Stejná krev 3. Leda ve snu (DOKONČENO)

Zdroj obrázku

Velmi a hluboce miluji mé mladší dvojče, je pro mě nejdůležitější ze všech ve vesmíru. Můj sladký mladší bráška, nikomu ho nedám, je jen můj, ten kdo mi na něj sáhne, skončí dost špatně, chráníme se navzájem. On je pouze můj a já zase pouze jeho.
Bez něj nechci žít ani existovat. Té bolesti už je příliš, kdybych měla ztratit jeho, tak bych to nedala, to už by byla ta nejhorší ztráta, kterou bych absolutně nezvládla, miluji ho tak moc, že bez něj nechci ani nedokáži existovat. On je pro mě vším, pro něj cokoliv je v mých silách, pro jeho úsměv, radost, štěstí...
A nejlepší pocit je, když je to díky mě a nikomu jinému, to potom dost žárlím, když to není kvůli mě, ale komukoliv jinému. Chci pro něj být jediná a nejlepší ze všech, v jeho očích a hlavně srdci, tak jako je on pro mě, jsou občas chvíle kdy mám pocit, že nejsem a je to hrozný, mučivý pocit, který hlodá v mém nitru, jako jed hada. Ano občas mám prostě takový pocit, že pro něj nejsem ta nejlepší a jediná, že nejsem ta koho skutečně miluje ze všech nejvíc, nevím proč, jsou chvíle kdy se tak chová a já pak nevím co si mám myslet, jsem z toho často zmatená, smutná.

Od

___

Už se stihl převléct do oblečení na doma, růžové tričko a černé tepláky.

Z mých myšlenek mě vytrhne jeho polibek na má ústa a pevné objetí.
Já se přidám a schoulím hlavu na jeho svalnatou hruď, on mě začne hladit po mých dlouhých černých vlasech.

“Miluji tě ze všech nejvíc sestřičko, neboj se, jsi pro mě ta nejdůležitější.” už zase mi četl myšlenky. “I když to tak občas nevypadá, za to se ti omlouvám.” dodá tiše. 

“Vážně?” špitnu.

“Ano, proč bych ti lhal? Nemám k tomu důvod, je to pod mou úroveň.” odpoví mi a znova mě vášnivě políbí na ústa. 

V jeho náručí se cítím v bezpečí, i když je mladší než já. 

“Toužím si tě vzít za manžela.” pronesu tiše.

“Já tebe taky, ale nejde to, kvůli tomu pravidlu, až za dvě stě let se to může změnit, vždyť víš.” řekne smutně.

“Jo já vím.” odpovím sklesle.
___
V tomto světě to nejde vůbec a v našem světě je to taktéž zakázané, až na to že v našem světě alespoň není zakázáno být milenci mezi sourozenci, což je alespoň trochu pozitivní a v tomto světě toto porušujeme, naše láska je příliš hluboká a silná na to se držet od sebe dál a nebýt aspoň milenci, ale jsme i tajný partneři, sereme na zákazy a pravidla, prostě se milujeme a chceme být spolu, taky že jsme, ať se to někomu líbí nebo ne, je nám to jedno. 

Kdo kurva v našem světě vymyslel něco takového.

Na veřejnosti se to snažíme skrývat, ale občas přijdou nějaké poznámky, nejde naše láska skrývat úplně před okolím a veřejností.
Silné a pravé city, nikdy nejdou skrýt úplně, to je holý fakt, k tomu když ani jeden nemá zájem o to mít s kýmkoliv vztah, vždy si něco vymyslíme a pošleme je do prdele. 

Navíc bydlíme spolu, ale do toho nikomu nic není, do toho co děláme v našem soukromí. Vlastně když se to tak vezme, ani do toho jestli někoho milujeme či nikoliv, nebo koho...

Přesto se do toho občas někdo sere, ale to by nebyly lidé, že? Do všeho musí strkat svůj rypák, musí mít vážně nudné životy. 

___
Znovu ho políbím na ústa.

“Jsi nejlepší bráška na světě.” promluvím.

“A ty sestřička.” odpoví mi.

Nakonec se jdeme najíst a já nám udělám kávu.

“Dobrou chuť.” řeknu, dřív než si stihne sednout.

“Tobě taky.” usměje se na mě, úsměv mu oplatím.

 
Sedneme si ke stolu a začneme jíst a pít.

___O měsíc později___

Právě ležíme v posteli, je noc a sledujeme filmy, zrovna teď Ospalá díra, náš oblíbený film, tulíme se k sobě.
Romantický večer. 

___
Začneme se najednou vášnivě líbat na ústa, začne mi sahat na má prsa, postupně si začne hrát svým vlhkým jazykem s mými bradavky, začnu sténat vzrušením.
Miluji ho, jeho duši, srdce, tělo, dotyky, když se mi odevzdá, sladký úsměv...

Hned se začneme navzájem svlékat z oblečení a vrhneme se na sebe.
Netrvá dlouho a už ležím pod ním a cítím jeho tvrdý penis uvnitř mé mokré kundičky. Okamžitě mě začne tvrdě šukat, tak jak to miluji. Mezitím se vášnivě líbáme na ústa, on se po chvíli začne tulit k mým ňadrům, vzrušeně zasténám. Svými vlhkými polibky mi začíná líbat ňadra, nepřestává mě šukat. Naše nahá těla se vzájemně dotýkají ve víru vášně, slasti a hluboké lásky. Nevnímáme nic jiného než sebe navzájem, naše doteky... Po zhruba dvaceti minutách se do mě třikrát po sobě vystříká, uděláme se úplně ve stejnou chvíli.
___
Lehne si vedle mě a vydýcháváme se po vášnivém, divokém sexu.
Když se vydýchám, sednu si a zapálím si cigaretu, no jo no, rituál kuřáků.
Přetočím film, tam kde jsme ho vnímali naposledy. Po chvilce se taktéž posadí, obejme mě a oba dva se napijeme čaje.

Svit měsíce v úplňku nám svítí do okna, což dodává na romantické atmosféře, podle našeho gusta. 

Milujeme temnou romanci, hodí se k nám, k naší duši i srdci. Pro nás jako stvořená. 

Kolem našeho okna začnou létat netopýři, to často... Z okolí jsou slyšet vrány, poslové smrti, magie... To přidává na atmosféře...

___
Zničehonic ucítím uvnitř mého nitra, takový zvláštní pocit, že máme možnost se s mým dvojčetem vzít a stát se manželi.

“Cítíš to?” zeptá se mě náhle a otočí se na mě.

“Ano cítím, ale nevím proč ani jestli je to opravdu pravda.” odpovím mu zamyšleně.

“Cítím to úplně stejně.” odpoví mi.

“Já vím.” řeknu.

Hned na to se před námi objeví průhledná postava, místo očí má dva ďůlky ve kterých je vidět širý vesmír, černý prostor s planetami a hvězdy, i když nemá přímo oči, i tak cítím pohled té bytosti, a také cítím že moje dvojče cítí naprosto to samé jako já.
Pak se ozve hlas.

“Ano, cítíte to správně. Rozhodl jsem se, že vám umožním mít spolu svatbu a být právoplatní manželé, já jediný mohu to pravidlo zrušit dříve, už by jste po tom utrpení měli být konečně šťastní. A vašimi hrátky si navzájem dáte svůj slib. Takže až si spolu užijete vaše tak milované sexuální hrátky, stanete se manželé.” promluví ona bytost.

Netrvá dlouho a už vím co je to za energii, je to sám všemocný vesmír, který se na chvíli zhmotnil v bytost.
Okamžitě se ukloníme.

“Děkujeme všemocný vesmíre.” proneseme jednohlasně.

“Takže si jděte užít svou vytouženou svatbu.” pronese a zmizí. 

___
Po chvíli už jsme v naší mučírně, ve sklepě.

Už mám vymyšlený sexuální obleček.
Růžové latexové mini šaty, ze kterých jsou mi vidět ňadra, černé latexové rukavice, růžové síťované punčochy, černé boty na platformě. Černé stíny na oči a černé rty.
Po zhruba půl hodině jsem plně připravená na hrátky s mým dvojčetem. 

 

Už leží nahý na posteli a pozoruje mě s očekáváním v očích. Já se usměji, jdu k němu, věci už mám připravený.

Sednu si mu na obličej kundičkou.

Do varlat mu krutě vsunu všechny růžové jehly, pak ho nechám si je vyškubnout, hned na to dám všechny zelené a černé jehly, opět ho nechám ať si je hezky vyškubne, pírkem ho začnu šimrat na žaludu, z jeho úst se vydere slastné zamručení, položím pírko a vezmu do ruky krabičku s dlouhými hřebíky.

“A teď hezky budeš držet otroku.” dám mu rozkaz.

“Ano, má paní.” odpoví mi.

Takto mi přidrží čtyřicet hřebíků po sobě a já mu je kladivem zatluču do varlat. Když je vyndáme, okamžitě se na mě vrhne a začne mě šukat, jelikož je příliš vzrušený tak se do mě vystříká poměrně rychle a pětkrát po sobě.

Pak se objeví znovu vesmír.

“Odteď jste oficiálně manželé.” řekne a zmizí.