Tvé doteky 4 - Dvojitý pohřeb

Ráno nás vzbudil Itachi do školy. Musím přiznat, že je to nezvyk když mě do školy nevzbudila máma nebo táta. Ale rozhodně si nestěžuji na to, že se mě po smrti mých rodičů ujali Uchihové. Tohle bych vážně nečekal. A ještě k tomu Uchihové jsou v soukromí vážně hodní, milí, pečlivý a starostlivý. Takže jestli na ně uslyším špatné slovo tak ta osoba dostane přes hubu. Jsem jim vděčný za to, že jsem díky nim neskončil v dětském domově. Navíc oni před několika dni též přišli o oba rodiče. Ale je příjemné probudit se vedle Sasukeho. To mě holky ze školy zabijou až zjistí, že bydlíme spolu. Ale nejvíce se těším na výrazy Sakury a Ino. Vstali jsme a oblékli se do školy ještě jsme si museli rychle připravit učebnice a sešity do školy, včera jsme to nestihli. Po oblečení, přípravě věci do školy, vyčištění zubů jsme šli na snídani co už nám připravil Itachi. Už jsme měli i přiravené svačiny a pití do školy. " Děkuji Itachi" poděkoval jsem za jídlo a pustil se s chutí do jídla. Itachi se jen usmál a sedl si k nám ke stolu a taky začal jíst. Když jsme všichni dojedli tak Itachi ještě rychle umyl nádobí.
" Tak si jděte pro batohy a obujte si boty. Vyrážíme do školy. " řekl nám a tak jsme tak učinili. Vzali si batohy na záda a obuli boty. Potom Sasuke otevřel dveře a vyšli jsme před dům. Itachi ještě vzal klíče od auta a zamkl dům. Otevřeli jsme dveře od auta a sedli jsme si na zadní sedadla a Itachi za volant. Nastartoval auto a vyjel po silnici k naší škole. " Ty půjdeš nakonec s námi taky k ředitelce Sasuke." řekl Sasukemu. Tak jsme míjeli domy, auta, lampy,lidi... Já se díval s okna a bylo mi zas do pláče. Chybí mi máma s tatou. Přeci jen zemzřeli ani ne dva dny zpět. Ani nevím jak to vlastně bude s jejich pohřbem. Nemám žádné peníze. Nebo o tom nevím. Ani nevím jak se pohřeb zařizuje. Vždyť je mi teprve devět let a Sasukemu deset. " Umm.. Itachi?" nedá mi to musím se zeptat. " Ano Naruto?" ozval se Itachi. " Um..no.. Jak to bude s pohřbem mých rodičů?" a kousal jsem se do rtu. Smutně a nervózně.
" To pojedu řešit dnes místo práce vzal jsem si den volna. Ale nejprve vyřešíme školu až potom pojedu řešit pohřeb. Snad to půjde vyřešit na stejný den jako pohřeb našich rodičů" odpověděl mi Itachi. " Dobře" řekl jsem smutně a sklesle.

Zastavili jsme před budovou školy. Tak a teď se jde na úplnou popravu. Vylezli jsme z auta a vyndali si školní batohy. Už zde bylo dost lidí ze školy. Jasně, že se každý začal otáčet směrem k nám. Jejich výrazy byli k nezaplacení. Vyvavovali voči jako péro z gauče.
My ze Sasukem se začali jejich výrazům smát. " No tak jdeme" poručil Itachi a tak jsme ho následovali kolem spolužáků a ostatních ze školy. Došli jsme k budově školy a vešli dovnitř. Směrem k reditelně. Sakura zrovna stála na chodbě a čuměla s výrazem na psychiatrii. " Sasuké" a začala se řítit k Sasukemu a už už ho chtěla zase objímat , ale Sasuke stihl včas uhnout a Sakura sebou pleska do zdi. A Sasuke se jen usmál . " Sasuké! A co deláš u toho blonďatého debila?" řvala za jeho zády Sakura.

Ale to už se otočil Itachi s vražedným pohledem na Sakuru. " Má jméno. Jeho jméno je Naruto. Tak mu laskavě říkej jménem nebo na něj či o něm nemluv vůbec. A Naruto je tu s námi. A nepřej si mě" řekl Itachi v klidu, ale měl sto chuti ji jednu vrazit. To se , ale zjevila Ino a a chtěla se vrhnout na Sasukeho, ale ten opět uhl a Ino spadla na zem s ránou jako hrom. A Sakura se ji začala smát jako šílená. " Sasuké! Proč u sebe taháš toho malýho krypla?" a to už se Itachi skoro neudržel a dal ji skoro dělo mezi oči. " Nechte být Naruta i Sasukeho na pokoji!" vyprskl vztekle Itachi. A svým temným vražedným pohledem temnými černými oči je probodával pohledem. Itachiho pohled je ovšem děsivější než Sasukeho. Obě udělali kroky vzad a rychle se otočili a už mizeli kamsi...

Konečně se ocitli před dveřmi ředitelny. Itachi zaklepal na dveře a ozval se hlas ředitelky " Dále.." a tak jsme všichni tři vešli dovnitř. " Zdravím Tsunade ..." promluvil Itachi. " Co se děje Itachi?" divila se ředitelka Tsunade a já se divil, že si ti dva tykají. " Tady Narutovi před ani ne dvěma dny zemřeli rodiče, tak jako před několika dny nám. A já se ho ujal. Takže od včera bydlí a patří k nám dvoum. Tady..." a podal ji na stůl několik papírů. Tsunade se podívala do papírů a pak řekla " Dobře Itachi. Jsem ráda, že se ho ujal někdo jako jsi ty. " a usmála se i když smutně. " A pokusím se zařídit aby oba pohřby byli ve stejný den." podokl Itachi. " Vaší rodiče Mikoto a Fugaku byli opravdu skvělí lidé. Je jich taková škoda. A občas jsem je viděla i s Minato a Kushino." posmutněla. Bylo na ní vidět, že je ji do pláče. Po chvíli někdo zaklepal " Dále" a ve dveřích se objevil zástupce ředitelky Kakashi Hakate. " Je dlouho jsme se neviděli Itachi. Koho pak nám to sem čerti nesou" a zasmál se. Všichni čtyři jsme se na něj podívali jako na vraha. " Ah, pardon." došlo mu. " Ale co tu děláte s Narutem?" divil se Kakashi. " Itachi se ho ujal Kakashi. Narutovi rodiče před dvěma dny zemřeli. Ano teď už i Minato a Kushino, Kakashi" jeho výraz rázem zkameněl....

O pět dní později...
Se konal dvojitý pohřeb....
Mikoto a Fugaku ...
A Minato a Kushino...
Sešli se zde jen nejbližší...
Itachi, Sasuke, Naruto, Hinata a její rodina, Tsunade a Kakashi.....