Nguyễn a Denis se po týdnu konečně proberou. Jejich vzpomínky se tentokrát vrátili naplno. Poprvé za celou věčnost. Vše co spolu zažili. Teď už jsou zdraví a žijí. Lékaři s léčiteli je zachránili. Tentokrát je něco jinak. Úplně jinak. Oba to cítí. Nechávají je o samotě, dávají jim soukromí.
Hledí si navzájem do očí. Hladí si své dlouhé vlasy.
“Miluji tě Denisy.” promluví.
“A já tebe taky Nguyễn.” políbí ty úžasné rty.
“Na vše jsem si vzpomněl.” dodá.
“To já taky. Úplně na vše.” odpoví mu.
Začnou se vášnivě líbat a svlékat své oblečení. Hladí navzájem svá nahá těla. Nguyễn se něžnými polibky dostane až k jeho postavenému penisu, který stojí jako svíčka. Jazykem olizuje špičku než si ho celý až po kořen vsune do své pusy, začne hýbat hlavou dolů a nahoru. Naprosté vzrušení. Užívají si každý svůj vzájemný dotek. Mezitím ho dvěma prsty připravuje na svůj vpád. Poté co se mu pusa zaplní velkou dávkou spermatu, tak mu vrazí penis do té vlhké díry až po kořen. Na jeho velikost je zvyklí. Stejně ovšem chvíli počká než se začne pohybovat uvnitř něj. Drsně naráží do jeho prostaty a oba dva hlasitě vzdychají. Naprostá slast a euforie. Vášnivě a tvrdě naráží do toho citlivého místečka. Avšak je až moc vzrušený, takže se po několika minutách udělá. Hned na to se císař ocitne pod umělcem. Ten líbá ty úžasná ústa. Poté lehce zkousne jeho pravou bradavku a pak tu levou. Ozve se vzrušené zavzdychání do jeho ouška. Císař hladí ty dlouhé vlasy v bílé barvě. Přitáhne si ho blíže k sobě do vášnivého polibku. Vrátí mu kousnutí do bradavek. Rádi se vzájemně škádlí. Něžně si hladí svá nahá těla. Denis se pomalu dostane do jeho tvrdého rozkroku, který mu stojí jako svíčka. Chvíli krouží vlhkým jazykem po špičce penisu než ho pojme celý až po kořen do své šikovné pusy. Ano, znovu se mu postavil, ale to je u nich normální. Mezitím vsouvá dva prsty do toho mokrého otvoru. Po zhruba dvaceti minutách má plnou pusu spermatu, vše spolkne do poslední kapičky. Lehce mu sperma teče po bradě, jazykem si ho olízne a pak vrazí svůj tvrdý penis do toho mokrého otvoru. Vlhkými polibky opečovává jeho krk. Nádherné pocity slasti. Hýbe svými sexy boky jako sám ďábel. Jen je taky až moc vzrušený, takže se také po chvilce udělá. Po vášnivém sexu se oba dva rozvalí vedle sebe v posteli a rozdýchávají právě prožité orgasmy.
“Jsi prostě nejlepší, můj umělče.” prosene sotva dostane trochu dechu.
“Ne to ty.” opět ho políbí.
“Věčnost je dlouhá a hlavně s tebou. Nakonec jsme se vždy znovu setkali, lásko.” odpoví mu umělec.
“Ano, naše láska překoná moře času. Celou věčnost. Naše láska je pravá a věčná, podle našeho slibu.” také ho políbí.
“Jsi jen můj.” usměje se.
“A ty můj navěky věků.” pohladí jeho vlasy.
Objeví se sedlák a uvidí je oba dva nahé v posteli.
“Ach, pardon.” a mizí pryč. “Večeře je hotová.” dodá.
Tak se tedy oblečou a jdou do místnosti, kde se jí. Je to nezvyk pro císaře, ale z druhé strany je za to rád. Avšak stále je císař.
Sednou si vedle sebe ke stolu. Sluhové jsou zde stále také.
“Děkujeme.” řeknou oba zároveň.
“Dobrou chuť.” všichni si popřejí.
Jsou šťastní. Což je dobře. Nádherný pohled na ně. Po jídle jdou všichni spát. Jsou unavení.
***
Jenže nikdo z nich neví, že císařovna poslala své vrahy aby je našli a zabili. Je to o něco jiné než předtím. I ona to cítí. A nelíbí se jí to. Pokaždé se jim nepodařilo utéct z paláce a nemusela posílat vrahy.
***O několik dní později***
Císař, umělec a dva sluhové odchází od statkáře pryč. Jen neví kam půjdou. Dá se říci, že jsou teď bezdomovci. Ironie, že? Nemají aktuálně kam jít, ani nemají žádné peníze. Začínají se toulat křížem krážem světem, jdou tam kam je nohy zavedou. Je jim jasné, že císařovna to tak nenechá. Statkář jim dal nějaké peníze i jídlo, ale bůh ví jak dlouho jim to vydrží. Dal jim i dvě deky na cesty. Chtěl aby u něj zůstali, jelikož se jedná o císaře, ale nechtěli ho ohrozit. Přeci jen si umí dát dohromady jedna plus jedna, takže tuší že císařovna je bude chtít mrtvé, tak jako pokaždé už celou věčnost.
“Co budeme teď dělat?” zajímá císaře.
“To já nevím, lásko.” odpoví Denis.
“Chce to najít nějaký hostinec.” navrhne mladší sluha.
“Chce to vyhýbat se velkým městům.” namítne starší sluha.
“Fajn, ale co jako teď?” ptá se mladší sluha.
***
Císařovna hledá císaře a toho jeho umělce. Žárlí, už zase, jenže zjišťuje, že jejich láska je silnější než ona a její nenávist. Navíc palác je teď poloprázdný, většina sluhů je po smrti, díky krveprolití. Neví co má dělat, ale nahánět je asi nemá cenu, jenže kvůli prokletí a kletbě, kterou na ně uvrhla, jí to nutí. Nedá jí to pořádně spát. Dokud nebudou mrtví. Ona kletba ji vzala sebou.
***O čtrnáct dní později***
Císař a jeho láska s jejich dvěma sluhy jdou zrovna menším městem a shání si nějaké jídlo a pití. Když je najednou zastaví skupina lidí s meči, kteří je obklíčili, takže nemají únik. Nemají se čím bránit. Denis dostane mečem do břicha a hned mu začne téct krev. A hned na to mu jeden z mužů podřízne hrdlo, umírá císaři v náruči, který řve bolestí. Netrvá dlouho a i on je smrtelně zraněný. Avšak jen co zemře tělo Denise promění se v draka. Ano, on je dračí bůh. Byl uvězněn v lidském těle po celou věčnost, jenže teď nastal čas, kdy je opět svobodný. Tím, že ho zabili, ho akorát vysvobodili. Vezme do svých rukou tělo císaře a letí do paláce. Mezitím ho promění v draka, je dračí bůh, takže tuto schopnost má. Nakonec zabíjí císařovnu a tím se vysvobodí z kletby. Celý palác je v plamenech a postupně se bortí.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji moc všem mým čtenářům, že čtou mou tvorbu. Těší mě každý starý i nový čtenář, odběr, komentář. Píšu převážně BL, yaoi a občas i GL, yuri. Nejčastěji píšu FF na čínské BL drama Chen Qing Ling neboli The Untamed, ano je to má největší posedlost, a ano píšu převážně jen fanfikce, ale občas čistě dle mé fantazie. Ten kdo mě zná, už ví o čem píšu, takže toto je spíš pro nové čtenáře. Doufám, že se vám má tvorba líbí, nebo bude líbit. Zanechte komentík, ať vím že jsi byl|a na mém blogu. Aneb píšu přes čtrnáct let. S pozdravem váš Lan Wang-ťi.