Zakázaná láska 9 ~ Já a můj komorník

Je krásný den a já sedím na zahradě. Hraji se Sebastianem šachy.

Konečně je jaro. Je už teplo. Z té zimy už mi hrabalo. Vážně.

Teď nebyli žádné úkoly od královny. Jen jsem řešil věci ohledně rodinné firmy. Jinak volno. A pár bálů, na které jsem musel.

Na jednom z nich jsem poprvé poznal hraběte Aloise Trancyho. Působí jako pěkný psycho zmetek. Nemám ho rád. Avšak byl nějak vlezlý. Moc se kolem mě motal. Bylo to celkem nepříjemné. Je o rok mladší než já. Mě je šestnáct let. A především ten jeho komorník. Claude Faustus je také divný fakt ano.
"Jste v pořádku můj pane?„ zeptá se mě Sebastian.

"Ano jsem Sebastiane.„ odpovím mu.

"Dobře můj pane.„ odpoví mi. "Už je čas oběda, takže vám přinesu jídlo a čaj. Kam chcete přinést oběd můj pane?„ dodá.

"Sem na zahradu a ukliď šachovnici.„ lehce se usměji.

Udělá co přikážu. Asi k Sebastianovi vážně cítím něco mnohem víc než bych měl. Což je celkem velký problém. Vskutku. Nevím co mám dělat. Mám snoubenku, ale začínám cítit něco hodně silného k někomu jinému. Už jsme spolu měli několikrát tajný sex. Nikdo to ovšem nesmí vědět. To se nezměnilo. Ale lady Elizabeth si začíná všímat mého divného chování. Jenže zatím neví důvod. Tedy doufám. K tomu má dnes přijet. Před večeří. Nemohu odmítnout. Musím se chovat urozeně a slušně. Což mě občas štve, ale jsem šlechtic. Chvílemi bohužel. Protože nemohu poslat do háje některé lidi, které bych chtěl. Netrvá dlouho a už je zde Sebastian s obědem. Všiml si, že jsem úplně mimo. Ale nic neříká což se divím. Normálně by mě škádlil, teď nic. Zvláštní. Také se chová divně. Přijde mi to tak.

"Až se najím chci jít na procházku, když je konečně teplo.„ řeknu mu.

Chci být s ním sám než se objeví lady Elizabeth. Pochopil to.

"Ano můj pane.„ odpoví mi.

"Dobře. A už je připraven pokoj pro lady Elizabeth?„ zajímá mě.

"Zajisté. Už je připraven dávno můj pane.„ sladký úsměv.

Sice mám lady Elizabeth rád přeci jen jsme přátelé už od dětství. Mám ji hodně rád, ale láska to není. Opravdu. Miluji někoho jiného. Ano chápete správně ten koho miluji je Sebastian Michaelis můj komorník. Musím si to konečně přiznat. Ale nic mu říkat nebudu.

Pustím se do oběda. Chutná opět skvěle. Sebastian je prostě úžasný. Možná kvůli tomu, že je démon. Dokonce přinesl mé oblíbené sladkosti. Miluji sladké. Krása.

"Dobrou chuť můj pane.„ promluví.

"Děkuji. Je to opět velmi dobré Sebastiane.„ usměji se.

"Půjdu vám připravit oblečení na procházku, mladý pane.„ pronese.

"Dobře jdi.„ souhlasím.

Po obědě se pustím do sladkého.

"Jste roztomilý můj pane.„ ozve se mi za zády až se leknu.

Už zase škádlí, takže je to zase on.

"Kruci! Sebastiane!„ vyprsknu.

"Copak? Mladý pane?„ tváří se jakoby nic.

"Myslím, že víš moc dobře co Sebastiane!„ prskám.

"Jste ještě roztomilejší, když se vztekáte můj pane.„ pokračuje dál.

Já zrudnu v obličeji a Sebastian se mlsně olízne. Provokuje. Nejraději bych se na něj teď vrhl, ale nemohu. Musím se k němu chovat jako ke sluhovi ve společnosti, přestože nerad. Divné, že? Asi ano.

"Místo toho škádlení mě pojď převléct na procházku.„ řeknu nakonec.

Vezme mě do své náruče a do ruky vezme špinavé nádobí. Poté dá nádobí do kuchyně a odnese mě do pokoje.

Než mě začne převlékat tak mě vášnivě políbí. Miluji když se jeho rty dotýkají těch mých. Nebo když ho cítím uvnitř mého těla. Jakmile jsem před ním nahý vrhne se svou pusou na můj penis. Hraje si do doby než se mu pusa nezaplní velkou dávkou spermatu.

Až pak mě znovu obleče. Boží pocit. Konečně vyjdeme ze sídla ven. Mí sluhové se přede mnou uloní a přejí mi pěknou procházku.

Když jsme na louce od lidí, přitáhnu si ho blíže k sobě a políbím ty úžasné rty. Sundám mu kalhoty pod kolena a teď se vrhnu já na jeho penis. Už jsem se naučil jak se rozepínají kalhoty.

Vlastně už bych se dokázal obléci sám, ale miluji jeho doteky. Proto chci aby mě oblékal a svlékal. Je mi to příjemné.

Mezitím co si ústy hraji s jeho penisem tak strčím dva své prsty do jeho otvoru. Ozve se sten slasti.

“Už pojďte do mě můj pane. Prosím...„ vydechne.

“Líbí se mi, když prosíš Sebastiane.„ šibalsky se usměji.

Nenechám se více pobízet a obejdu ho. Vsunu můj penis dovnitř toho krásného, sexy těla. Hned na to začnu hýbat pánví a tvrdě šukat mého komorníka. Vášeň. Po několika minutách se udělám. Nandám mu zpět kalhoty.

***V šest hodin večer***

Lady Elizabeth dorazila přesně na čas. To by ovšem nebyla ona, že?

“Ciel! Můj sladký Ciele!„ běží za mou a pevně mě obejme.

Políbí mě na ústa. Vyměním si letmý pohled se Sebastianem. Ten se jen šibalsky usmívá. Jak jinak taky. To by nebyl můj Sebastian co? Nejhorší je, že po dobu co zde bude má snoubenka, nebude moci spát v mém pokoji ani mé posteli vedle mě. Bylo by to moc podezřelé.

“Pojďte se mnou lady Elizabeth. Vezmu vás do vašeho pokoje.„ řekne Sebastian a snaží se ji přimět aby šla.

Nakonec se mu to podaří. Toto bude zas peklo. Především jak nás všechny obléká do šatů a různých roztomilých věcí. Ne jenom mě. Šaty, mašličky a převážně růžová barva. Musíme přežít další z jejích návštěv.