Večírek (Takemasa x Mahiro)

Zdroj obrázku

Sedí ve svém pokoji a hraje na kytaru. Snaží se složit píseň, pro osobu, do které je zamilovaný, kterou má rozdělanou. Většinu už má hotovou.

Chvílemi si rukou prohrábne své černo zelené vlasy. Myslí na muže, kterého tajně miluje.
Venku je zrovna letní bouře. Rád pozoruje bouřky. Temná strašidelná krása, to má vskutku rád.

***
Je kytarista kapely Kiryū. Muž, kterého miluje je také z jejich kapely. Přesněji do zpěváka. Jemu je 39 let a jeho milému 38.
***
Z myšlenek ho vyruší zvonek dveří. Neví kdo to je, nikoho nečeká, takže se zvedne z postele, uklidí svou kytaru a jde otevřít dveře.

“M-Mahiro...” vypadne z něj.

“Takemasa, tak co pustíš mě dovnitř?” lehce se usměje.

“Oh, jasně že jo...” a pustí ho.

V jeho přítomnosti je nervózní a jde to poznat. Je rudý v obličeji, jako rajče. Jdou k němu do pokoje a sednou si na postel.
Takemasa ho jen pozoruje a olizuje si spodní ret.

“Copak?” prolomí hrobové ticho.

“N-nic.” zrudne ještě víc.

“Tak mě konečně polib.” lehce se zasměje.

“C-co?!” nechápe.

“Už dávno jsem to poznal, tak mě polib, vím že to chceš.” dívá se mu přímo do očí.

Tak si ho dravě přitáhne blíž k sobě do vášnivého polibku. Hladí jeho černé vlasy.

“Miluji tě Mahiro.” konečně se přizná ke svým citům.

“Já vím. Taky tě miluji.” políbí ho. “Jsi překrásný.” dodá.

“Ty víc...” odpoví mu.

“Mitsuki tě taky miluje, řekl mi to. Prý nějak co jste byli v kapele Mizeria, se do tebe zamiloval.” mluví dál.

“Cože?!” zarazí se, toto nečekal.

“Co se děje?” řekne šibalsky.

“Ale nic-” odpoví zaraženě.

“Ale no táááák...” provokuje ho.

“Kdysi jsem do něj byl zamilovaný, ale pak jsem potkal tebe a zamiloval se.” přizná se.

“To jako vážně?” trochu se zasměje.

“Jo vážně...” jeho hlas zní zmateně a lehce smutně. “Ale to už je minulost, teď miluji tebe Mahiro.” dodá.

“To jste si fakt nikdy neřekli své city?” diví se.

“Očividně ne...” podívá se do země.

Mahiro ho přitiskne na svou hruď a políbí ho do vlasů. On se uvelebí hlavou v jeho klíně a hledí mu hluboko do očí.

Netrvá dlouho a začnou se vášnivě líbat a svlékat z oblečení. Takemasa mu sváže ruce zeleným šátkem a vlhkými polibky laská jeho hruď. Jazykem krouží po jeho bradavkách. Z úst černovláska se ozývá spokojené mručení a tělo se mu napíná slastí. Když má dost bradavek, vrhne se do jeho klína. Nejprve olizuje špičku, než si vsune do pusy celý penis a začne hýbat hlavou. Po pár minutách si na něj nasedne a vsune si jeho penis do zadku až po kořen, chvíli čeká než si zvykne na jeho velikost a pak se na něm začne hýbat, během přírazů mu ho začne honit svázanými rukama. Zelenovlásek se jen šibalsky usměje. Z úst obou mužů se ozývají slastné vzdechy. S výkřikem rozkoše se oba dva zároveň udělají. Sperma zelenovláska vystříkne na tu sexy hruď plnou svalů.
Hned na to se svalí vedle svého miláčka a oba rozdýchávají svůj orgasmus. Hledí si hluboce do očí. Zamilované pohledy.

“Jsi úžasný Mahiro...” promluví, když dostane do plic nějaký vzduch.

“Ale nene, to ty.” nesouhlasí.

“Nekecej...” zasměje se.

Takemasa si po chvíli vzpomene, že má stále svázané ruce, takže mu sundá šátek ze zápěstí.

“Pojď tady bydlet semnou miláčku.” navrhne mu.

Má vilu, ale žije v ní sám už nějakou dobu.

“To myslíš vážně?! Takemaso?” nevěří tomu.

“Smrtelně vážně.” odpoví vážným hlasem.

“Jasně, že jo!” souhlasí.

“To je skvělé.” je šťastný.

***
Nějakou dobu u něj žil jeho kamarád Koudai z kapely Royz. Bydlel u něj, když se pohádal se svým partnerem, který ho vyhodil, ale před několika měsíci se konečně usmířili a on ho vzal zpátky. A navíc spolu měli pár románků. Ale jen přátelských a ne na vážný vztah. A párkrát to bylo, když byli opilí, ale ne pokaždé.

***
Je v bazénu na zahrad. Je na chalupě s ostatními členy jejich skupiny až na Takemasu a Mahira. A také zde jsou jejich kamarádi ze skupiny Royz.

Respektive Mitsuki zdědil tento dům mimo město, po dědovi.

***O sedm hodin později***

Takemasa a Mahiro už jsou na místě. Jelikož dorazili jako poslední, zbyl na ně pokoj dohromady. Už mají vybalené věci a sedí na zahradě.

“Pomůžete mi se stěhováním?” nadhodí Mahiro.

“A kam se stěhuješ?” zajímá se Junji.

“Ke mě.” ozve se Takemasa okamžitě.

“Vy budete bydlet spolu jo?” vyštěkne Mitsuki.

V tu chvíli se na ně otočí i zbytek. Konečně začínají vnímat i ostatní.

“Ano, budeme. Já a Mahiro jsme ode dneška pár.” pronese přede všemi.

“To jako fakt?” usměje se Kuina.

“Ano, skutečně.” přidá se Mahiro.

“To je krásný. Moc vám to přeji.” ozývá se Koudai.

“Jo všichni vám to přejeme.” září Subaru.

“Jasně, že ti pomůžeme se přestěhovat. Mám dodávku.” souhlasí Tomoya.

“Děkuji moc.” je rád.

“To je přece jasné, že pomůžeme kamarádům.” dodá Tomoya.

Maso a brambory jsou na grilu a jídlo je téměř hotové.

O několik minut později už se nandavá jídlo na talíře a přináší další flašky saké. Hned na to se postupně všichni s chutí pustí do jídla a pití.

Takemasa už během dne vymyslel zbytek textu písně, pro teď už svého partnera.

Po večeři začne Takemasa hrát na svou kytaru. Obloha je plná hvězd.

Mitsuki skočí šipku do bazénu. Potřebuje si schladit hlavu, po té informaci, že muž kterého miluje má už někoho jiného. I když ho to dost bolí, přeje mu štěstí. Ale jestli mu Mahiro ublíží, zabije ho. A jestli se k němu náhodou bude chovat hnusně, tak ať si ho nepřeje. Bude si Takemasu hlídat z povzdálí. Jako černý stín.

Už začíná být poměrně chladno, takže uklidí zahradu a jdou do domu.
Mitsuki si jde zalést do kouta a začnou mu stékat slzy po tvářích. V uších má sluchátka a nevnímá okolí.
Koudai a jeho partner Tomoya odejdou do svého pokoje, Kuina a Subaru taktéž a Takemasa jde dokončit svůj text.
Ostatní hrají hry na velké televizi a počítači. Pouští si nahlas hudbu a paří.

***O týden později***

Mahiro už má přestěhované věci ke svému miláčkovi.

Takemasa hraje svou píseň na kytaru své lásce. 

Zdroj obrázku