Už nejsi sám 3 (GaaNaru) - Směr Konoha

Naruto je sladký. Takový blonďatý anděl. To on mě naučil milovat. Nakonec jsem usl v objetí. V jeho přítomnosti je mi nejlépe. Ráno jsme se vzbudili přitisknutý k sobě v objetí. Takto spíme často. Jak já Naruta miluji. " Dobré ráno lásko" řekl hned po probuzení Naruto a celý zářil. " Dobré ráno miláčku " a políbil jsem ho na ty sladká ústa. Žijeme spolu u mě v Písečné vesnici v jednom baráčku. Sourozenci si nakonec zvykli. A k tomu byli šťastný za mě, že jsem našel své štěstí. A ano Naruto je moje štěstí. Mě je dvacet a Narutovi devatenáct. A žijeme spolu rok a pár měsíců , ale ve vztahu jsme spolu o dost déle, ale v té době jsme spolu ještě nemohli žít. Naruto se ve svých osmnácti letech rozhodl opustit kvůli mě svou Listovou vesnici Konohu a začít se mnou žít v mé vesnici Suně. A bylo mu jedno co si kdo říká nebo ne. Dokonce se kvůli mě vzdal svého snu od jeho dětství a to stát se Hokagem. Řekl, že jeho snem jsem se stal já Gaara z Písečné. Což mě vzalo a dojalo štěstím avšak vím, že to byl jeho největší sen a já nechtěl být důvod pro to aby se ho jen tak vzdal.
Šli jsme si dát snídani. " Půjdeme potom do vany lásko?" ozval se Naruto. A já zrudl ve tváři jo tohle se nezměnilo. " Ano miláčku jestli je to tvé přání drahý" odpověděl jsem a usmíval se. Moje modrooké blonďaté nejdražší štěstí mého života. Naruto se zazubil a usmál se na mě. " Ano budu rád zlato. Však víš jak to miluji . Ale já miluji dělat cokoliv když je to s tebou Gaaro. S tebou rád dělám ať je to cokoliv lásko" odpověděl mi blonďatý anděl. Tak jsme si dali snídani a jak jinak než rámen. Narutova závislost na rámen. Usmál jsem se u té představí. " To jsme dva Naruto. Já také miluji dělat cokoliv když je to s tebou" a zazubil jsem se. Po snídani šel Naruto napustit vodu do vany. A já jsem byl vzrušený a tak jsem šel hned za ním do koupelny. Ani se po ránu nemusíme svlékat. Spíme totiž spolu v objetí nazí. Objal jsem ho zezadu a pohladil ho po jeho rozcuchaných vlasech. Moje péro vždy po ránu stojí jako svíčka, ale na to si už Naruto zvykl za tu dobu. Že ho vždy po probuzení vojedu a vyšukám mu mozek z hlavy a duši z těla.

A tak už se automaticky připravil na můj vpád opřený rukama o kraj vany. A já mu pomalu vsunul moje tvrdé péro do jeho krásné prdelky až na doraz. Nejprve jsem jezdil pomaleji , ale hned na to jsem prudce zrychlil. Naruto zasténal slastí a zachvěl se vzrušením. Což mě rozpálilo ještě víc... " Gaa...ro.. Jěš..těě" vzdychal Naruto rozkoší a slastí...vzrušením. Miluji jak krásně vzdychá a rozplývá se rozkoší a slastí když ho šukám..hladím...líbám...dotýkám se jeho úžasného těla.... Tak jsem ještě víc zrychlil a přitvrdil... " U..už .. Bu.duuu..." vzdychl jsem a hned na to se mu vystříkal do prdele.... V tu chvíli se po mě vrhnul úplně vzrušený Naruto, který mezitím jen tak tak stihl vypnout tekoucí vodu do vany, která skoro přetekla... Začal mě vášnivě líbat a hladit mě po rudých vlasech.... Zavrněl jsem mu do ouška slastí. Jeho doteky jsou tak příjemné.... A nemusí hned jít o vášnivý tvrdý sex... Ale tak celkově. Pak si mě krásně otočil a já mu nastavil svou prdel připravený na vpád... Když vrazil své péro do mé prdele vzdychl jsem rozkoší ... A začal mě zuřivě, vášnivě a tvrdě mrdat...

Vzdychal jsem přes celý dům... Přesně tak jak to miluji... Naruto můj princ ví co a jak mám rád... " Naa..ru..to .. Ach..rr.." vydechl jsem.. " Už..bud..uuu Gaa...rooo..." v tu chvíli naplnil mou prdel svým spermatem... Po krásném ranním sexu jsme vlezli do vany. Konečně... Tam jsme se celý spocený umyli od potu a smpermatu. " Moc tě miluji Naruto..." zašeptal jsem mu do ucha. Naruto otočil hlavu a políbil mě na tvář " Vždyť já vím Gaaro" ... Po ranní koupeli jsme se šli obléct. A pustili si film. V objetí a přitulený k sobě. Miluji ho. Nechápu opravdu to nechápu , že mě někdo naučil milovat, že mě někdo naučil cítit lásku a ne jenom bolest a nenávist.

Ze vzpomínek

Pamatuji si moje vyznání lásky k Narutovi. Když jsem se konečně odhodlal udělat první krok. Navíc to možná bylo tím , že jsem už nedokázal své city k Narutovi držet dál v sobě? Možná mi i dodal odvahu starší bratr Kankuro. Když to zjistil podle mé kresby jak jsem si ho opět kreslil a nestihl jsem kresbu skrýt včas když ke mě vpadl nečekaně Kankuro. Tehdy mi bylo sedmnáct let a Narutovi šestnáct. Zrovna jsme dostali já, Kankuro a Temari za úkol donést do Konohy nějaký svitek. Od nás ze Suny to do Konohy trvá zhruba tři dny. Tak jsme šli. Byl jsem nervózní. Přesně tam je Naruto, ale musím to ze sebe konečně dostat ven jinak mi z toho brzy hrábne. Po třech dnech jsme opravdu dorazili do Konohy. Chtěl jsem hned jít hledat Naruta, ale nejprve jsme museli odevzdat svitek Hokage Tsunade. Díky Narutovi se naše vesnice spřátelili. To Naruto spojil naše vesnice. Když jsme odevzdali svitek " Můžete se u nás zdržet jestli chcete. Aspoň přes noc. Vypadáte jako by jste moc nespali" nabídla nám Tsunade. Kankuro hned " Máte pravdu Hokage-sama. Rádi se zde zdržíme. A děkujeme za nabídku." pronesl. Temari se na něj podívala s otázníky v očích, ale on se jen usmál a podíval se na mě.