Jako rodina 3 V Yunmengu

***O týden později***

Wanji Lan, Wei Lan a Sizhui Lan po týdnu dorazí do Yunmengu. Klanová vůdkyně Yanli je přivítá a ubytuje.

Uvařila svou lotusovou polévku s žebírky, kterou její mladší bratr Wei vždy miloval. Je zde i starší bratr Wanjiho. Klanový vůdce Xichen Lan a klanová vůdkyně Yanli Jiang jim chtějí něco oznámit. Novinku. Zrovna sedí všichni u stolu a večeří. Je optimální doba.

“Chceme vám něco říct.” promluví Yanli a vezme za ruku Xichena.
“A to co starší sestro?” zajímá Weie.

“Já a Xichen se budeme brzy brát. Budeme mít za dva měsíce svatbu.” oznámí Yanli.

Skvělá zpráva.

“To je skvělé starší bratře. Velmi vám to přejeme.” ozve se Wanji.

“Naše klany se oficiálně spojí.” dodá k tomu Xichen. “Byli bychom rádi kdyby jste naší svatbu naplánovali a připravili vy.” mluví dál.

“To je dobře. A bude nám ctí připravit svatbu.” usměje se Wei radostně.

Jsou vskutku potěšeni. Nečekané oznámení, ale radostné a šťastné. Opravdu jim to přejí.

***
Po večeři jdou do svých pokojů. Cesta byla celkem dlouhá. Jsou poměrně unavení po dlouhé cestě z Gusu. Potřebují odpočinek. Ale přemýšlí kdo mohl přivolat zlé duchy. Avšak nechtěli rušit radostnou zprávu něčím takovým přestože je to poměrně dost důležité. Wanji a Wei mají společný pokoj a Sizhui samostatný. Noc je ovšem neklidná, ale nakonec se jim podaří usnout. Únava byla silnější než divný pocit.

***
Jenže netrvá dlouho a Wei se náhle probudí ze spánku. Má zvláštní pocit. Všimne si, že neslyší ani zvěř. Jen hrobové ticho. Což je podezřelé. Vstane z postele, promne si oči a vyjde ven z pokoje. V ruce má svou flétnu. Jde si sednout do altánu.

Je mu smutno, když si vzpomene na své dětství v Lotusovém pilíři. Před terorem, válkou, zkázou, utrpením a smrtí... Cheng Jiang tehdy zemřel, teď jsou s Wanjim v jejich starém pokoji jako hosté. Strýc a nevlastní teta byli také tehdy zavražděni klanem Wen. Jako skoro celý klan. Velká bolest.. Vždy, když je zde je mu do pláče. Je velmi citlivý člověk. Neví jak se smířit s bolestí. Cheng mu chybí. Vždy si tu hráli, běhali zde jako malé děti. Vyrůstali a žili. Pak najednou vše zmizelo a už se to nikdy nevrátí. Jeho starší sestra naštěstí žije.

On si vytvořil nový domov s Wanjim a Sizhuiem. Je nesmírně šťastný za to, že je má. Stejně je to ironie osudu, že jeho manželem je Wanji a Yanli si bude brát Xichena. Wei Lan a Yanli Lan mu v hlavě zní krásně a sladce. Jako kouzelná romance.

Z myšlenek ho vytrhne jeho starší sestra. Usmívá se.

“Nemůžeš spát Weii?” táže se ho.

“Chvíli jsem spal, ale něco mě vzbudilo.” odpoví ji. “ Nestalo se zde nebo v okolí něco divného?” dodá rovnou.

“Ne. Proč se ptáš? Děje se něco?” zajímá se.

“Vypadá to, že do Gusu někdo schválně přivolal zlé duchy.” přizná nakonec.

“Vážně?” má znepokojený výraz v obličeji jeho sestra.

“Ano. Než jsme se vydali za tebou tak jsme to právě řešili.” odvětí.

“Ale kdo by to mohl být tentokrát?” přemýšlí nahlas.

“To právě nevíme. Teprve začínáme s vyšetřováním. A nepřijde ti, že je tu moc velké ticho starší sestro?” rozhlédne se kolem nich.

Nepříjemná energie.

“Ano máš pravdu, když se nad tím teď zamyslím...” souhlasí s ním.

Po chvíli je vyruší Wanji, který se také vzbudil a šel se podívat po svém manželovi, když ho nenašel vedle sebe v posteli.

“Koukám, že také nespíš miláčku můj.” promluví a políbí jeho sladké rty.

“Vzbudila mě ta divná energie... Lásko moje.” odpoví mu a polibek mu oplatí.

Netrvá dlouho a objeví se i Xichen, který zase vedle sebe nenašel Yanli. Nemusí ani mluvit aby se všichni pochopili beze slov, která nejsou potřeba.

“Ohřeji vám lotusovou polévku.” prolomí hrobové ticho Yanli a vstane.

Xichen ji obejme a políbí ji.

“Půjdu s tebou lásko. Uvařím nám čaj.” řekne Xichen a tak odejdou.

Zůstali sami v altánu. Něžné vášnivé polibky. Nejraději by se na hned pomilovali na místě. Avšak bylo by to neslušné zde v altánu. Přeci jen mají vychování a hrdost. Zmizí do pokoje. Jenže si poté uvědomí, že budou mít porci polévky, takže se teď vojet je také neslušné. Počkají s tím tedy.

Po tak patnácti minutách se oba objeví v pokoji s polévkou a čajem. Všichni začnou jíst a pít. Skvělá spokojenost. Až na tu divnou energii kolem se nic neděje. Nakonec jdou po jídle ještě spát. Potřebují energii. Až se vyspí půjdou zkontrolovat okolí jestli je vše v pořádku či nikoliv. Spánek už mají relativně klidný až do rána. Jsou odpočatí.

Když se Wanji a Wei vzbudí tak se automaticky políbí na ústa. Láskyplně se obejmou.

“Moc tě miluji Lan Zhan.” řekne mu po probuzení.

“Já tebe taky miluji Weii Lan.” odpoví mu a usmívá se.

Začnou se navzájem svlékat z oblečení. Wanji uchopí jeho tvrdý penis do svých úst. Chvíli si hraje vlhkým jazykem se špičkou než ho pojme celý až po kořen. Hýbe hlavou nahoru a dolů než se mu pusa nezaplní dávkou spermatu. Poté je na řadě on. Cítí ten příjemný jazyk na svém penisu jak po něm krouží. Pokojem se ozývají tiché vzdechy. Sotva se udělá do jeho pusinky, vyruší je jejich syn Sizhui. Rychle se oblečou.