Lan Zhanovi je šestnáct let a Wei Yingovi sedmnáct. Jsou si velmi blízcí. Hanguang Jun neboli Nositel světla. Jejich bratrovi se říká Zewu Jun. Tomu je teď dvacet let. Je vůdcem a prvním mladým mistrem a jedním ze dvou nefritů klanu Lan. Druhý nefrit je Lan Zhan.
Wei Ying byl jako malé dítě adoptován klanem Lan, takže je od té doby Wei Lan a má dva nevlastní bratry Lan Zhan a Lan Huan, kteří ho přijali mezi sebe a chrání ho před okolím. Jenže to by nebyl Wei aby mu šli jakékoliv pravidla. A už vůbec ne klanu Lan. Hlavně velmi nerad nosí svou čelenku a miluje Císařův úsměv z Gusu. Prý je nevychovaný. Vážený starší Lan Qiren ho přímo nesnáší. Vychoval je všechny tři. Je strýc Wangjiho (Zhan) a Xichena (Huan). Přesně tak.
Je prostě sám sebou. A to se jiným nelíbí. Vše co se liší je špatně alespoň podle společnosti. Tak to už bohužel chodí. Krutý svět...
Wangji a Wei byli jako děti rivalové avšak postupem času začali zjišťovat, že se mají velmi rádi. Jeden v tom druhém vidí svou spřízněnou duši. Jeden by pro toho druhého zemřel. Nemohou bez sebe žít. Ani jeden nemá rodiče. Jejich rodiče jsou dávno po smrti. Proto se jich ujal strýc Wangjiho a Xichena. Tvrdá výchova.
Během vzdělávacího semináře pořádaného každý rok v areálu klanu Lan, který trvá půl roku se spřátelí s Jiang Chengem (Wanyin) a Jiang Yanli, Huaisang Nie, Wen Ning (Qionglin) a později s jeho starší sestrou Wen Qing, která je nejlepší lékařka klanu Wen. Cheng a Huaisang jsou povahově podobní Weiovi. Ano, vskutku. Xichen se zase spřátelí s Jin Guangyao (Meng Yao). Jenže ne každý je skutečně takový jak se na první pohled může zdát. To je realita.
***
Wangji a Wei leží v trávě a sledují oblohu nad sebou. Zrovna mají volno. Užívají si přítomnost toho druhého. Objímají se a hladí navzájem dlouhé vlasy.
Netuší, že je zahlédl jejich starší bratr. Xichen si toho všiml už dávno.
Navíc vidí jak se Wangji změnil od doby co klan Lan adoptoval Weie. Předtím téměř nemluvil a vůbec se nesmál ani neusmíval, ale od té doby se začal smát a usmívat. Za to je rád. Lehce se usměje, když je vidí. Ale neruší je. Občas si říká, že by si měli konečně připustit, že jeden druhého miluje. Takto trpí oba. Zastává se Weie před strýcem, protože ví, že i když má divokou povahu má dobré srdce. Je v klanu Lan už deset let.
Na jeho povahu už si nějak zvykli a k tomu ho většina klanu přijala. Prostě patří mezi ně. Jiný domov nemá. Sirotek. Často svou divokostí strhne sebou i Wangjiho, takže jsou často trestáni. Za ty roky se tvrdými tresty podařilo Weie lehce zkrotit. Chce to jen trpělivost. Velká většina už zjistila, že on je někdo kdo se zkrotit nedá. To by ho jinak museli zabít jenže to klan Lan zakazuje. Takže tak...
Cítí k sobě navzájem silné city, které jejich okolí nedokáže pochopit. Jsou mnohem silnější než přátelství nebo sourozenecká láska. Spřízněné duše. Někteří možná i žárlí, že si zrovna Wangji všímá převážně jen Weie, kterého většina nemá v lásce a svého pokrevního bratra. Nositel světla a někdo jako je Wei? To nedělá dobrotu, ale on stojí po jeho boku a na řeči okolí kašle. Ovšem nechtějí si přiznat, že to co k sobě cítí je opravdu láska.
Wangji nečekaně políbí Weiovi ústa. Poté, ale uteče pryč. Zděšení...
***
“Ty Weie miluješ, že bratře?” promluví Huan.
“Ne! V žádném případě!” prskne Zhan.
Tuto odpověď čekal.
“Ale ano bratře. Proč jste oba tak paličatý?” kroutí hlavou.
“Jak oba?” zarazí se.
“Tak jak jsem to řekl. Oba jste paličatý, ale takto budete trpět oba dva. Než dostanete rozum a přiznáte si vlastní city.” odpoví a odejde.
Tímto mu nasadil brouka do hlavy. A záměrně. Není hloupý.
Hanguang Jun jde do svého pokoje a sedne si na postel. Přemýšlí nad slovy svého staršího bratra a hned na to si vzpomene jak před chvílí políbil Weie a na ten úžasný pocit, když se jejich ústa spojili. Na těch pár slovech něco bude. To musí sám uznat. Má pravdu, dojde mu. Jen to nechtěl vidět. Otevřel mu tím oči. Miluje ho. Není to ani přátelství ani vztah sourozenců. Vybaví si jak se k sobě navzájem chovají a dojde mu to. Možná to nechtěl vidět, protože jsou oba muži a k tomu nevlastní bratři. Přišlo mu to divné. Také výchova. Prostředí, ve kterém jsou vychováni. Hlavně přísnost strýce Lan Qirena. A přes tři tisíce pravidel klanu, které zakazují kde co. Hlavu má v dlaních a pláče. Neví jestli smutkem či štěstím. Jeho srdce procitlo. Uvědomění...
***
Lan Jingyi a Lan Sizhui (Wen Yuan) jsou nejlepší přátelé. Yuan byl adoptován klanem Lan nedávno. Je mu devět let. Wangji ho našel u cesty zraněného a s horečkou tak se rozhodl ho vzít sebou do jeho klanu. Zachránil ho.
***
“Můj bratr tě miluje. Poznám to a také vidím, že ty jeho také.” ozve se Zewu Jun, když Wei prochází kolem něj.
“Cože?” otočí se na něj.
“Ano. Je to tak. Vidím to na vás obou.” usměje se.
“Možná máš pravdu. Jinak by mě nepolíbil a potom neutekl.” smutný výraz.
“Nebuď smutný on je jenom stydlivý. Běž si s ním promluvit. Je ve vašem pokoji.” pobídne ho.
Dodá mu odvahu. On na něj kývne hlavou a jde. Vejde do místnosti. Zavře dveře a sedne si vedle něj. Nejprve oba mlčí.
“Víš... Já tě miluji Weii...” promluví první.
“To já.. Taky tě miluji Lan Zhane...” políbí ho.
Jejich rty se dotýkají. Začnou se vášnivě líbat a svlékat z oblečení. Hladí navzájem svá nahá těla a poslouchají tlukot srdce toho druhého. Nejkrásnější melodie ze všech. Něžnými polibky ochutnávají svá těla. Wanji vezme do svých úst penis své lásky a začne jazykem kroužit po špičce. Nikdy s nikým nic neměl, takže improvizuje. Ani jeden s nikým nic neměl díky pravidlům. Toto je poprvé. Po tak dvaceti minutách se mu pusa zaplní spermatem. Wei se snaží najít vhodnou polohu aby do něj mohl vniknout. Když je na čtyřech konečně se mu podaří do něj dostat. Avšak Wangji lehce skučí bolestí. Tak vytáhne penis a slinami si ho namočí a znovu vniká dovnitř. Pomalu a opatrně. Teď už nijak neskučí. Sice už se jednou udělal, ale jeho penis se opět postavil. Moc velké vzrušení totiž.
“V pohodě lásko? Nebolí? Mohu?” zajímá ho.
Nechce mu ublížit.
“Ano můžeš.” souhlasí.
Začne hýbat svými boky. Ze začátku pomalu a postupně zrychluje. Podle hlasitého výkřiku se nejprve lekne, ale poté zjistí, že je to dobrý výkřik. Citlivé místečko jeho lásky. Jelikož už se jednou udělal moc dlouho nevydrží a udělá se znovu. Hned na to se ocite ve stejné poloze jako byl teď jeho partner. Ucítí u svého vstupu něco tvrdého okamžitě mu dojde co to je. Také slinami namokřil svou chloubu a vnikne dovnitř toho sexy zadečku. Čeká...
“Mohu můj miláčku?” ptá se.
“Můžeš.” uslyší odpověď.
Je opatrný. On se ovšem hýbe rychle rovnou. Podle výkřiku pozná, že našel správné místo. Zaměří se tedy na něj. Výkřiky slasti a euforie, že to musela slyšet půlka Oblačného zákoutí. Jemu také netrvá dlouho než se udělá. Sotva se vystříká, vtrhne do jejich pokoje Qiren. Ten skoro dostane infarkt potom co uvidí.
“Wangji! Co to má znamet? Změnil jsi se! Velmi jsi mě zklamal...!” křičí vzteky.
Oba mladíci se prudce otočí. Šok...
“Weii vypadni z Oblačného zákoutí a už se nevracej!” dodá.
Hned na to se objeví klanový vůdce Lan Xichen.
“Strýci nemáš právo nikoho vyhazovat z Oblačného zákoutí. To já jsem vůdce klanu Lan.” řekne klidným hlasem.
Mladíci se rychle oblečou. Wei se vydá rychlostí blesku pryč. Už tehdy ho tu nechtěl jejich strýc. Vždy ho nenáviděl. Nikdy nikam skutečně nepatřil. Wangji se rychle vydává za ním.
“Wangji! Okamžitě se vrať!” řve na něj Qiren.
“Já Weie miluji strýci! A jestli tu nemůže být on tak já taky ne!” zařve nazpět a mizí pryč.
Pravá láska.
“Citům neporučíš ani kdyby jsi chtěl...” pronese Xichen.
A usměje se. Je za ně rád...
Je prostě sám sebou. A to se jiným nelíbí. Vše co se liší je špatně alespoň podle společnosti. Tak to už bohužel chodí. Krutý svět...
Wangji a Wei byli jako děti rivalové avšak postupem času začali zjišťovat, že se mají velmi rádi. Jeden v tom druhém vidí svou spřízněnou duši. Jeden by pro toho druhého zemřel. Nemohou bez sebe žít. Ani jeden nemá rodiče. Jejich rodiče jsou dávno po smrti. Proto se jich ujal strýc Wangjiho a Xichena. Tvrdá výchova.
Během vzdělávacího semináře pořádaného každý rok v areálu klanu Lan, který trvá půl roku se spřátelí s Jiang Chengem (Wanyin) a Jiang Yanli, Huaisang Nie, Wen Ning (Qionglin) a později s jeho starší sestrou Wen Qing, která je nejlepší lékařka klanu Wen. Cheng a Huaisang jsou povahově podobní Weiovi. Ano, vskutku. Xichen se zase spřátelí s Jin Guangyao (Meng Yao). Jenže ne každý je skutečně takový jak se na první pohled může zdát. To je realita.
***
Wangji a Wei leží v trávě a sledují oblohu nad sebou. Zrovna mají volno. Užívají si přítomnost toho druhého. Objímají se a hladí navzájem dlouhé vlasy.
Netuší, že je zahlédl jejich starší bratr. Xichen si toho všiml už dávno.
Navíc vidí jak se Wangji změnil od doby co klan Lan adoptoval Weie. Předtím téměř nemluvil a vůbec se nesmál ani neusmíval, ale od té doby se začal smát a usmívat. Za to je rád. Lehce se usměje, když je vidí. Ale neruší je. Občas si říká, že by si měli konečně připustit, že jeden druhého miluje. Takto trpí oba. Zastává se Weie před strýcem, protože ví, že i když má divokou povahu má dobré srdce. Je v klanu Lan už deset let.
Na jeho povahu už si nějak zvykli a k tomu ho většina klanu přijala. Prostě patří mezi ně. Jiný domov nemá. Sirotek. Často svou divokostí strhne sebou i Wangjiho, takže jsou často trestáni. Za ty roky se tvrdými tresty podařilo Weie lehce zkrotit. Chce to jen trpělivost. Velká většina už zjistila, že on je někdo kdo se zkrotit nedá. To by ho jinak museli zabít jenže to klan Lan zakazuje. Takže tak...
Cítí k sobě navzájem silné city, které jejich okolí nedokáže pochopit. Jsou mnohem silnější než přátelství nebo sourozenecká láska. Spřízněné duše. Někteří možná i žárlí, že si zrovna Wangji všímá převážně jen Weie, kterého většina nemá v lásce a svého pokrevního bratra. Nositel světla a někdo jako je Wei? To nedělá dobrotu, ale on stojí po jeho boku a na řeči okolí kašle. Ovšem nechtějí si přiznat, že to co k sobě cítí je opravdu láska.
Wangji nečekaně políbí Weiovi ústa. Poté, ale uteče pryč. Zděšení...
***
“Ty Weie miluješ, že bratře?” promluví Huan.
“Ne! V žádném případě!” prskne Zhan.
Tuto odpověď čekal.
“Ale ano bratře. Proč jste oba tak paličatý?” kroutí hlavou.
“Jak oba?” zarazí se.
“Tak jak jsem to řekl. Oba jste paličatý, ale takto budete trpět oba dva. Než dostanete rozum a přiznáte si vlastní city.” odpoví a odejde.
Tímto mu nasadil brouka do hlavy. A záměrně. Není hloupý.
Hanguang Jun jde do svého pokoje a sedne si na postel. Přemýšlí nad slovy svého staršího bratra a hned na to si vzpomene jak před chvílí políbil Weie a na ten úžasný pocit, když se jejich ústa spojili. Na těch pár slovech něco bude. To musí sám uznat. Má pravdu, dojde mu. Jen to nechtěl vidět. Otevřel mu tím oči. Miluje ho. Není to ani přátelství ani vztah sourozenců. Vybaví si jak se k sobě navzájem chovají a dojde mu to. Možná to nechtěl vidět, protože jsou oba muži a k tomu nevlastní bratři. Přišlo mu to divné. Také výchova. Prostředí, ve kterém jsou vychováni. Hlavně přísnost strýce Lan Qirena. A přes tři tisíce pravidel klanu, které zakazují kde co. Hlavu má v dlaních a pláče. Neví jestli smutkem či štěstím. Jeho srdce procitlo. Uvědomění...
***
Lan Jingyi a Lan Sizhui (Wen Yuan) jsou nejlepší přátelé. Yuan byl adoptován klanem Lan nedávno. Je mu devět let. Wangji ho našel u cesty zraněného a s horečkou tak se rozhodl ho vzít sebou do jeho klanu. Zachránil ho.
***
“Můj bratr tě miluje. Poznám to a také vidím, že ty jeho také.” ozve se Zewu Jun, když Wei prochází kolem něj.
“Cože?” otočí se na něj.
“Ano. Je to tak. Vidím to na vás obou.” usměje se.
“Možná máš pravdu. Jinak by mě nepolíbil a potom neutekl.” smutný výraz.
“Nebuď smutný on je jenom stydlivý. Běž si s ním promluvit. Je ve vašem pokoji.” pobídne ho.
Dodá mu odvahu. On na něj kývne hlavou a jde. Vejde do místnosti. Zavře dveře a sedne si vedle něj. Nejprve oba mlčí.
“Víš... Já tě miluji Weii...” promluví první.
“To já.. Taky tě miluji Lan Zhane...” políbí ho.
Jejich rty se dotýkají. Začnou se vášnivě líbat a svlékat z oblečení. Hladí navzájem svá nahá těla a poslouchají tlukot srdce toho druhého. Nejkrásnější melodie ze všech. Něžnými polibky ochutnávají svá těla. Wanji vezme do svých úst penis své lásky a začne jazykem kroužit po špičce. Nikdy s nikým nic neměl, takže improvizuje. Ani jeden s nikým nic neměl díky pravidlům. Toto je poprvé. Po tak dvaceti minutách se mu pusa zaplní spermatem. Wei se snaží najít vhodnou polohu aby do něj mohl vniknout. Když je na čtyřech konečně se mu podaří do něj dostat. Avšak Wangji lehce skučí bolestí. Tak vytáhne penis a slinami si ho namočí a znovu vniká dovnitř. Pomalu a opatrně. Teď už nijak neskučí. Sice už se jednou udělal, ale jeho penis se opět postavil. Moc velké vzrušení totiž.
“V pohodě lásko? Nebolí? Mohu?” zajímá ho.
Nechce mu ublížit.
“Ano můžeš.” souhlasí.
Začne hýbat svými boky. Ze začátku pomalu a postupně zrychluje. Podle hlasitého výkřiku se nejprve lekne, ale poté zjistí, že je to dobrý výkřik. Citlivé místečko jeho lásky. Jelikož už se jednou udělal moc dlouho nevydrží a udělá se znovu. Hned na to se ocite ve stejné poloze jako byl teď jeho partner. Ucítí u svého vstupu něco tvrdého okamžitě mu dojde co to je. Také slinami namokřil svou chloubu a vnikne dovnitř toho sexy zadečku. Čeká...
“Mohu můj miláčku?” ptá se.
“Můžeš.” uslyší odpověď.
Je opatrný. On se ovšem hýbe rychle rovnou. Podle výkřiku pozná, že našel správné místo. Zaměří se tedy na něj. Výkřiky slasti a euforie, že to musela slyšet půlka Oblačného zákoutí. Jemu také netrvá dlouho než se udělá. Sotva se vystříká, vtrhne do jejich pokoje Qiren. Ten skoro dostane infarkt potom co uvidí.
“Wangji! Co to má znamet? Změnil jsi se! Velmi jsi mě zklamal...!” křičí vzteky.
Oba mladíci se prudce otočí. Šok...
“Weii vypadni z Oblačného zákoutí a už se nevracej!” dodá.
Hned na to se objeví klanový vůdce Lan Xichen.
“Strýci nemáš právo nikoho vyhazovat z Oblačného zákoutí. To já jsem vůdce klanu Lan.” řekne klidným hlasem.
Mladíci se rychle oblečou. Wei se vydá rychlostí blesku pryč. Už tehdy ho tu nechtěl jejich strýc. Vždy ho nenáviděl. Nikdy nikam skutečně nepatřil. Wangji se rychle vydává za ním.
“Wangji! Okamžitě se vrať!” řve na něj Qiren.
“Já Weie miluji strýci! A jestli tu nemůže být on tak já taky ne!” zařve nazpět a mizí pryč.
Pravá láska.
“Citům neporučíš ani kdyby jsi chtěl...” pronese Xichen.
A usměje se. Je za ně rád...
Pěkná povidka
OdpovědětVymazatDěkuji moc🖤
Vymazat