila něco i Temari? Protočila oči v sloup. " Že by nám nakonec něco tajila i Temari?" prohodil jsem a nemohl si odpustit rýpnutí. Temari zrudla ještě víc jako malina. " No ehmm
.. Ono se to už asi stalo..." vypadlo z ní. Ano , takže skutečně trefa do černého. " A do koho pak se nám Temari zamilovala? Dle reakce pochybuji , že je to Shikamaru" začalo mě to zajímat víc a víc. " Taky , že to Shikamaru není. No ehm.. Je to Hinata" vypadlo z ní nakonec. V tu chvíli se za námi ozval smích. Nikdo z nás si totiž nevšiml toho , že nás už nějakou dobu poslouchá Kankuro. " Buď sticha Kankuro! Ty sám jsi zamilovaný do Sasukeho Uchihy!" vyprskla Temari náhle. Kankurovi zmizel úsměv ze rtů....