středa 1. června 2022

Protiklady


Tehdy, když přišel do Nebeského zákoutí porušoval různá pravidla našeho klanu, avšak už tehdy na něm něco bylo. Často jsem měl za úkol ho hlídat aby tresty splnil jak má. Je divoká povaha asi už od jakživa. Už od doby co se známe jsme naprosté protiklady. Ale co se říká? Protiklady se přitahují. Očividně na tom něco bude. Častokrát se říkalo, že jsme jako oheň a voda. Nikdy bych si ani ve snu nepomyslel, že mi ten cvok porušující snad všechny pravidla světa, přiroste tak moc k srdci. Blázen, ale s dobrým srdcem. Vždy měl svou vlastní hlavu, ale přestože jeho projevy ostatní nebrali, já věděl že je pro spravedlnost a řád. Sice svůj vlastní, ale měl ho. Nebál se vyčnívat z davu. Nebál se svými názory postavit se před vůdce klanů ani vysoké kultivující. Vždy si kráčel po své cestě, přestože by měl kráčet sám. Avšak ze začátku jsem měl podobný pohled... Jenže to se nečekaně začalo měnit... Lítost? Obdiv? Upřímně? Sám nevím... Wei Wuxian...

***O dva roky později***

Procházím se temnou nocí a je mi smutno. Mladého mistra Weie jsem už dva roky neviděl. Ani nevím proč mi tak chybí, ale je to jako by chyběl podstatný kus mě. Já jsem oblíbený mezi všemi, ale Wei nenáviděný všemi. Jsou mezi námi velké rozdíly, ale neznamená to, že se můžeme skvěle doplňovat?

“Lan Wangji!” uslyším za sebou.

Otočím se a nevěřím vlastním očím.

“Wei Wuxian!” ani jsem si neuvědomil, že jsem se usmál jen co jsem ho spatřil.

“Ty se usmíš i usmívat Lan Wangji?” zasměje se.

Až teď jsem si uvědomil jak krásný má smích. Jasně, že má v ruce nádobu s vínem, ale to by nebyl on, když ho v Nebeském zákoutí tajně pil. Je pravda, že náš klan má nejvíce pravidel ze všech klanů, ale také kruté tresty pro ty jenž je poruší. 3000 pravidel. Doteď nezapomenu jak jsem se jednou také opil.

“C-cože? Ne!” zarazím se náhle a on vybuchne smíchy.

Nevím proč, ale po chvíli jsem se také začal smát s ním. A tak jsme se smáli společně a já si najednou nepřipadal tak osamělý. Může být kolem mne i milion lidí, ale stejně to nezacelí mou vnitřní samotu a prázdnotu.

“Teď jsi to potvrdil Lan Wangji!” pronese. “Jsi rád, že mě vidíš?” dodá.

“Co kdybych řekl, že ano? Že jsi mi chyběl celou dobu Weii?” ptám se.

“Že by ti chyběl někdo jako jsem já? Tomu se mi nechce věřit!” zasměje se.

“Věř si čemu chceš.” usměji se a mrknu na něj.

“P-počkat! Opravdu Lan Wangji?” podívá se na mě překvapeně.

“Lhal jsem někdy?” zeptám se.

“Taky pravda. Ty jsi ten co dodržuje veškerá pravidla a slušné chování na rozdíl ode mě.” uzná nakonec.

“Teď jsi si sám odpověděl.” a hodím po něm zkoumaný pohled.

Je to cvok, ale tak roztomilý a sladký. Přitahuje mě k sobě a nejde to ovládnout. Co je to? Tak zvláštní pocit, když jsem opět s ním. Jako by mé srdce v hrudi najednou ožilo. Chuť utéct.

Procházíme ulicemi města. Je tu trh s hračkami a různými věcmi. Zastaví se u malého bubínku s provázkem a korálky. Drží to v ruce a hledí na to.

“S tímto jsem si hrál jako malý. Miloval jsem tuto hračku.” pronese najednou a vrátí ji.

Jde ke mě a já neodolám. Je s ní ještě víc roztomilý, navíc působil, že by mu udělala radost.

“Chceš ji?” zeptám se ho.

Podívá se na mě překvapeně. Toto asi nečekal. Popravdě ani já ne.

“Ano...” odpoví mi.

Tak jdu ke stánku a jeden mu koupím a podám mu ho. Bože, ten jas v jeho očích. Co to vůbec dělám?

Já jsem z Nebeského zákoutí a Wei z Lotusového pilíře. Když byl vyhozen z učení od nás, vrátil se zpět domů a mě celou dobu vskutku chyběl. Jak mě může přitahovat někdo jako je zrovna on??!!

“Děkuji.” a začne si hrát s bubínkem.

“Nemáš zač.” odpovím.

“Jsi vážně nádherný Lan Wangji! Víš o tom?” tímto mě zarazí.

“V-vážně?” vypadne ze mě.

“Ano opravdu jsi nádherný muž.” potvrdí a já zrudnu v obličeji.

Nevím co mám říct...

“Pojďme si najít ubytování.” navrhne.

“Já tu už mám ubytování. Můžeš jít se mnou.” nabídnu mu.

“Dobře.” souhlasí.

Kam se poděla ta podle něj arogance a ignorance? Myslel jsem, že jsem skutečně jako led jak často říkal, ale za tu dobu jsem si uvědomil, že to není pravda.

Dorazíme k hostinci, kde mám pokoj. Zaplatím mu pobyt ve stejném pokoji.

“Mladý mistře Lan Wangji. Mladý mistře Wei Wuxiane.” pozdraví.

Ukloníme se a jdeme do našeho pokoje.
Objednám mu Císařský úsměv. Zvykl jsem si, že pije. U nás v Nebeském zákoutí tajně pil pořád, taky za to byl mnohokrát potrestaný. Alkohol je tam zakázaný.

“A co je u tebe nového?” ptá se mě.

Ale místo odpovědi ho přitáhnu blíže k sobě a spojím naše rty do polibku. Něžný a vášnivý polibek. Položím ho na zem a s polibky nepřestávám.

Co to dělám? Co to do mě vjelo? Je možné, že jsem se stihl zamilovat?

Je pravda, že když se objevil v Nebeském zákoutí tak pokaždé, když byl poblíž mě, tak jako by se mé srdce v hrudi zbláznilo a celé dva roky jsem na něj neustále myslel.

Začnu ho svlékat a stále ho líbám. Přidá se. Během chvilky už jsme nahý. Takto jsem se nikdy necítil. A zdá se, že se to líbí i mému penisu a nejen tomu mému.

“Tak krásný a dokonalý...” hladí mou nahou hruď.

“Ty zase sladký...” zavzdychám.

Jeho dotyky jsou tak příjemné. Najednou je pode mnou a já mám v ústech jeho penis. Vzrušení. Sundám si svou čelenku z vlasů a zavážu mu ji přes oči.

Nemám žádné zkušenosti se sexem. Nikdy jsem na to neměl ani pomyšlení, jenže se mi v životě objevil tenhle ďábel a vše je úplně jinak. Jenže kdo by řekl, že ani Wei nemá žádné zkušenosti? Vždy se jen díval na neslušné obrázky a často mě tím rád provokoval. Možná teď začnu litovat, že jsem to hned pokaždé zničil, než abych se alespoň na chvíli podíval. Zrovna teď by se to hodilo. No musím si poradit sám. Nejsem hloupý, alespoň se to říká.

Jazykem jsem olizoval špičku. Nakonec jsem vsunul jeho penis hlouběji do mé pusy a začal hýbat hlavou. Do ruky jsem uchopil jeho koule a začal je mačkat. V tu chvíli se mě zmocnila touha vniknout dovnitř toho nádherného těla. On to vycítil a klekl si na čtyři. Ale jelikož ležíme stále na tvrdé podlaze tak ho vezmu do své náruče a přesunu nás do postele. Tam se opět dá do polohy na čtyři a já mu opatrně zasouvám penis dovnitř něj. Lehce to dře, ale je uvnitř i venku mokro, takže to šlo relativně dobře. Však já už na to nějak přijdu. Chvilku čekám než se začnu hýbat. Celé tělo mě zvláště a příjemně brní. Své pohyby postupně zrychluji a z úst nás obou vychází sténání a vzdychání slasti a rozkoše. Naprostý pocit euforie.

“R-rychleji..! Lan Wangji..! Uhmn...” zavzdychá udýchaně a já poslechnu jeho přání.

Podle reakcí to dělám správně. Skvělé. Snad nebudu za idiota co to neumí.
Netrvá dlouho a vybouchnu dovnitř něj. Než se stihnu vzpamatovat už na čtyřech jsem já a cítím uvnitř sebe něco tvrdého a příjemného. Když se začne pohybovat uvnitř mě, začnu rychle dýchat a vyjde ze mě něco jako zavytí v nepopsatelných emocí, pocitů a citů. Až se mi z toho všeho zamotá hlava. Po několika minutách i můj otvor zaplní dávka spermatu.

***
Tato noc navždy změnila můj život. On navždy změnil můj život. A tímto započala naše společná pouť životem. Od této noci jsem ho začal chránit a po pár měsících vznikl tajný vztah mezi námi, ukrytý před světem. Zamilovali jsme se do sebe a jeden by zemřel pro druhého. Jeden bez druhého by nedokázal žít...

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji moc všem mým čtenářům, že čtou mou tvorbu. Těší mě každý starý i nový čtenář, odběr, komentář. Píšu převážně BL, yaoi a občas i GL, yuri. Nejčastěji píšu FF na čínské BL drama Chen Qing Ling neboli The Untamed, ano je to má největší posedlost, a ano píšu převážně jen fanfikce, ale občas čistě dle mé fantazie. Ten kdo mě zná, už ví o čem píšu, takže toto je spíš pro nové čtenáře. Doufám, že se vám má tvorba líbí, nebo bude líbit. Zanechte komentík, ať vím že jsi byl|a na mém blogu. Aneb píšu přes čtrnáct let. S pozdravem váš Lan Wang-ťi.