Na dně 5 Vážně nenápadný

Už několik let se líčím. Ale také mě líčí moji maskéři například na vystoupení. Jsem k-poper a rapper. Často měním barvy vlasů a dá se říci, že i styl oblékání. Každou chvíli vypadám jinak. Občas si mě někdo splete se ženou. Respektive několikrát se mi to stalo.

A k tomu se s mým partnerem často chytáme za ruce ať jsme kdekoliv či ty naše pohledy nebo se každou chvíli objímáme ať jsme kdekoli. I před kamerami, vystoupeních, show, fotografování a všude možně. Ano vskutku nenápadné. Nemusíme ani nic říkat a ten kdo není úplně blbý a hloupý, tomu to dojde. Nedokážeme před veřejností skrýt naše city. Ne jednou se nás ptali na náš vztah či kde jsme se poznali a podobně. Naše odpovědi jsou, že se bereme jako bratři. Což je z jedné strany pravda avšak máme se raději než jen bratři či nejlepší přátelé. Ale tímto se nám daří alespoň nějak před veřejností skrýt pravdu. A jim tato odpověď stačí a většinu uklidňuje. Omlouváme tím naše velmi blízké chování společnosti. A ti, kteří to poznají to mají třeba poznat. Ano jsme si vskutku velmi blízcí a nejde to přehlédnout. Ale my to neřešíme. Nestydíme se za náš vztah. Jen neříkáme veřejně ani soukromě úplnou pravdu. Je to tak nejspíše lepší. A kdyby jsme to řekli tak jak jsem řekl, stejně by to odebrali, takže by to bylo zbytečné.

Mnoho žen o nás má zájem, ale my o ně ne. A nenápadně to na nás zkoušelo i mnoho mužů avšak zjistili, že ani oni nemají šanci. Že jsme si dostatečně blízcí. A, když se třeba bavím s jinými muži a je u toho Xiao, tak mě od nich tahá pryč. A občas zase já jeho. Viditelná žárlivost.

S ženami se bavíme pomalu jen ze slušnosti nebo kvůli natáčení. Případě při představeních či show. Jasně, že máme kamarádky, ale co se týče vážných vztahů, vyhýbáme se jim. Což není vůbec jednoduché a hlavně to případně vysvětlovat proč ne. A, když se nás zeptají například při rozhovorech na náš typ žen, raději si něco vymyslíme aby jsme my a naše rodiny měli klid. Složitý život... Vážně...

Jsou chvíle kdy by jsme nejraději, do světa řvali pravdu aby jsme se nemuseli schovávat. Schovávat to kdo skutečně jsme. Respektive moc nám to skrývat nejde, ale když to nebylo přímo vysloveno nikdo nemůže nic říct. Tehdy jak mě políbil na jevišti, vskutku mnoho lidí bylo znechuceno a také to bylo velké pozdvižení. Poměrně depresivní.

Několikrát, když jsem měl dlouhé vlasy, vypadal jsem na první pohled jako žena.

Já se nenápadně vlastně přiznal v mých dvou písních Fire a No Sense. A na to mi nikdo nic říct nemůže jelikož jsou to jen texty a písně. Vymyslel jsem jak to říct a obejít tím prakticky všechno. Alespoň nějak jsem ze sebe dostal mé emoce a pocity. To co mě tíží.

Je láska vážně takový hřích? Milovat někoho přestože stejné pohlaví? Zde se k nám tak chovají. Nucení do manželství a rodin, dítěte... Nepochopení a netolerance. Od rodičů, příbuzných, společnosti, vlády... Aspoň rodiče by mohli být chápavý a tolerantní. Ale tady to asi nehrozí. Kéž by... A pak se někdo diví, že je mnoho sebevražd. I já ji skoro spáchal, kdyby mě Xiao nenašel a nezabránil tomu... Jsem šťastný a zároveň moc smutný. Je těžké popsat jak se cítím. Sice mám mou lásku jenže se cítím jako vězeň. Možná že jsem? Někdy si tak opravdu přijdu...

Velmi moc miluji Xiao Zhana, je mému srdci ze všech nejblíže.

Cho Seung-youn je mi také velmi blízký jen jinak. Jako hodně dobrý kamarád, přestože jsem se s ním kdysi dávno jednou políbil. Je z mé k-pop skupiny. Jsem tam jako hlavní rapper. Jak jsem už řekl, studoval jsem v Jižní Koreji. Tam jsme také vznikli. Kde jinde taky, né? Je nás pět. Já, Seung-youn, Zhou Yixuan, Kim Sung-joo a Li Wenhan. Skvělá parta a úžasní přátelé. Je s nimi zábava. Taky takoví blázni jako já. Mám je opravdu rád. Jsou dobří. Praví přátelé to se musí říct. Vážím si jejich přátelství a podpory. Xiao žárlí. Ovšem nemá vůbec důvod proč. Ale přeci jen ho chápu.

***O dva měsíce později***

Můj miláček spí vedle mě v posteli jen já nemůžu usnout. V hlavě mám mraky různých myšlenek. Jeho přítomnost mě hřeje u srdce. Nakonec se mi podaří konečně spát. Říše snů.

Ráno se probudím a Xiao vedle mě není. Zjistím, že je okolo dvanácté dopoledne. To bude tím, že jsem nemohl usnout. Naštěstí je zrovna víkend a my máme volno, které moc nemáme. Jsme u sebe doma. Cítím vůni jídla. Obléknu se a jdu do kuchyně. Na stole je hrnek kafe. A můj milovaný partner dělá oběd.

“Dobré ráno lásko.” a políbí mě na ústa.

“Dobré ráno zlatíčko moje.” odpovím mu.

Sednu si ke stolu a napiji se kávy. Sleduji ho. Ach, je prostě tak sexy. Nemohu se nabažit pohledu na něj a jeho přítomnosti. Jak bylo řečeno, nemáme moc soukromého času. Což je celkem škoda.

Položí misky s jídlem na stůl. Hůlky jsou už dávno na stole. Vypadá to opět skvěle. Oba dva umíme vařit.

“Dobrou chuť lásenko.” promluví.

“Tobě taky broučku.” usměji se na něj.

Pustíme se do oběda.