Obětí smrti

Zdroj obrázku

Co je život a co je smrt? Naši milování prostě umírají.. Smrt patří k životu...

Svírá v náruči svou umírající sestru a křičí bolestí. Z očí mu stékají slzy. Má rudé oči od pláče a bolesti. Vytáhne meč, který ji probodl hruď.

“Starší sestro! Zůstaň tu se mnou!” křičí a hruď mu puká bolestí.

Všude je pach smrti a krve.

“A-Xiane...” promluví tiše...

Zavře oči a zemře mu v náručí.
Vezme do ruky svou flétnu a pošle démony na osobu, která mu zabila jeho milovanou starší sestru s vražedným pohledem a nenávistí v očích.
Jeho jediný a nejlepší přítel na něj bolestně hledí. Je do něj zamilovaný už mnoho let, ale nikdy mu o svých citech neřekl. Možná by už bylo na čase mu říct co k němu skutečně cítí. Vidí, jak začíná běsnit.

Démoni, duchové a ducho-loutky.
Avšak najednou uslyší druhý zvuk flétny. Tato flétna není jeho lásky. V pozadí je schovaný někdo jiný. Někdo ze stínů ovládá ducho-loutky, ale není ta osoba vidět.

Rychle se k němu přemístí. Kývnou na sebe hlavou. Rozumí si beze slov. Rychle kolem sebe hýbe svým mečem a bodá do každého kdo se pokusí dostat k jeho lásce či se snaží zabít jeho samotného. Nakonec se rozhodne použít svou citeru. Skvěle se doplňují. A nejen v boji.
Oběma zemřelo mnoho jejich blízkých. Nedokáže si představit život bez něj. Nedokáže si představit co by dělal, kdyby mu zemřel i on. Přestože se dal na démonickou kultivaci ho nepřesvědčilo ho opustit. Láska...

Jak může být láska silná? Jak mohou být city k někomu silné? Může být láska tak silná, že jeden bez druhého nedokáže žít? Že by jeden pro druhého položil život?

Ztratili už příliš mnoho. A válka s klanem Wen nemá konce. Klan Wen už zabil mnoho lidí z ostatních klanů. A tak čtyři klany Lan, Jiang, Nie a Jin vytvořili spojení pro zničení klanu Wen. Začalo Tažení proti slunci. Většina vůdců klanů je už mrtvá.

Nikdy by nečekal, že se zamiluje zrovna do někoho jako je právě Wei Wuxian, ale stalo se tak. Je to skutečnost. Ze začátku ho jen jeho přítomnost otravovala, ale postupně začal zjišťovat, že ho přitahuje, a přestože se ve společnosti chová jako nevychovaný spratek, má velmi dobré srdce. Srdce, které je teď plné bolesti tak jako to jeho.

Bojují spolu bok po boku. Wei Wuxian svou flétnou a Lan Wangji svou citerou. Po chvíli si všimnou, jak něčí meč projede skrz na skrz jeho bratrem. Jiang Cheng padne na kolena a z úst mu stéká krev. Hned na to nějaká ducho-loutka zabije bratra jeho nejlepšího kamaráda. Lan Xichen se skácí k zemi a z břicha mu teče mnoho krve.

Oba začnou křičet bolestí při tom pohledu. Rozeběhnou se k nim a slzy jim stékají po tvářích. Avšak co už bylo rozpoutáno nejde zastavit.

Lan Wangjimu projede meč ramenem, kde se objeví skvrna krve, jak mu teče z rány. Chytne do své náruče svého bratra a myslí, že mu pukne srdce. Jak ho drží, tak mu kolem hlavy prosviští meč a skončí v hrdle jeho bratra, takže mu zemře v náruči.

“Bratře! Néé..!” z jeho hrdla se ozývá ohlušující nářek.

S vražedným výrazem ve tváři probodne muže, který mu zabil bratra.

Rozhlíží se po bojišti a hledá svou lásku se strachem v očích. Když ho konečně zahlédne v davu mrtvol, ducho-loutek a lidí jeho výraz se ještě zhorší. Leží tam a z úst mu stéká krev a kolem něj louže krve. Okamžitě rychlostí blesku běží k němu a vezme ho do své náruče. Hrůza a bolest v jeho očích se nedá ani popsat.

“Lan Zhane... neplač...” pokusí se o úsměv.

“Jak nemám teď plakat?” skoro nemůže mluvit, jak se mu hruď svírá nehoráznou mučící bolestí.

“Miluji tě Lan Zhane a navždy budu...” poté omdlí.

Beznoční město...
Uprostřed bitvy ho poprvé políbí na ty úžasná ústa, která chutnají po smrti a krvi. Rozhodne se ho vzít do Oblačného zákoutí. Musí ho zachránit. Prostě musí. Vezme jeho bezvládné tělo na svá záda a zmizí s ním z bojiště. Přestože je velmi těžký, nese ho dál a dál. Cítí z něj stále život. Začíná pršet a kapky deště smáčí jejich těla. Opatrně položí jeho tělo na zem a opře o strom. Přiloží své dva prsty k jeho čelu a začne mu posílat svou energii a léčit ho. Po několika minutách se začne probouzet.

“Wei Yingu!” vykřikne radostně.

“Lan Zhane...” pokusí se o úsměv, ale zranění mu to nedovolí. “Auuu.. Sss...” ztěžka vydechne a zasyčí bolestí.

“Nehýbej se! Jsi vážně zraněn...” řekne starostlivě a pohladí jeho dlouhé vlasy.

“Jsi jediný, kdo mi ještě zůstal Lan Zhane... Miluji tě a nevím co bych bez tebe dělal... Vím, že jsem byl jen nevychovaný spratek, ale ty jsi byl vždy po mém boku... Děkuji ti Lan Zhane...” řekne ztěžka.

“Miluji tě Wei Yingu a navždy budu. Položil bych za tebe život. Nedokázal bych bez tebe žít a ani bych nechtěl. Navždy zůstanu po tvém boku ať se děje cokoliv.” odpoví mu.

“Slibuješ, že mě nikdy neopustíš a budeš navždy po mém boku?” ptá se ho.

“Slibuji. A ty mě?” zeptá se ho nazpět.

“Slibuji. Navždy spolu.” odpoví.

“Navždy spolu. V životě i ve smrti” a políbí ho.

Zvedne ho a vezme opět na svá záda. Nese ho dál do Oblačného zákoutí.

**O týden později**
A postup času....

Podařilo se mu dostat svou lásku ke zbytku svého klanu do Oblačného zákoutí. Zde mu řádně ošetřil veškeré zranění a sehnal mnoho léčivých bylin. Začal léčit jeho vážná zranění. Každou chvíli mu hrál na citeru a zpíval mu. Jeho zranění se postupně zlepšují. Lan Wangji se o něj celou dobu pečlivě stará a je u něj pomalu pořád. Téměř se od něj nehne na krok. Jen, když jde shánět nové byliny a léčiva. Nakonec se mu podaří ho úplně vyléčit. Dalo mu to velké úsilí. Ale to úsilí stálo za to, protože mu zachránil život a nezemřel mu. Alespoň on mu nezemřel. Naštěstí. Dali se dohromady jako partneři. Jsou spolu ve vážném vztahu. Oba živí a zdraví.

Postupem času se klany začali obnovovat a klan Wen byl úplně vyvražděn. Klany Lan a Jiang se spojili do jednoho klanu. Lan Wangji je vůdce klanu a Wei Wuxian hlavní kultivující. Láska navěky...