Spolubydlící 2 -8 Zasloužená dovolená (DOKONČENO)

***O čtyři měsíce později***

Mark sedí u okna a pozoruje světla města, je mu zvláštně, neví jak popsat své pocity a city, ale začíná si uvědomovat co cítí ke Gunovi, že to není jen nejlepší přátelství, ale má k němu mnohem hlubší city. Už bylo na čase aby si konečně urovnal a uvědomil, že ho taky miluje. A hlavně, že o něj vážně nikdy nechce přijít. Vzpomene si na ten pocit, když mu skoro zemřel před očima a už nikdy toto nechce zažít znova. Prohrábne si své hnědé vlasy a dál hledí do noci. Další den mají společné focení pro časopis a poté fanmeeting, takže se rozhodne mu svěřit co k němu opravdu cítí. Teď už si je skutečně jistý svými city. Potřeboval čas aby si vše urovnal sám v sobě a rozhodně mu nechtěl lhát, nebyl si úplně jistý a nechtěl mu ublížit ještě víc než už mu ublížil.

***
Gun leží v posteli a myslí na muže, kterého miluje a na to že od něj zatím nedostal žádnou odpověď. Začíná víc a víc ztrácet naději, že ho vůbec někdy bude mít a je mu z toho na nic. Zase má náladu zemřít a lituje toho, že mu zachránili život. Nemůže usnout. V srdci má velkou bolest. Proč láska tak moc musí bolet? Začne si prsty hrát se svými modrými vlasy. Je mu do pláče, nedokáže udržet slzy, které mu začnou stékat z očí po tvářích. Obejme plyšového medvídka, kterého od něj dostal před několika lety. Po chvíli je mokrý od slz. Nakonec se mu podaří usnout. Naštěstí... Kdyby ne bůh ví jak by to dopadlo, že? Smutný pohled, bohužel...
***Další den***

Oba dva se sejdou v devět dopoledne tak jak mají ve zvyku.

“Pojďme na chvíli k tobě.” pronese Mark.

“Co? Proč?” nechápe Gun.

“Prostě mi věř, prosím tě.” odpoví mu.

“Dobrá tedy.” řekne zamyšleně a z části vyděšeně.

Dorazí tedy ke Gunovi domu.

“Tak co se teda děje?” zajímá ho.

Mark zašátrá v kapse a vyndá malou krabičku v modré barvě, která mu ladí k barvě vlasů. Podá mu ji do ruky.

Gun vůbec nechápe co se právě teď děje. Nedá mu to a krabičku otevře a diví se co v ní je. Je to stříbrný řetízek na krk s modrým srdcem a růží a k tomu stříbrný prsten se stejným motivem.

“Ach, to je nádherné, ale proč?” absolutně nechápe.

Ten ovšem místo odpovědi si ho přitáhne blíž k sobě do vášnivého polibku.

“Protože tě miluji, teď už to vím...” odpoví mu nakonec.

“V-vážně?!” je to jediné co ze sebe dokázal vydat.

“Ano vážně. Jen jsem potřeboval čas abych si to vše srovnal v hlavě a sám sobě.” odpovídá mu Mark.

Tohle Gun fakt nečekal, ale začíná najednou cítit pocit velkého štěstí. Že by ho přeci jen opravdu mohl mít? Nechce se mu tomu věřit, ale zase on je pomalu jediný komu skutečně věří už pár let, takže tak. A neřekl mu hned odpověď, takže to svědčí o tom, že mu očividně nelže a myslí to smrtelně vážně. Nemá žádný důvod mu lhát. Návaly pocitů euforie, radosti...

***
Po celém dni jsou velmi vyčerpaní a unavení. Skončí u Marka doma.

Dělali modely pro časopis a pak si dali rádoby pusu na fanmeetingu před všemi, byl to sladký pohled. Velké množství lidí je naprosto žere, ale není se čemu divit, když jsou tak moc roztomilý a hodí se k sobě. Jejich davy fanoušků sní o tom, že jsou skutečný pár a většina tomu věří už dlouho ještě dřív než se dali dohromady a vznikl z nich opravdu milenecký, zamilovaný pár, už tak působí vskutku dlouhou dobu jen až teď je to pravda. Ironie života?!

***
Wang a Xiao plánují velký sraz s partou a možná novými členy party. To se uvidí časem jestli se k nim budou hodit. Hikari a Kayame také dávno patří do party, jen je hodně dlouhou dobu neviděli, takže jsou také pozvané. Tentokrát mají mít všichni čas dejme tomu ve stejnou dobu, což se téměř vůbec nestává a ještě se mají přidat další lidé. Navzájem se úplně všichni neznají, ale poznají.

***O měsíc později***

Všichni se sejdou už na místě. Je to na způsob malého hotelu, který si celý pronajali. Rozhodli se odcestovat do Říma k moři. Hotel je u pláže s výhledem na krásu moře. Každý si vybere pokoj a začnou se seznamovat, ti kteří se ještě neznají. Zjišťují, že si navzájem rozumí což je dobré znamení nebo není?

To je dobrá otázka, že? Lidé jsou různí a to je právě to. Každý je jiný vzhledově, povahově a tak dále. Každý si v životě zažil něco jiného nebo to stejné, ale jinak a jindy, to bych mohla pokračovat do nekonečna. Ale chápeme se snad ne?

Asiati v Itálii celkem zajímavá představa, ale proč by ne? Tak nějak si vzali měsíc a půl volna, přeci jen fakt tvrdě pracují, takže si zaslouží odpočinek, nejsou roboti přestože díky své práci vlastně jsou. Jasně, že Wanga a Xiao Zhana zde poznalo mnoho lidí, ostatní z nich o něco méně, ale také nějací lidé ano, jak jinak že chtěli s nimi fotky. A ještě dost fanoušků poznalo Bouna a Prema.

Je zrovna březen, začátek jara. Už začíná být opět teplo.

Vezmou si na sebe plavky a sebou nějaké věci na pláž. Je tu nádherně. Okamžitě běží do vln moře a začnou dělat kraviny jako puberťáci ve vodě, ale proč by nemohli? Jsou mladí a hlavně šťastní. To je důležité...