Láska je Láska 4 Zpátky do Číny (DOKONČENO)

Už uplynul týden. Čas ubíhá rychle. Kor po boku milované osoby. To se čas ztratí hned. Tak jako u nás dvou. Jsem vážně moc šťastný.

***

Zrovna si dáváme k obědu sushi. Je dobré, chutná nám. K tomu pijeme kvalitní saké. Sedíme vedle sebe a chvílemi si dáme pusu. Tady můžeme. 

“Těším se na procházku do města. Bude to zajímavé.” pronese Xiao.

“Jo taky se těším. Hlavně tam půjdu s tebou miláčku.” políbím ty sladké rty.

“Ano jsme tu společně a jsem za to velmi rád lásko.” odpoví mi.

***

Dnes máme v plánu nákupy. Chceme jít do města. Tam už s námi půjde naše ochranka. Jistota je jistota. Přeci jen jsme dost známé osobnosti. Někteří nás milují a někteří nenávidí. Občas jsou fanoušci nebezpeční a také naši anti-fanoušci.

Bohužel je to tak. Ale to zná asi každá známá osobnost, ne?

***

Po obědě se jdeme obléci do oblečení na ven. Vezmeme si úplně stejná trička a podobné kraťasy s podobnými botami. Na krk si dáme úplně stejný stříbrný řetízek. Poté hodinky, mobily, foťáky, klíče, peněženky a černé batohy. Před domem už čeká naše ochranka. Vyjdeme ven z domu.

Je celkem teplo. Ale je trochu chladný vánek, přestože slunce poměrně pálí na kůži. Pot nám stéká po těle horkem. Rozhodli jsme se jít pěšky. Túra nám nijak neublíží. Město je tak tři km daleko. Oba dva jsme sportovci, takže nás to fakt nezabije.

“Tak pánové vyrážíme.” zavelím.

“Super. Tak jdeme.” přidá se Xiao.

Jdeme opačným směrem od loděnice.

***O dvě hodiny později***

Konečně jsme dorazili do středně velkého města. V prvním obchodě, který najdeme si koupíme pití, které nám po cestě došlo. Všichni se pořádně napijeme.

I zde je plno sakur. Miluji sakury jsou nadměrně krásné a romantické. Škoda, že se nemůžeme líbat před naší ochrankou. Bohužel naše láska musí být skrytá. Přestože to moc skrýt nejde.

Xiao vytáhne foťák a podá ho jednomu z ochranky.

“Vyfoť nás.” řekne mu.

Stoupneme si vedle sebe a obejmeme se. Zachytí i naše zamilované pohledy do očí s našimi zamilovanými výrazy v obličejích. Udělá nám mnoho pěkných fotek. My si ještě uděláme pár selfie. Pak foťák uklidí zpět do batohu.

Máme na dovolené jen dva lidi z ochranky.

Takový počet stačí. Alespoň nám tedy ano.

Pokračujeme dál městem. Uvidíme obchodní centrum, takže půjdeme tam. Vejdeme dovnitř obchodu s oblečením. Tam si najdeme pěkné černé čepice co se budou někdy hodit, stejné kalhoty a stejná dvě trička. Zaplatíme a vyjdeme ven. Chvíli se rozhlížíme.

Zahlédnu jak si nás fotí nějaké dvě holky na své mobily a sledují nás. O něčem se spolu baví, ale neslyším je. Celkově na nás dost lidí hledí díky naší ochrance.

Začnu dělat, že tam nejsou a obejmu Zhana. Dostanu náladu trochu provokovat. A pak ho chytnu za ruku. Hodí na mě překvapený výraz. Já se jen šibalsky usměji a zkousnu si spodní ret. On si jazykem olízne rty. Rád ho škádlím.

Zahlédneme kadeřnictví a dle vzájemného pohledu je rozhodnuto. Nemusíme mluvit aby jsme se pochopili.

“Co černá a modré melíry?” prohodí Xiao.

“To zní dobře.” souhlasím.

Takže ujdeme pár metrů a jdeme dovnitř. Ochranku necháme počkat před kadeřnictvím. Hned si nás někdo všimne.

“Dobrý den.” řekneme nastejno.

“Co to bude pánové?” pronese mladě vypadající slečna.

“Černá barva a tmavě modré melíry.” řeknu.

“U nás obou.” dodá Xiao.

“Dobře. Posaďte se.” ukáže nám místa.

***O tři hodiny později***

Nové vlasy už máme hotové. 

“Po cestě jsem si všiml obchodu se šperky.” řeknu mu.

“Taky jsem ho viděl. Půjdeme tam?” odpoví mi.

“Proč ne ” plácnu ho rukou po zadku.

Tam si koupíme stejné prsteny a šperky. Všimnu si více lidí, kteří nás přinejmenším fotí. Teď už je to celkem nepříjemný pocit. Chci zmizet.

“Půjdeme se ještě na chvíli někam projít?” zeptám se.

“Jo. A potom si vezmeme taxík někam poblíž.” odpoví.

“Taky jsem to měl v hlavě.” souhlasím.

“Super.” obejme mě.

Tak se jdeme projít ještě po městě. Děláme dost fotek všeho možného. Také se necháváme fotit všude možně.

***O čtyři hodiny později***

Už jsme zase v domě kde jsme ubytovaní. Celkem velká únava po delším chození po venku. Nakoupili jsme si mnoho věcí.

“Dnešek jsem si velmi užil lásko.” promluví Xiao.

“Já taky miláčku můj.” políbím jeho sladká ústa.

Krásné vášnivé líbání.

Venku jsou krásně vidět hvězdy a měsíc v úplňku nám svítí do místností domu. Překrásný pohled. U nás v Číně nejsou moc vidět hvězdy což je škoda. Ano už padá tma. Je okolo sedmé či osmé hodiny. Zhruba nějak tak. 

“Jdeme do vany?” navrhne mi.

“Dobře. A pak si uvaříme večeři.” odpovím.

“Skvělý nápad.” pohladí mě po tváři.

“Jdu připravit koupel.” políbím ho znovu.

Vezmu ze skříně oblečení, které si oblečeme po koupely a ručníky. Napustím teplou vodu do vany. 

***

Začíná být trochu chladno nejspíše se blíží bouřka. Miluji bouřky. Zamiloval jsem si Japonsko. Je tu pěkně. Klidně bych sem letěl znovu třeba na jiné místo. Až tak se mi tu líbí. Hlavně ten klid. Z myšlenek mě vytrhne najednou Xiao.

“Ta voda už stačí. A začala bouřka.” vypne tekoucí vodou.

“To je super.” usměji se na něj.

Vlezeme do vany a začneme se navzájem umývat. Taková naše klasika, děláme spolu dost věcí. Je to příjemné.

***O čtrnáct dní později***

Dovolená utekla poměrně rychle. Už jsme opět doma zpátky v Číně.