Jako růže (YiZhan)

Zdroj obrázku

Sedí na zahradě a pozoruje krvavý měsíc na temné obloze. V ruce drží pohár plný lahodné krve, napije se té nádherné rudé tekutiny. Užívá si ten dokonalý pohled. Miluje to. Rád pozoruje tyto scenérie. Jsou stejné a při tom úplně jiné. Přemýšlí co bude dělat. Také myslí na to, že by si mohl najít stálého partnera a ne jen někoho na sex, touží po pravé lásce. Přesně tak je gay. Spal s mnoha muži. A ano zkoušel vztahy se ženami, ale zjistil že toto ho nepřitahuje ani nevzrušuje.

Dopije krev z poháru a zvedne se, jde dovnitř sídla. Rozhodl se dát si krvavou lázeň. Projde hlavní síní až k pokojům a poté až nahoru do věže. Mezitím si vzal osušku a čisté oblečení. Má soukromou krvavou lázeň. Respektive může tam jen královna jeho sestra. Zapálí černé svíce na krvavě červených svícnech. Světlo měsíce ozařuje také onu místnost. Svlékne se z oblečení a zatáhne černé závěsy. Vleze do teplé rudé krve. Sleduje měsíc úplňku. Příjemný relax. Užívá si ten klid. Po nějaké době vyleze z krvavé lázně. Obleče se do pohodlného domácího oblečení.

Od

***
Ano není vůbec člověk, ale upíří šlechtic z královské čisté krve. Žije ve své dimenzi kam patří. Jeho sestra je královna nemrtvých. Oběma je okolo tří tisíc let. V lidském světě už téměř žádní upíři nežijí jelikož je lidé za všechny ty staletí téměř vyhubili, ale jen na své planetě.

Má černé vlasy, stříbrné oči, tesáky a jak jinak než mrtvolně bílou kůži. Také nosí náušnice. Je okouzlující a nádherný.

***O dvacet čtyři let později***

Wang leží v posteli a přemýšlí nad mnoha věcmi.

***
Je velmi známý model pomalu po celém světě. Jeho věk je dvacet čtyři. Už od dětství ví, že je jiný než ostatní. A také je gay což je problém jelikož je z Číny.

Navíc má magické schopnosti. Neví kdo přesně je, ale chvílemi má takové zvláštní pocity, jako by nebyl člověk. Proč tak bolí, že si nemůže vzpomenout? Mívá ovšem záblesky, obrazy, kterým nedokáže přijít na kloub. Jsou to stále podobné vize z nějakého jiného světa, který mu je tak moc povědomí. Jenže neví odkud.

***
Už zase nemůže spát. Tak hledí do stropu. V hlavě má tolik myšlenek, které mu opět nedají spánek. Rozhodne se jít ven na procházku. To dělá poměrně často, když zrovna nemůže usnout.

Oblékne si černou mikinu, kalhoty a zimní bundu. Venku padá sníh, takže si vezme ještě svetr pod mikinu a bundu k tomu si na hlavu dá černou čepici.

***
Do uší si dá sluchátka a zapne hudbu z jejich k-pop skupiny Uniq. No on je úspěšný ve více směrech. Model, herec, zpěvák, tanečník atd.

Vezme si do kapsy klíče a peněženku, vyrazí do ulic. Potřebuje, co vlastně potřebuje? Na vzduch, už zase. Ještě do toho má vskutku dost práce, být umělcem není tak snadné jak to může vypadat.

***
Nakonec usoudí, že si půjde koupit nějaký alkohol. Dorazí do obchodu po tak půl hodině. Koupí si flašku tvrdého alkoholu. Zajde do místního parku.

Sedne si na lavičku, přestože sněží, ale je mu to jedno, často zapíjí nešťastnou lásku ke svému nejlepšímu kamarádovi jménem Cho Seungyeon, který je z jejich k-pop skupiny. Začne vzpomínat na společné chvíle s ním, otevře flašku alkoholu a začne rychle pít. Alkohol ho hřeje.

Chce se mu brečet. Z myšlenek ho vytrhne rána. Prudce se otočí a uvidí před sebou ležet tělo muže. Rychle se zvedne avšak zamotá se mu hlava jelikož už stihl vypít skoro celou flašku a malém skončil rozplácnutý hned vedle něj. Klekne si k němu a pomůže mu vstát. Zjistí, že je to velmi krásný muž a všimne si, že z něj táhne alkohol.

“Jste v pohodě, pane?” promluví Wang Yibo.

“J-jo jsem.” odpoví onem muž.

Wang ho posadí na lavičku a sedne si vedle něj. Jejich pohledy se opět střetnou a nemůžou se nabažit navzájem svých očí.

“D-děkuji.” řekne ten muž.

“Nemáte zač. A jaké je vaše jméno? Já jsem Wang Yibo.” zajímá ho.

“Tykej mi, i když je mi třicet neznamená to, že jsem až tak starý nebo ano? Jinak mé jméno je Xiao Zhan.” odpoví mu.

“Dobře, dobře tedy Xiao. Jinak mě je dvacet čtyři let.” snaží se rozvést konverzi.

“Co máš za práci?” zajímá se Xiao.

“Model, herec, zpěvák a tanečník. A ty?” usměje se na něj.

“Herec, fotograf a mám vlastní show.” úsměv mu oplatí.

Tak nějak mu přijde sladký a sexy zároveň, přemýšlí v duchu Xiao. Rozhodně ho tento mladík zaujal. O tom žádná. Ten úsměv, oči... Neví co to s ním je. Možná velké množství alkoholu, kdo ví. Olízne si rty. Je nádherný jako růže. Jenže růže mají taky trny. Všimne si smutku v těch nádherných očích. Proč je tak smutný? Napadne ho hluboko uvnitř nitra.

“Jo slyšel jsem o tobě, jsi dost známý.” vzpomene si najednou Wang.

“Já o tobě taky, respektive už jsem tě několikrát někde viděl osobně.” zamyslí se Xiao.

Je to tak. Už se několikrát viděli osobně, ale díky množství alkoholu si ani jeden nemůže vzpomenout na více podrobností. Bohužel nebo bohu dík?

“Já si říkal, že jsi mi nějaký povědomí.” zasměje se Wang.

“Já taky.” odpoví.

Wang ani Xiao si vskutku nemohou vzpomenout odkud se přesně znají. Ale mají zvláštní pocity ve své blízkosti. Najednou ho Xiao políbí na ústa. Wang ho hned odhodí od sebe. Na veřejnosti je to moc nebezpečné. Ne z důvodu, že by se mu to nelíbilo.

“Co to děláš Xiao sakra? Jsme na veřejnosti!” vyprskne.

Ten se jen zamotá, že opět skoro spadne na zem.

“Uhm...” zamumlá. “Tak pojďme ke mě.” mumlá dál.

Wang chvíli přemýšlí a nakonec tedy souhlasí, takže se vydají k Xiaovi domů. Co tím může ztratit? Pravděpodobně nic, jen si možná zašuká s pěkným chlapem. Tak proč by ne? A možná se zamiluje do někoho jiného než je jeho nejlepší kamarád Cho? 
Po cestě si uvědomí, že si vlastně umí vrátit vzpomínky, takže to hned začne dělat. Je sice opilý, ale až tak moc ne. Jedna flaška ho neskolí, za to Xiao má buď malou výdrž na alkohol nebo ho vypil až moc. Což ho teď nezajímá. Právě ho nejvíc zajímá, vrátit si své vzpomínky. Což mu jde přeci jen trochu hůř, jelikož má v sobě nějaký ten alkohol. Soustředí se, takže nevnímá moc cestu a díky tomu uklouzne na ledě a spadne na zem. Poměrně tvrdě. No asi to v tuto chvíli nebyl ten nejlepší nápad. Rozhodne se to udělat až někde v klidu. To je asi teď nejlepší rozumný nápad, usoudí nakonec.

Po zhruba hodině dorazí do bytu kde bydlí Xiao. Venku je poměrně zima a stále sněží. Ale povedlo se jim dostat v pohodě k němu bez nějakého zranění díky jejich opilosti.

“Tak jsme t-tu...” zamumlá Xiao a padne na šedivý gauč.

Wang si zuje boty a sundá bundu, poté jde za Zhanem.

“Pojď ke mě, zlato.” pronese a ukáže na místo vedle sebe na gauči a tak si Wang sedne vedle něj.

Hned na to se po něm začne sápat opilý Xiao. A Wang se tomu vůbec nebrání. A taky proč by měl? Mají teď soukromí a on je nadržený k tomu se mu Xiao vskutku líbí, je to krásný chlap, tak proč ne?
Po chvíli už oblečení létá všude po místnosti. Začnou se vášnivě líbat, navzájem ochutnávají své rty, vlhké jazyky krouží kolem sebe a proplétají se. Jsou vzrušení až ke hvězdám. Užívají si každý vzájemný dotek svých nahých těl a jejich penisy jsou v pozoru a tvrdé jako beton. Musí být vážně vzrušení, jelikož kdyby ne, tak po množství alkoholu by jim takto nestáli.
Wang se najednou odlepí od jeho úst a vrhne se pusou na ten tvrdý penis, který se mu tak nabízí. Nejprve si chvíli hraje se špičkou než ho pojme celý pomalu až do krku, začne hýbat hlavou nahoru a dolu, z úst Zhana se ozývají tiché vzdechy. Po tak deseti minutách se mu pusa zaplní tou bílou smetánkou, kterou poslušně spolkne, jako poslušná kurvička, přestože jí není. Chvilku ho jen tiše pozoruje a užívá si ten pohled na něj, poté vsune svůj tvrdý penis do té vlhké prdelky až po kořen, chvíli čeká než začne hýbat svými sexy boky. Oba dva vzdychají slastí a rozkoší. Mezitím co ho vášnivě šuká, se mu začínají zobrazovat další vize, začíná jim postupně rozumět. Uvědomí si, že jsou to části jeho vzpomínek na to, kdo skutečně je. Najednou postupně začíná vědět svůj původ a kdo vlastně je. Nečekaně ho kousne do krku a začne pít jeho rudou krev. Zjistí, že má tesáky, bílou kůži a tuší, že i stříbrné oči, podle vzpomínek co se mu náhle vrátili. Mezitím ho tvrdě šuká, je v slastné euforii. Jen jeho krev plná alkoholu nechutí jeho šlechtickému jazýčku, jinak mu chutná.

Tohle je první sex Zhana s mužem a vážně se mu to líbí, více než se ženou. Možná je to jen alkoholové opojení? No kdo ví?
Wang už předtím spal s několika muži. A se ženou vůbec.

Zhanovi chvíli trvá než si uvědomí, že se mu Yibo zakousl do krční tepny a pije mu krev.

“Wang Yibo?! Co to kurva...” nestihne doříct větu a už mu stéká Wangova krev do jeho úst ze zápěstí.

“Odteď jsi jen můj.” ďábelsky se usměje.

Ucítí přítomnost své sestry, dvojčete.

“Konečne jsi našel svého druha pro věčnost. Jsem za tebe ráda bratře.” uslyší ve své hlavě.

“Děkuji sestro.” odpoví a úsměv se mu rozšíří.

“Můžeš se vrátit domu, bráško.” dodá a zmizí.

To je pro něj skvělá zpráva, že může opustit lidský svět, ze kterého mu už nějakou dobu straší ve věži. Je za to rád...

Osud je spojil dohromady. Ví, že Xiao je ten pravý, jelikož jen díky němu se mu vrátili všechny vzpomínky na svůj pravý původ a díky němu se změnil do své původní podoby. Xiao tomu zatím nerozumí, ale ví, že brzy porozumí a začne k němu cítit to samé co on teď začal cítit. Osudové setkání a pouto. Brzy začne cítit jejich spojení a pouto i Xiao. Patří k sobě, vskutku...