Nepochopené 2 ~ Zámek Blosaki

Musí na pláž dorazit před přílivem kvůli vyplutí lodě. Celkově tyto končiny vůbec neznají. Navíc se ostrov má nacházet na jiném území než ze kterého pocházejí. Narodili se na Islandu. Avšak teď žijí ve Švédsku. Bydlí od sebe kousek a rozhodli se žít spolu, ale zatím nežijí. Chtějí si pořídit malý domek. Teď žijí v bytech. Nějakou dobu to potrvá. 

Lili má divný pocit na hrudi a má pocit jako by ji srdce mělo vyskočit z hrudi. Nechápe co se děje. Všimne si zvláštního chování svých přátel. Že by cítili to samé jako ona? Rozhodně to tak působí. Z ničeho nic si opět sáhne na krk.
Krajina se začíná měnit a už nějakou dobu je vidět moře. Brzy konečně vystoupí. Už jsou ve vlaku pět hodin. Slušně dlouhá doba vážně.

***O hodinu později***

Už jsou na lodi a míří směr zámek. Je to menší dřevěná loď. Vlny moře s nimi houpou ze strany na stranu. Obloha se zatahuje. Skrze mraky je vidět západ slunce.

***O dvě a půl hodiny později***

Konečně dorazí na onen opuštěný ostrov. Po půl hodině najdou ten zámek a netrvá dlouho než si najdou místo na spaní, které si připraví. Když mají hotovo tak si konečně zapálí cigaretu. Během toho si u ohně dělají jídlo a pití. Vskutku náročná cesta. Jsou po ní unavení a vyčerpání. Ale kdo by taky ne? Ano i bytosti co nejsou lidmi mohou být vyčerpání. Ještě když si ukradnou lidské tělo což se stává často.

Netrvá dlouho a upadnou do říše snů. Naštěstí stihli vlést do svým "postelí". Ještě se navzájem hřejí svými těly. Avšak jejich spánek je poměrně neklidný. Zdají se jim divné sny. Celkově je toto místo zvláštní. Má tajemnou a temnou energii. Ale spí kupodivu dost tvrdě.

***
Ráno se postupně probudí. Venku svítí slunce, ale je chladno.

“Dobré ráno.” pronese polomrtvý Jack a zývne si.

“Taky jste měli tak divné sny?” zajímá hned Lili.

Oba dva se na ni podívají se zvláštním výrazem ve tváři. Nevědí stále o jejích schopnostech. Jsou překvapeni, že to cítila také. Ti dva vědí co je ten druhý za bytost. Lili ne.

Lili se nečekaně zjeví onen duch té mrtvé dívky. Celé ty roky ji chrání. Po chvíli zmizí pryč. Netuší proč. Rozhodne se jít protáhnout ven před zámek. Teď ji uvidí poprvé v životě. Onu tajemnou ženu. Je tak temně překrásná. Stojí tam jako přimražená. Jako sloup bez jediného pohybu než si uvědomí, že ta neznámá žena vypadá téměř stejně jako ona. Jde z ní trochu strach. Teď cítí ten identický pocit jako když byla na tom hřbitově. Návaly slušného zmatení.

“Vítám tě v sídle Blosaki drahá Lili. V mém sídle.” usměje se ta neznámá žena.

“Sídle? Vždyť je to zámek...” řekne zmateně. “A kdo jsi?” dodá.

“Nebyl to sen drahá Lili. Byla jsem to já.” odpoví jen. “A večer vítejte na hostině.” dodá a poté se vypaří.

*Odkud mě sakra zná? Jak ví mé jméno? Kam zmizela? Kdo to kruci je? Proč vypadá skoro jako já?! A o jaké hostině mluví? Ona byla na tom hřbitově? Nebyl to sen?!* Lili má plnou hlavu zmatených myšlenek. No kdo by taky neměl, že? Asi každý by měl.

***
Během dne se procházeli po ostrově. Jsou daleko od civilizace. Uprostřed moře. V neznámých končinách.

Vzal je na ostrov jejich kamarád, který žije u ostrova avšak nechtěl zde s nimi být. Neřekl jim důvod. Má je zde vyzvednout za týden. Dle jejich domluvy. Kdysi se jednou zmínil, že zámek je prokletý od té doby o něm nikdy nemluvil. Působil, že se tohoto místa bojí. Ale proč by se měl bát? Co má s tímto místem společného jestli vůbec něco? Je pravda, že toto místo je bohem zapomenuto, uprostřed ničeho.

A ta prazvláštní temná energie. Jelikož netušili co je toto místo skutečně zač tak zde skončili. Jack a Tomiya si toho ovšem všimli. Jsou tu propojené dimenze. Navíc tento ostrov má svou velmi silnou bariéru. A cítí zde přítomnost minimálně jednoho upíra. Takže něco jako vězení.

Vlkodlak s démonem poznají pach upírů. Tomiya je totiž vlkodlak a Jack je inkub neboli sexuální démon. Lili je médium a elfka. Tedy její předci byli elfové, ale to ona neví. Po nich zdědila své magické schopnosti. O elfech se toho moc neví. Tento druh téměř zanikl. Elfové byli povahově jako upíři. Hrdá a uzavřená společnost. Oba druhy jsou téměř vyhubené lovci. Bohužel krutá realita.

***Večer***

Sedí na svém plácku kde mají věci na spaní a tak. Když se vše okolo nich začne měnit. V mžiku už nejsou v rozpadlém zámku, ale ve velkém, vybaveném, luxusním sídle. Hudba hraje a všichni v sále tančí. Ostatní kolem nich jsou oblečeny v oblečení z doby baroka. Lili už teď pochopila slova té tajemné ženy. A Jack s Tomiyou teď úplně pochopili také. Vše se jim právě potvrdilo. Ocitli se v jiné dimenzi.

“Vítejte v mém sídle. Lili, Jacku a Tomiyo. Mé jméno jest Luciane Shu. A ano jsem upírka. A vy vlkodlačí žena, démonický muž a elfka. Zajímavá kombinace.” přivítá je Luciane.