Velmi a hluboce miluji mé mladší dvojče, je pro mě nejdůležitější ze všech ve vesmíru. Můj sladký mladší bráška, nikomu ho nedám, je jen můj, ten kdo mi na něj sáhne, skončí dost špatně, chráníme se navzájem. On je pouze můj a já zase pouze jeho.
Bez něj nechci žít ani existovat. Té bolesti už je příliš, kdybych měla ztratit jeho, tak bych to nedala, to už by byla ta nejhorší ztráta, kterou bych absolutně nezvládla, miluji ho tak moc, že bez něj nechci ani nedokáži existovat. On je pro mě vším, pro něj cokoliv je v mých silách, pro jeho úsměv, radost, štěstí...
A nejlepší pocit je, když je to díky mě a nikomu jinému, to potom dost žárlím, když to není kvůli mě, ale komukoliv jinému. Chci pro něj být jediná a nejlepší ze všech, v jeho očích a hlavně srdci, tak jako je on pro mě, jsou občas chvíle kdy mám pocit, že nejsem a je to hrozný, mučivý pocit, který hlodá v mém nitru, jako jed hada. Ano občas mám prostě takový pocit, že pro něj nejsem ta nejlepší a jediná, že nejsem ta koho skutečně miluje ze všech nejvíc, nevím proč, jsou chvíle kdy se tak chová a já pak nevím co si mám myslet, jsem z toho často zmatená, smutná.
Bez něj nechci žít ani existovat. Té bolesti už je příliš, kdybych měla ztratit jeho, tak bych to nedala, to už by byla ta nejhorší ztráta, kterou bych absolutně nezvládla, miluji ho tak moc, že bez něj nechci ani nedokáži existovat. On je pro mě vším, pro něj cokoliv je v mých silách, pro jeho úsměv, radost, štěstí...
A nejlepší pocit je, když je to díky mě a nikomu jinému, to potom dost žárlím, když to není kvůli mě, ale komukoliv jinému. Chci pro něj být jediná a nejlepší ze všech, v jeho očích a hlavně srdci, tak jako je on pro mě, jsou občas chvíle kdy mám pocit, že nejsem a je to hrozný, mučivý pocit, který hlodá v mém nitru, jako jed hada. Ano občas mám prostě takový pocit, že pro něj nejsem ta nejlepší a jediná, že nejsem ta koho skutečně miluje ze všech nejvíc, nevím proč, jsou chvíle kdy se tak chová a já pak nevím co si mám myslet, jsem z toho často zmatená, smutná.
