Už padla tma. Dostali jsme za úkol se za hodinu naučit dialog do jedné scény. Zítra začneme natáčet naplno. Dnes to bylo jen zkušební. Začínáme se tedy učit co nám bylo zadáno. Tato část je jednodušší budou zde mnohem těžší dialogy. To co jsme zkoušeli dnes se bude další den natáčet. Čeká nás mnoho práce, toto je teprve začátek. Ale baví nás to. V rukou máme černé větráky, je vskutku horko, ale už je tma, takže je lépe. Příjemnější pocit.
Avšak já mám v hlavě jen jeho. Jsem úplně mimo. Musím myslet na to, že mě taky miluje. Nádherný pocit. Potřebuji se soustředit na dialog, ale moc mi to tedy nejde. Sleduji muže, kterého tak moc miluji. Je tak sexy a jako Wei Wuxian je také velmi sexy a přitažlivý. Nevím co mám dělat. Najednou ucítím něčí dotyk na mém zadku, ale jen jako by pohlazení. Ano nenápadné pohlazení po mých stehnech. Otočím se a za mnou stojí Xiao. Šibalsky se na mě usmívá. Já zrudnu v obličeji a zkousnu si spodní ret. Ach, jak moc ho chci políbit, ale teď nemohu. Bohužel. Nejde to. Je to jako mučení zaživa. Ta jeho blízkost a jeho doteky. Mám pocit, že se zblázním. Přiznal jsem si city k němu. Bylo to těžké a trvalo to dlouho. Jenže stalo se a já jsem zamilovaný. Teď už to vím.
***O hodinu později***
Režisér nás přišel vyzkoušet, jak umíme naše dialogy. Já a Xiao už je umíme.
Nečekaně začíná bouřka. Už se objevil první blesk, takže se všichni jdeme schovat do kulis. Kompars začne uklízet vše co se nesmí namočit dříve než bude pršet. Konečně není takové horko a dusno. Netrvá dlouho a spustí se silný déšť.
Jsme tu jako sardinky. Většina z nás bude spát v kulisách, protože dost z nás bydlí celkem daleko odtud. Jako například já či Xiao, my zrovna jsme ti co tu budou přespávat do doby než bude natáčení u konce což zabere více času. Už jsme oblečeni do našeho normálního oblečení až na paruky, které máme stále na hlavě. Po těch několika hodinách je to vážně nepříjemné. Naštěstí teď máme všichni už volno. Odpočinek.
***
Sedíme se Zhanem vedle sebe a píšeme si přes mobily, protože jsou věci, které nemusí nikdo vědět.
*Miluji tě Xiao. Nedávno jsem si to konečně přiznal.* napíši mu.
*Já tebe taky Yibo. Už velmi dlouho, ale neměl jsem tu odvahu jako ty, říct ti pravdu.*
*Jsi jen můj. Nikomu tě nedám.* odepíšu mu.
*A ty zase můj. Taky tě nikomu nedám.* odepíše mi.
Oba dva se hluboce zahledíme navzájem do svých očí a usmějeme se na sebe. Jako by vše okolo nás přestalo existovat a byli jsme jen my. A tak začíná náš nový vztah. Milostný vztah jako partneři. Jsem vážně moc šťastný. Zamilovaný pár.
Což je ironie, protože máme zrovna role dvou zamilovaných mužů, přestože bez jediné sexuální scény. Což je poměrně škoda, že? Avšak musíme naši lásku před veřejností tajit jen přestože to nikdo neví, chováme se tak stejně a celkem dlouhou dobu, takže to bez tak každý musí vidět. Každý kdo má oči a není slepý. Už nějakou dobu jsou na nás psané různé fanfikce, i když jich není tak moc. Jsou dva druhy našich fanoušků, první, který tvrdí, že jsme pár a nejen nejlepší kamarádi ještě dříve než jsme si vůbec vyznali lásku, druhý jsou ti co nenávidí homosexuály, takže by se nedokázali smířit s tím, že jsme skutečně pár a k tomu homosexuálové. Dvě strany proti sobě, které se nesnáší navzájem. Nejspíše by byli schopní se navzájem pozabíjet kdyby měli možnost.
Lidi občas fakt nechápu. Jejich myšlení a uvažování... Je to pravda... Společnost je netolerantní.
***O tři měsíce později***
Už je natočeno celkem dost scén. Jde nám to všem dobře. Tvrdá práce se vyplácí. Natáčí se mnoho scén denně. Být hercem není tak jednoduché jak se může zdát. Dnes se budou natáčet další. Kameramani nás fotografují v každé situaci, takže už je i dost různých fotografií.
Začnu Zhana škádlit dlouhým rukávem mého kostýmu. Švihám ho rukávem do obličeje a on se hned přidá. Takže se plácáme dlouhými rukávy kostýmů. Po chvíli se začneme honit mezi kulisami. Poté blbneme s našimi meči.
Za chvíli budeme mít další scénu. Tentokrát s mou citerou Guqin a Xiao se svou flétnou Chenqing. Budeme hrát melodie co jsme se učili. Teď to bude s jeřáby. Musíme skočit z jednoho místa na druhé, kde zachráním jednu ženu s dítětem z klanu Wen. Já tam zůstanu a začnu hrát na citeru a Xiao potom půjde pryč a sotva začnu hrát já tak chvíli na to začne hrát Xiao na svou flétnu. Bude zábava...
“Wang Yibo a Xiao Zhan sem.” ozve se.
A my jdeme na místo kam nás zrovna volají. Tam nás maskéři upraví make-up a paruky. Potom nás připevní na lana a jeřáby zvednou nahoru do vzduchu. Tam si stoupneme na jednu z kulis.
“Wei Ying!” a chytnu ho za ruku. “Slíbil jsi mi, že mi dovolíš ti pomoci.” dodám.
“Lan Zhan, Lan Zhan ty se nevzdáš, že? A jak mi chceš pomoci, když mi nevěříš?” odpoví mi. “Myslíš si, že mě ovládne stejně jako Wen Ruohan? Ale Stygianská tygří pečeť není kov Yin a já nejsem Wen Ruohan.” dodá.
Zezdola se ozve křik a my skočíme dolů, připoutáni na lanech. Tam jsou zbytky klanu Wen a lidé z klanu Jin je zavraždili. Já svou citerou zachráním ženu a dítě.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji moc všem mým čtenářům, že čtou mou tvorbu. Těší mě každý starý i nový čtenář, odběr, komentář. Píšu převážně BL, yaoi a občas i GL, yuri. Nejčastěji píšu FF na čínské BL drama Chen Qing Ling neboli The Untamed, ano je to má největší posedlost, a ano píšu převážně jen fanfikce, ale občas čistě dle mé fantazie. Ten kdo mě zná, už ví o čem píšu, takže toto je spíš pro nové čtenáře. Doufám, že se vám má tvorba líbí, nebo bude líbit. Zanechte komentík, ať vím že jsi byl|a na mém blogu. Aneb píšu přes čtrnáct let. S pozdravem váš Lan Wang-ťi.