Patriarcha Yilingu

Zdroj obrázku

Jsem Wei Ying, ale teď známý po celém světě jako Patriarcha Yilingu. Zradil jsem můj klan, který mě adoptoval jako malé dítě. Odešel jsem se zbytkem klanu Wen do Pohřebních mohyl. Hlavně musím zachránit Ninga Wena, který přišel o své duchovní vědomí. Ning a Qing Wen mě a mé sourozence zachránili. Tažení proti slunci skončilo a klan Wen je téměř vyhlazen. Poslední přeživší mám u sebe já.

Vše jsem díky tomu ztratil. Především osobu, kterou miluji od prvního pohledu. Ano, miluji Lan Zhana už pět let. Znám ho od mých patnácti let. Jsme stejně staří. Teď je nám dvacet. Čas tak rychle utíká, že ho pomalu nestíhám vnímat. Teď jsme každý na jiné straně. Já začal s démonickou kultivací, jenže nikdo neví, že jsem neměl na výběr. Nemám své zlaté jádro. Snad někdy budu mít možnost mu říci mé pravé city co k němu cítím už tak dlouhou dobu. Rozhodl bych se znovu stejně nebo ne? Teď už je zbytečné o tom přemýšlet. Je už pozdě. Také mi chybí Cheng můj bratr a má starší sestra Yanli. Vše je jinak...
Nastali velmi temné časy. Respektive byli temné časy, avšak ještě nejsou úplně u konce, protože klan Wen není díky mě úplně zničen. Celý svět se mě bojí, jelikož jsem odešel z cesty meče k démonické kultivaci. Snažím se zachránit Ninga Wena. Tito dva sourozenci jsou delší dobu mými přáteli. Navíc mě zachránili. Sice mám ke klanu Wen nenávist, ale nehodlám se dívat na vraždění dětí a starých lidí. Nedá mi to, stále musím někoho zachraňovat.

Tehdy jsme si dali s Lan Zhanem slib, že budeme chránit slabší a mít vždy čisté svědomí. Avšak on se mnou neodešel. Já chci mít čisté svědomí a proto jsem odešel se zbytkem klanu Wen.

Mnoho kultivujících chce mou smrt. Chce mou smrt i Lan Zhan?  To on je nositel světla. Možná si vážně zasloužím toto utrpení. Začínám si to říkat. Tak moc se snažím chránit ostatní, ale jak jsem dopadl? Vždyť nejsem zlý a špatný člověk nebo snad ano? Jsem ztracený sám v sobě a nevím jak dál. Jen se tyto všechny pocity a city snažím skrývat před okolním světem. Šel jsem svou cestou... Byla to čistě má volba.

***
Zrovna jsem po dalším boji s Chengem, poprvé mi mečem probodl břicho a tentokrát mě bodl do hrudi a ramene. V ústech cítím chuť krve, kterou vyplivnu na zem. Netrvá dlouho a objeví se Wen Qing, která mě vezme do náruče, když začnu omdlívat.

“Měl by jsi na sebe dávat větší pozor Wei Wuxiane!” řekne svým klasickým hlasem.

“Musím vás ochránit...” vypadne ze mě.

Oči se mi zavírají...

“Jak nás chceš ochránit, když nedokážeš chránit ani sám sebe?” dodá.

Ale já už ji téměř nevnímám...

Najednou je všude černá tma... Vidím různé obrazy v černé temné nicotě. Kde to k sakru jsem? Vidím obrazy Lan Zhana a chce se mi plakat a k tomu také mé sourozence. Chci křičet a řvát bolestí. Je mi mizerně a smutno.

Co se to děje? Jsem snad mrtvý? Ne! To nesmí být pravda! Já musím žít! Pro mé nejbližší...

***
Když otevřu z těžka oči, první co uslyším je zvuk citery Guqin. Mám pocit, že stále blouzním. Rozhlédnu se kolem sebe a spatřím vedle mě Lan Zhana! Jo stále blouzním! Co by tu jako dělal? Proč by tu zrovna on byl? Po tom co jsem odešel z klanu a byl prohlášen za zrádce?

“Konečně jsi vzhůru Wei Yingu.” usměje se svým kouzelným úsměvem.

“Ty se mi stále jen zdáš! Pořád blouzním!” řeknu smutným hlasem.

On se ke mě nakloní a štípne mě do tváře. Není to sen? On tu vážně je?

“Jak dlouho jsem spal?” zajímá mě.

“Týden.” odpoví mi.

Podívám se na něj zděšeným výrazem ve tváři.

“Týden?!” vydechnu. “A jak dlouho tu jsi?” dodám.

“Pět dní.” a pohladí mě po tváři a dlouhých vlasech.

“A co děláš zrovna tady? Ze zrádcem?” nechápu to.

“Byl jsem poblíž na nočním lovu a nemohl jsem to bez tebe vydržet. Čas bez tebe byl peklo. Chvíle bez tebe byli osamělé. Musel jsem tě vidět. Chyběl jsi mi Wei Yingu.” přizná se. “Nikdy tě nechci ztratit. Tebe vážně ne. Už jsem ztratil příliš mnoho a tebe ztratit by byla má smrt, nejspíše. Jsi mi nejbližší ze všech. Wen Qing mi vše řekla a vysvětlila. Ano už vím o tvém zlatém jádru. A nezlob se na ní, prosím tě. Chci tě chránit. Velmi tě miluji Wei Yingu. Ano před čtyřmi lety jsem si uvědomil jak moc tě miluji.” nevěřím svým uším.

Zní to jako nádherná pohádka, než aby to byla pravda, že? Mám se mu přiznat? Tak moc jsem toužil po šanci mu vyznat lásku, konečně. Takže, když přišla...

“Lan Zhan já tě miluji od první chvíle co jsem tě spatřil, takže už pět let. Myslel jsem si, že už nebudu mít další možnost ti vyznat lásku. Ach, tolik tě miluji. Myslel jsem si, že se bez tebe po mém boku zblázním...” konečně mu to řeknu.

A je to venku. Ta tíha najednou zmizela.

“To je dobře, že jsi se konečně probudil. Ten křik, nářek a pláč byl hrozný. Pomalu tě nešlo utišit, přestože jsi spal. Donesu ti jídlo a pití. Musíš se najíst a napít.” vyruší nás Wen Qing.

Po chvíli opět přijde. Začnu tedy jíst a pít.

***
Avšak rameno a hruď mě stále dost bolí. Zatracený Cheng! Ale ten taky dopadl. Rozsekaná noha a vážné zranění břicha. Po našem posledním boji teklo dost krve. Skoro jsme se navzájem doopravdy zabili. Teď jsou z nás nepřátelé

Má starší sestra se sem na mě přišla jednou podívat a oznámit mi, že bude mít brzy svatbu s tím květinovým pávem.

***
Z myšlenek mě vytrhne vášnivý polibek.

***
Až teď si všimnu, že už jsem dojedl a nádobí je pryč. Jsem fakt mimo. Jsem šťastný i smutný.

***
Začne mě svlékat z oblečení a poté sebe. Hladí mou nahou hruď, opatrně kvůli ráně na ní. Pojme můj tvrdý penis do svých úst. Cítím se jako v nebi což je ironie. Vlhkým jazykem si hraje se špičkou mého penisu. Mezitím vsune dva své prsty dovnitř mého zadku. Hluboko. Hýbe s nimi uvnitř mě a do toho mě krásně kouří. Vzdychám slastí. Netrvá dlouho a vystříkám se mu do pusy. Poslušně vše spolkne a olízne si spodní ret. Jak sladké. I přes bolest ho povalím pod sebe a spojím naše vlhké jazyky do vášnivých polibků. Vsunu své prsty dovnitř jeho mokrého úzkého otvoru, připravuji ho na svůj vpád. Nevydržím to. Po pár minutách do něj vniknu až po kořen. Syknu bolestí, ale ani ta mi nevezme tuto chvíli. Začínám hýbat mými boky a opatrně ho šukat. Ze začátku pomalu než zrychlím. Jsem tak vzrušený, že můj penis ještě stojí. Během tak dvaceti minutách se třikrát udělám do toho sexy zadku. Ani jemu to nedá a vniká dovnitř mě. Chvílemi jazykem olizuje můj krk a uši. Už je ve mě. Čekám až se začne pohybovat. Po pár vteřinách se dočkám jeho přírazů do mého citlivého místečka. Hlasitě vzdychám vzrušením. Překrásné pocity. Vášnivě a tvrdě mě mrdá než se také hlasitě udělá.

***O půl roku později***

Wen Yuan je pomalu jako náš syn. Postupně roste. Je krásné vidět ho vyrůstat. Lan Zhan zůstal s námi v Pohřebních mohylách. Lan Xichen je rád za naší lásku a chápe nás, to je asi jediný.