Miluji upíra (YiZhan)

Zdroj obrázku

Xiao Zhan se prochází ulicemi města. Je na cestě domu. Žije v malém domě na okraji města sám se svými třemi kočkami.

Jinak je to normální muž, který chodí do práce, tedy až na jednu maličkost, je totiž gay, ale nikdo to o něm neví. Je nucen toto skrývat před veřejností. Pochází totiž z Číny.

***
Je chladný podzim. Temná noc, že hvězdy nejsou téměř vidět. Blíží se halloween. Říká se, že se na haloween propojují světy s mrtvými a živými, různé dimenze s různými bytostmi, ale zrovna on těmto "povídačkám" nevěří. Podle něj jsou to jen výmysly a kraviny.

***
Avšak, když prochází kolem hřbitova, dostane divný pocit, jako by ho někdo sledoval, zastaví se a otáčí se kolem sebe, ale nikoho nevidí a tak jde dál, už je skoro doma. Po několika minutách vejde do svého baráku.

Od

Tam se převlékne do pohodlného domácího oblečení z toho pracovního a jde se najíst, ovšem stále nemůže setřást ten pocit, že je někým sledován, to ho znérvozňuje a cítí najednou zvláštní chlad na kůži. Nechápe to, nikdy předtím toto necítil. Nahání mu to strach a neví proč. "Bude to jen únavou z práce" řekne si sám pro sebe. Poté co se nají, odejde do svého pokoje a začne si číst knihu. Leží v posteli. U knihy přestane úplně vnímat onen divný pocit. Při čtení nakonec usne.

***
Má štěstí, zrovna je pátek a čekají ho tři dny volna. Ano na pondělí má volno, za které je opravdu rád, může si odpočinout o den navíc.

***O čtyři dny později***

Dnes je halloween. Tentokrát ten pocit zesílil. Vzpomene si na minulou noc, když viděl ve tmě ty rudé oči. Tím mu došlo, že ho někdo opravdu sleduje, ale lidé nemají rudé oči. "To bude jen halucinace z přetížení ohledně práce" řekne si "Vždyť nic takového neexistuje" dodá si v duchu.

Zjistí, že ho pálí záda a krk, takže jde do koupelny k zrcadlu. Odhrne si tedy tričko a zděsí se. Celá záda má poškrábané až do krve a hrozně ho to pálí. Hluboké rány jako od nějakého zvířete. Jako od nějakých drápů. Podívá se na svůj krk, kde uvidí několik párů teček. A jak si chce vysvětlit toto? Začíná mít vážně strach.

Zničehonic kolem sebe uslyší hrozivý smích. Prudce se začne otáčet kolem sebe, avšak nikoho opět nevidí. Připadá si jako naprostý blázen.

Ovšem, když se znovu otočí za sebe, uvidí překrásného mladého muže s krátkými černými vlasy a mramorově bílou kůží, rudými oči a v úsměvu má čtyři dlouhé tesáky. I když vypadá jako z hororu tak nikdy v životě neviděl krásnějšího muže. Z úst mu stéká krev.

“Hmm, máš tak lahodnou krev...” promluví onen záhadný muž.

“K-kdo jsi?” vypadne nakonec ze Zhana.

“Mé jméno je Wang Yibo.” představí se a opět se začne smát.

“T-to ty mě sleduješ? T-to jsi mi udělal ty?” zajímá ho.

“Ne, to byla má starší sestra. Avšak já se k ní poté přidal. To ona mě na tebe upozornila.” šibalsky se usměje.

Absolutně nechápe co se právě děje, vždyť toto neexistuje.

“Neexistuješ. Toto není reálné. Jen spím a jsi v mém snu.” pronese Xiao a kroutí hlavou.

“A jak chceš vysvětlit toto?” během chvilky je u něj a už se mu zakousne do krční tepny.

Wang si ho před nějakou dobou vyhlédl jako svou hračku a jídlo. Jeho krev nádherně voní. K tomu je Xiao vskutku krásný muž. Olízne si rty.

Zhan si začíná uvědomovat, že to není žádný sen, ale realita navíc tomu cizinci nedokáže odolat. Sice se ho bojí, ale něco ho k němu táhne a přitahuje. Chladná, mrazivá krása. Nevnímá nic jiného než jeho a hluboce hledí do těch krvavě červených očí jako v tranzu. Nemůže se ani pohnout.

Najednou se spolu objeví na úplně jiném místě, které absolutně nevypadá jako lidské. Obloha s krvavě rudými mraky, černé slunce, vysoké kamenné budovy, které působí podobně jako ze středověku, krvavé fontány z černého kamenne. Vůně krve a smrti. Po ulicích chodí podobně vypadající bytosti jako je právě Wang. Pocítí neklid a obrovský strach z tohoto místa. Nahání hrůzu. Muži a ženy se před nimi klaní což Xiao nechápe. Dojdou k nejvyšší budově, do které vejdou.

“Á, bráška konečně dorazil.” ozve se nějaká žena s dlouhými černými vlasy, bílou kůží, rudými oči a také dlouhými tesáky, má na sobě dlouhé černé šaty s rudými růžemi.

Z ní jde ještě větší hrůza než z toho Wang Yiba.

“A konečně ses odhodlal za ním a přivést ho sem k nám.” dodá a lehce se zasměje.

Zhanovi došlo co jsou zač. Upíři. Zjistil, že to co si celou dobu myslel, že neexistuje je až moc reálné a skutečné. A také, to že je vězněm v říši upírů a toto bude hlavní sídlo. Není úniku... Nikdy by neřekl, že bude unesený upírem a k tomu, že ho bude tak moc přitahovat. Připadá si jako šílenec.

***O půl roku později***

Upíří princ se o Xiao Zhana velmi dobře stará, ve všech ohledech. Ten si postupně uvědomil, že se hluboce zamiloval do upíra. Ano, je těžce zamilovaný do Wanga, svého únosce. A už se mu ani nechce vracet zpět do lidského světa, zvykl si zde. Chce být jen s ním a s nikým jiným.
***
Wang Yibo a jeho starší sestra WuSien Yibo jsou z královské čisté krve. Respektive jsou dvojčata, ale oslovují se jako bratr a sestra. Čistá sourozenecká láska, jinak jsou převážně na stejné pohlaví, občas spolu spí, ale to je jediný případ kdy mají něco s opačným pohlavím. Jejich rodiče jsou král a královna upírů. Pocházejí z vládnoucího královského rodu. Jejich rodina vládne už po staletí. Rod WaXia je uznávaný.

***
Opět přijde do jeho komnaty a zakousne se do jeho tepny na zápěstí. "Musí mít nějaký důvod proč mě ještě nezabil jako všechny ostatní lidi zde" řekne si v duchu Xiao.

“Miluji tě Wang Yibo.” vypadne z něj.

Ten se mu zahledí svými rudými oči do těch jeho.

“Ano, mám důvod proč jsi ještě naživu, když ostatní ne a onen důvod je, že jsem se do tebe zamiloval ještě dříve než jsem tě vzal do našeho sídla.” odpoví mu nakonec.

Políbí jeho rty a svým drápem si rozřízne svou tepnu a začne kapat svojí krev do úst Xiao Zhana. Vybral si ho jako společníka na cestu věčnosti. Teď už si je jistý. Chtěl to slyšet přímo z jeho úst aby mu dal poté věčný život po svém boku. Láska navěky...