Slova: Prázdnota, les, pohled, vítr, emoce, vrána, brána
Cítím různé emoce, je to depresivní pohled.
Najednou mě zničehonic políbí na má ústa. Překvapí mě to, nečekala jsem to od ní. Přidám se, začneme se divoce líbat. Je to úžasný pocit.
“Miluji tě Ai Enmo.” řekne tiše, poprvé mě osloví mým jménem.
“Pojďme odtud, pohřbím vaše ostatky.” odpovím ji.
“Dobře.” znovu začne plakat.
“Prosím neplač lásko moje.” začnu ji utírat slzy, které ji stékají po tvářích.
Prázdnota v mém srdci zmizela. Vyvedu ji ven z domu, pak jim přikáži aby vykopali hrob, pro ostatky.
Vejdu zpět a vezmu jejich ostatky do rukou, vyjdu ven a položím to co z nich zbylo na zem, pak přinesu zbytek, mezitím vyhrabali díru do hlíny, já postupně vložím kosti do malého hrobu, pak je zahrabu.
Všimnu si pár sakur, jdu k nim a utrhnu pár větviček s květy, a položím je beze slova na místo, kde jsou pohřbené.
“To je v pořádku, vítej mezi námi. Je mi líto co se vám stalo, je to hrozné.” odpoví ji Ren.
“Pojďme domů.” řeknu smutně, samotné se mi z toho chce plakat, ale z druhé strany jsem díky tomu měla tu čest ji poznat.
“Ano, mladá paní.” odpoví Wanyūdō a změní se na vůz, všichni nastoupíme.
Netrvá dlouho a jsme doma.
_
Je mi z toho mizerně, vidět ji takto, lidé jsou prostě sobci, zlí a krutí, vím to sama, mě kdysi dávno pohřbili zaživa ve vesnici, kde jsem žila, obětovali mě a tvrdili že jsem zlá a prokletá, ale v té době to ještě nebyla pravda, až po mé smrti ano.
K tomu jsem dostala za úkol ji připravit na novou pekelnou dívku. Má se stát další pekelnou dívkou, což se mi moc nechce. Nechápu to, je to hodná holka, a snad ani neměla čas udělat něco, pro to aby měla být dívkou z pekla, nebo snad také něco udělala? To mi hlava nebere.
Ale musím poslouchat Pána pekla. Ale pro ni bych se obětovala, a dostala trest, protože ji vážně miluji, ona je to nejlepší co mě kdy potkalo, za mého života i po mé smrti. A vlastně snad jediná dobrá věc za celou dobu.
Přijde ke mě a políbí mě na ústa, začne hladit mé dlouhé černé vlasy a hledí do mých rudých očí, ale úplně jinak než kdy předtím, tentokrát je v jejích očích vidět láska, ne nenávist.
Je to nádherný hřejivý pocit, nikdy jsem se takto necítila, až teď. Možná jsem konečně našla mou pravou lásku. Snad mě i ona nezradí, jako tehdy on, ale tentokrát cítím něco úplně jiného než tehdy s ním. Toto je jiné.
“Uvědomila jsem si, že to co k tobě cítím je opravdu láska. Nevím jak se to stalo, ale zamilovala jsem se do tebe Ai Enmo. Jsi to nejlepší co mě kdy potkalo, jsem ráda že jsem tě potkala, vím že to ode mě teď zní divně, když jsem tě nenáviděla, ale uvědomila jsem si více věcí, když jsem viděla mé mrtvé tělo, nebo spíše to co z něj zbylo, a vzpomněla si na mé vzpomínky. Pekelná dívka je skutečně potřeba, teď už jsem pochopila. Je mi líto co jsem si o tobě myslela, i to že jsem tě nenáviděla. I tobě lidé velmi ublížili, když jsi byla ještě dítě, nedivím se že jsi se pomstila. A je nespravedlivé že jsi byla potrestána za tvou pomstu. Mnoho lidí skutečně patří do pekla, až na pár výjimek. Ani jedna z nás neměla pěkné dětství a ani život, snad budeme mít alespoň dobrý život po smrti. Je mi vás všech zde velmi líto, je to hrůza.” najednou pronese, když se odlepí od mých rtů.
Teď už vážně začnu plakat, skrze slzy si všimnu že se její hnědé oči změnili na rudé, teď se z ní stal taktéž démon, jako z nás všech zde po naší smrti.
“Ty jsi také to nejlepší co mě kdy potkalo Yuzuki Mikage.” odpovím tiše skrze slzy.
“Neplač, prosím tě. Jsem tu s tebou a pro tebe, ano?” řekne mi
Taktéž začne opět plakat, teď pláčeme obě dvě v objetí.
Ani jsme si nevšimli, že nás všichni pozorují.
“Pojď se mnou.” vezmu ji za ruku, až teď si všimneme, jak na nás všichni vejraj.
Nedaleko od domu je les. Vítr si hraje s našimi vlasy.
Jde se mnou, nechává se vést. Ani jedna z nás na ně nereaguje.
“Mladá paní...” vydechne Ren, ale já se neotočím, jdeme přímo za nosem.
Po nějaké době dorazíme k lesu. Je u něj louka s květinami, které mají krásné velké rudé květy.
Najednou se na mě vrhne, začne mě divoce líbat na rty, přidám se. Postupně se začneme navzájem svlékat z oblečení. Během chvilky už jsme obě dvě nahé, a ležíme v trávě. Hraje si jazykem s mými bradavkami, sténám slastí. Občas mě do nich lehce kousne. Dva prsty mi strčí do vagíny a začne s nimi uvnitř hýbat. Mé tělo se začíná samo od sebe napínat rozkoší. Po chvíli se polibky od mých ňader dostane až do mého rozkroku, teď ke svým prstům přidá i jazyk, kterým jezdí po mém klitorisu. Dlouho už to nevydržím a udělám se. Prostě je až moc sladká a krásná, a k tomu když se mě dotýká, tak to nešlo dlouho vydržet.
Hned na to už leží pode mnou, svou kundičkou se otírám o tu její, když jazykem lížu její krásná ňadra, toto chci už od doby co ji znám. Má ji krásně mokrou, o to víc jsem vzrušená. Je to kouzelný pocit. Její nahé tělo se pod mými dotyky chvěje vzrušením, tak se mi to líbí. Chvílemi ji kousnu do rtu, krku, nebo ouška. Když ucítím, že se udělala, tak se postupně vrhnu na její mokrou kundičku, nejprve si jazykem hraji s jejím klitorisem, než do její kundičky po pár minutách vsunu tři své prsty, kterými začnu uvnitř hýbat, nejprve kroužím než jimi začnu narážet do jejího citlivého místečka, mezitím mým vlhkým jazykem dráždím její klitoris, občas ji do něj lehce kousnu.
“U-uuuž bu-du...” sotva to řekne udělá se mi do úst, olíznu si rty.
Po chvíli jsem opět pod ní, zasedne mi svou kundičkou obličej a lehne si na mě, téměř ve stejný okamžik si navzájem začneme lízat kundičky. Naše nahá těla se navzájem dotýkají, chvějí se a napínají slastí, rozkoší a v euforii.
Netrvá dlouho a obě dvě se ve stejnou chvíli uděláme té druhé do pusy.
Pak si lehneme do trávy a jen pozorujeme oblohu, krásný měsíc v úplňku a hvězdy.
Na mou hruď si sedne vrána.
_O tři dny později_
Jenže naše štěstí nemělo mít dlouhého trvání.
Z mé partnerky se stala nová Pekelná dívka, a já mám odejít do pekla.
Před námi je brána do pekla. Obě dvě pláčeme, nechceme být od sebe, na bůh ví jak dlouhou dobu, naštěstí když bude převážet duše do pekla, můžeme se alespoň na chvíli vidět.
“Budu na tebe čekat lásko. Už musím jít.” řeknu smutně.
Polibek na 'rozloučení'.
_O čtrnáct dní později_
Najednou se v pekle objeví má láska, ale bez žádné duše, což je divné.
“Co tu děláš lásko?” ptám se.
“Hone Onna prosila Pána pekla, aby mě propustil a aby mohla být Pekelnou dívkou místo mě, ale nakonec se jí stala Kikuri, stejně to celou dobu sama chtěla.” odpoví mi.
“Cože? Od kdy Pán pekla poslouchá něčí přání a prosby?! To je snad poprvé?!” divým se.
“To nevím, ale jsem tady a s tebou, a to je hlavní lásko.” pokrčí rameny.
Nádherné zakončení ❤️🖤
OdpovědětVymazatDěkuji moc
VymazatHezké. Je dobře, že nakonec skončily spolu.
OdpovědětVymazatMoc děkuji 😍🖤😊
Vymazat