neděle 17. března 2024

Stejná krev 2. Nejdůležitější ze všech

Zdroj obrázku

Po vášnivých chvilkách našich BDSM hrátkách a vášnivém sexu, si lehneme vedle sebe na naši postel a snažíme se nabrat dech.

“Jsi pro mě nejdůležitější ze všech bráško. Jsi jen můj, nikomu tě nedám, můj sladký bráško.” a políbím ho na ústa.

Po pár minutách se jdu převléct do normálního oblečení a bráška celkově obléct. Když jsem převlečená, uklidím erotické oblečení a pomůcky na svá místa. 
Poté se odebereme nahoru do kuchyně, jdu nám udělat kávu a večeři, což bude pizza, stačí ji dát do trouby.  
Mezitím si zapálím cigaretu a jdu uklidit ručníky, respektive je pověsit na věšák, aby uschly. 
___
Kuchyň je tak akorát velká.
Je tu nábytek v černé barvě, stůl a čtyři židle jsou v rohu místnosti, na druhé straně je kuchyňská linka se skříní nad ní, lednice je taky v černé barvě na stejné straně, lino je světle růžové s červenými růžemi, zeď je světle červená, myčka na nádobí je normálně bílá. 

___
Když je hotové jídlo, jdeme si sednout do obýváku, kde si pustíme film na notebooku.
___
V obývacím pokoji je krvavě rudý gauč, na gauči jsou černé Kuromi polštáře a růžová Kuromi deka, před ním je menší černý stůl, černý koberec, světle růžová zeď, naproti gauči je na zdi plazmová televize a v rohu místnosti je tmavě růžová lampa.
___
“Dobrou chuť bráško.” promluvím.

“Tobě taky sestřičko.” odpoví.

Začneme jíst, máme už celkem hlad.
Kanato mezitím pustí film Královna prokletých na notebooku, tento film jsme už dlouho neviděli, 
je náš oblíbený.
Když dojíme, sedneme si pohodlněji a v objetí. Talíře jsou na stole, tak jako notebook. 
Užíváme si společné chvilky. Je nám spolu krásně.
Začínám cítit únavu, zavírají se mi oči, ležím a hlavu mám položenou na jeho klíně...
___
Ráno se probudím v našem pokoji, v posteli, bráška mě musel odnést do postele. Cítím jeho objetí a není to jediné co cítím, je to i jeho tvrdý penis, což se mu stává často.

“Už jsi vzhůru?” zamumlá a více se na mě přitiskne.

“Teď jsem se vzbudila.” odpovím rozespale.

Já se k němu otočím a políbím ho na jeho sladká ústa, pohladím ho po jeho dlouhých černých vlasech. 
Pomalu mu sáhnu na tvrdý penis...

“Pojď do mě bratříčku.” šibalsky se usměji.

Nenechá se pobízet a hned vsune svůj penis dovnitř mé kundičky a začne mě tvrdě šukat, ví jak to miluju. Ležím pod ním a on tvrdě přiráží do mého citlivého místečka.
Jak já ho miluji.
Po několika minutách už má prázdné koule. Vždy po ránu to bývá rychle.

Oblékneme se do oblečení na doma, jdu udělat kávu a vzít si něco k jídlu. 

Bratříček po chvíli přijde do kuchyně. Jasně že jsem udělala kávu i jemu a připravila dvě snídaně, toto dělá ten kdo přijde dřív, jednou jsem to já, jindy zase můj milovaný bratříček Kanato.
Dneska je ke snídani tvarohový a meruňkový koláč, který jsem včera pekla. 
Sedneme si ke stolu a začneme jíst, k tomu pít teplou kávu.
V rádiu zrovna hraje píseň od mého brášky, usměji se. 
___
Moje mladší dvojče je zpěvák a herec, musím říct že i dost úspěšný, známý ve všech možných koutech světa, ovšem náš vztah a láska jsou před okolím tajné, přeci jen lidé neberou dobře incest, tak nějak je zakázaný a nelegální ve většině koutech světa, jenže my nejsme obyčejný, no máme i jiná tajemství, ovšem bohužel jelikož momentálně žijeme v tomto světě, musíme se řídit jeho pravidly, což je občas dost obtížné a těžké, ale u lidí se nedivím že je mezi nimi zakázaný incest, protože u lidstva se pak rodí zdegenerované a postižené děti, v historii lidstva bylo kdysi dávno mnoho rodů na čistou pokrevní linii.
No a já jsem malířka, ale je těžké prorazit, avšak už jsem měla pár výstav obrazů a pár z nich jsem prodala, fotografka, fotím různé akce, koncerty, svatby, měla jsem i jednu výstavu fotografií, píšu články do časopisu o umění, a taktéž tvořím šperky na zakázku a prodej, snažím se vydělávat peníze uměním, ovšem dalo by se říci že můj bráška je na tom o něco lépe co se týče vydělávání peněz.
Asi vás zajímá, kde jsme vzali peníze na dům, ve kterém žijeme? Ten jsme zdědili po babičce a dědovi.
Na energie nám peníze stačí, nájem platit nemusíme, jelikož dům patří nám, vybavení domu tam zůstalo, takže ho vybavit a předělat nebylo nutné hned a vlastně vůbec téměř, dům jsme vybavovali zhruba dva nebo tři roky, ne že bychom na to neměli vyloženě prostředky, ale nechtěli jsme se okamžitě rozloučit s atmosférou a vzpomínky na ně.
K tomu jsme měli jistou představu jak chceme dům upravit a opravit, což vyžaduje i čas nejen ty příjmy, je pravda že naše představa nebyla úplně levná, tím pádem jsme to dělali postupně. 
Chtěli jsme úplnou změnu, poměrně hodně tvrdé práce.
A naši rodiče se vrátili zpátky do Japonska, ovšem naše kořeny v tomto světě sahají přes Asii po Sever, takže my nevypadáme čistě jako asijati. 
___
Zapálím si cigaretu k ranní kávě. Vůbec mě nenapadá co budeme dnes dělat.
Asi dneska vyrobím zase nějaké šperky na prodej. Teď jsem si vzpomněla, že bráška musí opět na další otravný rozhovor, tudíž budu mít čas na výrobu.

“Ty máš dnes ten rozhovor že?” zeptám se, nejsem si tak úplně jistá.

“Ano mám, za půl hodiny musím vyrazit. Malém bych na to zapomněl, děkuji.” podívá se na hodiny na zdi.

“V pořádku, já si nebyla na sto procent jistá.” ušklíbnu se. 

Usměje se na mě a já na něj.
Po snídani se jde připravit na rozhovor, pak mě políbí a jde do auta a odjede.

Já si udělám další kávu a zapálím si cigaretu, mezitím popíjím kávu a přemýšlím co budu vyrábět. 
A taktéž přemýšlím že napíšu kamarádce Emily, jestli nemá čas. Třeba by mohla přijít na kafe a pokec. Snad bude mít čas.
___
Sníh už roztál, teď prší, příroda se začíná pomalu probouzet, začíná jaro, změny tlaku mi nedělají dobře.
___
Už mám dopito, jdu odnést nádobí do myčky, je už plná takže ji zapnu, poté odejdu do obýváku, kde si vezmu věci na výrobu pak si jdu sednout na gauč.

Zapnu si televizi i když v ní dost často dávají naprosté kraviny a blbosti, co mě absolutně nebaví, ale jako kulisa k vyrábění mi to zas tak moc nevadí, protože to stejně nebudu moc vnímat. Teď tam zrovna dávají detektivku, což ty mám ráda.
___
Tvořím šperky do japonských stylů, mám několik stálých zákaznic na mou tvorbu. Má tvorba začala být oblíbená, jelikož se do těchto stylů shání věci špatně mimo Japonsko a Asii, tyto styly jsou dost oblíbené po světě. 
Já v této módě chodím taky, je levnější si to vyrábět sama doma, než přes internet, je to drahé. Takto je to výhodnější. 

Respektive s mým bráškou máme rádi různé styly, avšak nejvíc chodíme v černé barvě, máme rádi gothic, ale nejen to, jsme sami sebou a tak je to nejlepší, jsme úplně stejní až na pár maličkostí, ve kterých se lišíme, milujeme stejné věci, jen v maličkostech jsme jiní. 
On je můj ochránce a já jeho, chráníme se navzájem, jeden bez druhého nemůžeme žít ani existovat, ani bychom nechtěli, naše láska je velmi silná, hluboká a pravá. On je jen můj a já jen jeho.

___O sedm hodin později___

Kanato konečně přijel domů, už mi chyběl.

“Tak jak jsi se měl můj milovaný bráško?” zajímá mě, i když vím jak to nesnáší ty rozhovory, takže je mi odpověď jasná.

“Otrava tak jako vždy, vždyť víš.” odpoví mi.

“Jo vím.” přitáhnu si ho k sobě do polibku. “Ale teď už jsi doma, u mě miláčku můj.” dodám a opět ho políbím na jeho sladká ústa. 

6 komentářů:

Děkuji moc všem mým čtenářům, že čtou mou tvorbu. Těší mě každý starý i nový čtenář, odběr, komentář. Píšu převážně BL, yaoi a občas i GL, yuri. Nejčastěji píšu FF na čínské BL drama Chen Qing Ling neboli The Untamed, ano je to má největší posedlost, a ano píšu převážně jen fanfikce, ale občas čistě dle mé fantazie. Ten kdo mě zná, už ví o čem píšu, takže toto je spíš pro nové čtenáře. Doufám, že se vám má tvorba líbí, nebo bude líbit. Zanechte komentík, ať vím že jsi byl|a na mém blogu. Aneb píšu přes čtrnáct let. S pozdravem váš Lan Wang-ťi.