Tvé doteky 5 - Potlačované city

....o 6 let později....

Čas plynul rychle. Především v přítomnosti Sasukeho. Už od smrti našich rodičů uplynulo šest let. Stále žiji s Uchihy. Stali jsme se oporou všichni tři navzájem. Teď už je mi patnáct let a Sasukemu šestnáct let. Stali se z nás opravdu skvělí přátelé, ale moje city k němu se ani za ty roky nezměnili - jen o mnoho prohloubili. Doteď nemohu zapomenout na to když mi bylo devět a jemu deset.... Na jeho hřejivé doteky. Na jeho ústa.... A i tu slast na jeho péro v mojí prdeli. Ale ani za těch šest let jsem nepřišel na to co způsobilo tehdy jeho reakci, že mám jít bydlet s nimi. Za tu dobu se náš vztah prohloubil. A Itachi se o mě od té doby opravdu pečlivě stará i když nejsem z pokrevní linie Uchihů. Ale chová se ke mě jako bych byl. Díky Itachimu mě postupně ostatní přestávali šikanovat. Vždy když mi kdokoliv něco udělat tak Uchihové se za mě vždy postavili. A já zas když někdo řekl cokoliv pro mě urážejícího či pro mě nevhodného na Uchihy tak já se zase v rámci mých možností zastal Uchihů. Oni se stali se mou rodinou - já se stal pro ně rodinou. Břehem těch let jsem si čím dál víc uvědomoval , že jsem se do Sasukeho Uchihy zamiloval. A to jako že dost. Ale nikdy jsem mu o svých citech neřekl. Ale dost lidí si z nás utahovalo , že jsme snad teplý podle toho jak se k sobě chováme. A hlavně někdo řekl něco špatného o tom druhém a hned byl oheň na střeše. Itachimu je teď už dvacet pět let. Zrovna začíná podzim a začíná být docela zima.
Před chvíli si mě Itachi zavolal k sobě " Ty máš Sasukeho hodně rád , že? Všiml jsem si toho už dávno. Jednou za mnou Sasuke přišel a měl zvláštní výraz ve tváři a když jsem se ho ptal co se děje tak z něj nakonec vypadlo , že si není jistý a má v tom zmatek, ale že už od dětství tě má raději než cokoliv. A , že když je teď starší tak , že si je jistý, že tím, že te miluje. A já si všiml už dávno.... Zkus mu říct tvoje city k němu. Ale možná ti to nepřizná hned. Vlastně přišel s tím, že ať ho chtěla jakákoliv holka tak ho nepřitahovali a i s tím , že je gay. Prý na to přišel díky tobě.... Mě to nevadí. Mě vždy šlo o vaše štěstí. O štěstí vás obou. Ale nic mu neříkej o tom , že jsem ti to řekl, ale vidím a cítím, že se kvůli tomu trápíte oba dva. Oba jste si podobný ve více věcech Naruto. A když ani jeden neudělá první krok tak to trápení nebude mít konce..." řekl mi Itachi a já zrudl ve tváří jako rajče. Ztuhl jsem nemohl se pohnout. Tohle jsem tedy nečekal. A už vůbec ne , že s něčím takovým přijde zrovna Itachi. Sasuke se zrovna vinořil z pokoje " Půjdeme někam ven Naruto?" zadíval se do očí Itachimu a beze slov pochopil ... On jen kývl hlavou . " Jo rád půjdu ven. S tebou vždy Sasuke. " a zrudl jsem ještě víc.

A šel jsem hned na to za Sasukem do pokoje. Sasuke přešlapoval po pokoji tam a zpět " Co ti Itachi řekl?" a působil nervózně. " Co ke mě cítíš?" odpověděl jsem otázkou. Sasuke se zarazil a zrudl... Nakonec přestal pochodovat po pokoji jako slepice a přistoupil ke mě.. Blíž a blíž... Až jsem ucítil jeho teplý dech na kůži.... " On ti to řekl, že?" zněl nervózně. " Co ke mě cítíš?" zopakoval jsem otázku znovu potichu přímo do jeho nádherného obličeje a díval se mu hluboce do očí. Chytil moji hlavu svými dlaněmi a opřel si hlavu o tu mou. Povzdychl si " Miluji tě Naruto. Všechny ty roky. Tehdy jako dítě jsem těmto pocitům nerozuměl, ale už jsem porozuměl. To co k tobě cítím je láska Naruto." a díval se mi upřeně do očí. " Taky jsem jako dítě nerozuměl tomu co cítím. Ještě než se to všechno stalo , jsem tě nemohl dostat z hlavy. A tajně tě pozoroval , chtěl tě oslovit , ale říkal jsem si , že někdo jako ty by si o mě nepopřel ani kolo. Ale už jsem si uvědomil co cítím. Je to láska k tobě Sasuke." a políbil jsem ho na ty jeho úžasná ústa.

A tak jsme teď už ruka v ruce a úsměvem na tváři šli šli za Itachim. Pořád seděl na té samé židli jako předtím. Podíval se na nás a radostně se usmál " Děkujeme ti Itachi" pronesl jsem šťastně. " Díky velkej brácho" zazubil se Itachi. " To jsem za vás moc rád vy dva. Konečně." trochu si rejpnul. A všichni jsme se tomu zasmáli. " Tak si běžně někam kam chcete" zaculil se Itachi. " Jo a teď vám konečně mohu někoho představit, ale to až se vrátíte" teď zrudl Itachi. A nám už nemusel nic říkat. Tak jsme se šli obléct na ven. Do něčeho teplého. Už je venku zima na kabáty a šály. Sasuke si klasicky vzal černé oblečení a já černo růžové. Vzali jsme si boty a vyrazili z domu ven do ulic. Na základní škole už nejsme už jsme v prváku na střední. Ale máme týden volno. Takhle jsme si to štrádovali ruku v ruce ulicemi. Až jsme úplnou náhodou skončili u potoka u cesty... Oba dva jsme se na sebe překvapivě podívali. Bylo to přesně to místo kde poprvé Sasuke chtěl ať si k němu sednu na kámen. Na tomto místě to vše začalo... Políbili jsme se. " Pojďme domu je zima" pronesl Sasuke a já jen kývl hlavou na souhlas.

Vzal mě za ruku a vydali jsme se domů. " Blíží se svátek mrtvých" vzpomněl jsem si. " Jo já vím" zamračil se Sasuke a já spíš posmutněl. Často jsen si na rodiče vzpomněl. Avšak oba jsme ztratili oba rodiče, ale aspoň jsme se dostali jeden k druhému. Cesty osudu jsou divné a zvrácené. Ti tam nahoře mají divný smysl pro humor. Objal jsem ho a láskyplně políbil na ústa " Miluju tě, Sasuke" pošeptal jsem mu do ucha. On se usmál a taktéž mě políbil. Blížili jsme se k domu. Byli jsme oba zmrzlý. " Dáme si spolu teplou vanu lásko?" zeptal jsem se. Zrudl. Dalo by se říci, že je toto pro nás stále něco nového. Sice co jsem pár hodin zpět zjistil tak se oba milujeme celý ty roky, ale něco jako vztah ? To je pro nás nové. Dali jsme se dohromady pár hodin zpět. Ještě jsem si nezvykl na to , že jsme spolu. Ještě pořád tomu nemohu uvěřit. " Rád s tebou půjdu do vany...." a zrudl ještě víc. Otevřeli jsme dveře a z Itachiho pokoje byli slyšet dva hlasy ten jeho a ještě nějaký druhý. Tak jsme si zuli boty a odešli do pokoje. Hlasy ustali a do pokoje vešel Itachi. " Jaká byla procházka? " ptal se Itachi a hned za ním se zjevil jiný muž. S dlouhými blond vlasy. " Jinak toto je můj partner Deidara. Jsme spolu už tak tři roky..." představil nám onoho muže. " Dobrý den. Já jsem Naruto Uzumaki" vapadlo ze mě a Sasuke hleděl na svého bratra s vykulenýma očima " Já jsem Sasuke Uchiha" dostal zaraženě ze sebe. " Prosím vás říkejte mi normálně Deidaro . Jsem Deidara " a Itachi i Deidara se na nás usmáli.