neděle 4. října 2020

Lehké zabíjet a těžké milovat ( 9 )



Vím, že musím zabít Hinatu. Jsem rád, že jsem nedostal úkol zabít Sasukeho. Až Sasuke uvidí Itachiho bude ho chtít zabít aniž by věděl skutečnou pravdu. Já Itachimu věřím a nevím proč. ,, Naruto. Itachi ti skutečně řekl pravdu. A svého mladšího bratra Sasukeho nedokázal zabít. Itachi svého bratra miluje nadevše. ,, ozval se najednou Kurama v mé hlavě. Šli jsme do vesnice a zatím si nás nikdo nevšiml. Svým způsobem se i chci pomstít ninjům z Konohy za to jak se ke mě celý život chovali. Jako by se vše ve mě spojilo dohromady. A vzniklo z toho cosi nepopsatelného. Doufám, že Hinata není zrovna na nějaké misi mimo vesnici. Uvědomil jsem si, že Hokage by zde ještě být neměla. Měla by být na cestě ze Suny. Což by bylo jednodušší. Teprve včera měla odejít zpět do Listové ještě s ninji z Písečné kvůli mrtvým tělům. Avšak bábi Tsunade je schopná odejít kvůli takovým událostem do Listové napřed kvůli ochraně vesnice. Takže je možné, že dnes už dorazí zpět. A musím se vyhnout chycení ninjů z vesnice. Vskutku nemám v plánu být uvězněn ve veznici v Listové jako zrádce. Zábava totiž teprve začíná. " Bábi Tsunade už tu možná bude z Písečné. Možná šla napřed. Je možné, že ji uvidíme " řekl jsem najednou svou myšlenku. " Co jsme zjistili ještě by zde být neměla " odpověděl mi Itachi. Všiml jsem si najednou, že Itachiho chladná bezcitná maska povolila a jeho chladný temný hlas zní najednou mírně a klidně. Je najednou přátelský a úplně jiný než když je s ostatními členy Akatsuki. " Co bys udělal kdyby ti bylo řečeno, že máš zabít mého bratra Sasukeho ? " vypadal zamyšleně. Touto otázkou mě překvapil a zarazil. " No um.. " polkl jsem. " No raději bych zemřel já než abych zabil Sasukeho " řekl jsem upřímně. " Ale proč ? Navíc jsi ho už několikrát skoro zabil. Tak proč najednou taková změna ? " ptal se zamyšleně Itachi když jsme procházeli okrajem Konohy. Znovu jsem polkl ,, To jsem zvědavý co mu odpovíš Naruto. ,, zasmál se Kurama. 

" Uhmn.. No ehm.. " byl jsem úplně mimo a rudý jako rajče. " Zajímá mě to Naruto " řekl přátelsky. " Nikomu to neřekneš Itachi ? " chtěl jsem vědět. " Když si to budeš přát tak ne " odpověděl mi. " Dobře. Přiznal jsem si, že miluji Sasukeho. A, že to byl vždycky on. Spíš jsem to tušil dávno, ale bojoval jsem s tím, že rozhodně nejsem ten typ co za někým leze. Má tolik zájemců a zájemkyň a já nechci být jen jeho hračka. A zjistil jsem jak moc mi to vadí, že se na něj každý lepí jako lepidlo. K tomu si nepřipadám dostatečně silný a dostatečný pro někoho jako je on. Začal jsem zabíjet ty, kteří se snaží zjískat Sasukeho pro sebe. Ano nejsem typ co za někým leze jako pes. Navíc chci být Sasukeho hoden a chránit ho z povzdálí ze stínů. " odpověděl jsem nakonec. " Tak to vypadá, že už nejsem jediný kdo mu něco tají. Já svého bratra miluji nadevše. Jeho jsem prostě zabít nedokázal. A je pravda, že občas dokáže působit dost arogantně, ale ve svém nitru takový není. Ale smrt našeho klanu ho musela dost zasáhnout. Vlastně se ti ani nedivím. I já raději utekl když se to tak vezme. Bylo to jednodušší. Bylo jednodušší utéct než čelit citům a tomu všemu. " řekl a jeho hlas zněl najednou smutně. Je zvláštní vidět u Itachiho něco jako emoce. Je vidět, že jsou opravdu stejná krev. Itachi mi začal připadat jako skvělý člověk, kterému se jen stali špatné věci. Začínal mi trochu připomínat mě. I já raději utekl než abych čelil svým citům a tomu všemu. Ale Itachiho v plánu nemám zabít, protože je to láska bratrská. Jeho jediného na svůj seznam nepočítám. " Tak kde tušíš, že jsou ty svitky ? " už zase zvážněl. " Co vím měli by být někde v okolí hlavní budovy Hokage. " odpověděl jsem mu. " Dobře tak se tam musíme dostat " odpověděl mi. Začali jsme jít po ulici když nás vytrhl něčí hlas " Naruto ? Jsi to ty ? " prudce jsem se otočil a za námi stál Iruka Umino. Iruka byl můj učitel. " Co děláš tak brzy zpět v Listové ? A co tu děláš s Itachim ? A s Akatsuki pláštěm ? " hned se začala ptát. 

" Jak vidíš jsem v Akatsuki Iruko " odpověděl jsem mu chladně a bez emocí. Už vůči této vesnici nechovám žádné city ani emoce. A měl jsem je vůbec někdy ? A už vůbec ne k lidem ani ninjům z této vesnice už vůbec ne potom co mi řekl Itachi o svém klanu. " Co se s tebou stalo ? Byl jsi přátelský i přes to všechno ! " začíná mě vážně vytáčet a otravovat svými otravnými otázkami. Cítil jsem se jako by se po těch všech letech probudila moje pravá podoba, kterou jsem celou dobu v sobě potlačoval. " Nikdy jsem se tu necítil jako doma ! Byl jsem pro vás jen zbraň ! Monstrum , zrůda jen kvůli tomu, že do mě můj otec zapečetil Kuramu ! " vyprskl jsem vztekle. Iruka Umino stál jako mramorová socha jako by neměl co říct. Věděl, že je to pravda a že lidé ve vesnici se ke mě vůbec nechovali dobře a hezky. " Tss. To ti došli slova Iruko ? " řekl jsem chladným arogantním hlasem. " Běž Naruto. Víš co máš udělat, že ? " vložil se do toho chladně Itachi. Všude výbuchy a občas byli vidět loutky. " Myslíš můj osobní úkol ? " chtěl jsem se ujistit. " Ano a běž ! Pak tě najdu ! " řekl přísně. " Dobře ! " řekl jsem a vyskočil na nějakou střechu. Začal jsem být bezcitný tedy až na výjimku Sasukeho, kterého miluji nadevše. Musím najít tedy teď Hinatu mou jedinou kamarádku. Avšak nikdy jsem ji nemiloval a občas dokáže být vážně otravná. Kurama mi řekl kde cítí Hinatu a tak jsem běžel na místo, které mi řekl Kurama. Běžel jsem po střechách domů. Až jsem ji skutečně našel. Chvíli jsem ji pozoroval z jedné střechy jak bojuje proti loutkám Ihineho. Působí jako dobrý loutkař. Hinata bojuje proti třem jeho loutkám a cítím jak ji dochází čakra. Avšak nemohu nechat Ihineho aby Hinatu zabil místo mě. Je to můj úkol abych byl úplně přijat jako člen Akatsuki. A jako důkaz mám v plánu vzít si její hlavu. " Ihine ta je moje ! To je můj úkol ! " zakřičel jsem na něj a skočil dolů ze střechy. Můj Akatsuki plášť nádherně vlál. 

Hinata se prudce otočila a když mě spatřila v Akatsuki plášti tak ztuhla jako kámen. " Na-Naruto-kun " hlesla téměř šeptem. " To je ta, kterou máš zabít Naruto ? " ptal se mě Ihine. " Jo " řekl jsem chladně. Proč se mi tak líbí ten strach a bolest v jejích očích ? " Dobře nechám ji na tobě Naruto ! " a zmizel jinam. Hinata se třásla strachem a mě se to líbilo. " Ty a v Akatsuki ? " téměř šeptala a v jejím hlase byla bolest a strach. " Jak vidíš Hinato ! " řekl jsem. Chvíli jsem váhal, ale najednou jsem použil Shuriken kage bushin no jutsu. Trefil jsem ji, nečekala to, že na ni vážně zaútočím. No možná ani já to nečekal. Vykašlala krev. Takto jsem ji trefil třikrát mými velkými shurikeny. Dokázal jsem se naučit techniky, které nikdo neví, že umím. Raiton: Kaminari Shibari nakonec jsem ji trefil a toto byla smrtelná rána. Nademnou se ozvalo hlasité tleskání. Když jsem se otočil byl to Itachi. " Úkol splněn. Naruto teď jsi náš skutečný člen. " usmál se na mě Itachi. Tak jsem si chtěl vzít její hlavu jako důkaz, ale Itachi mě zarazil " To nemusíš Naruto. Nagato to viděl. " tak toto jsem vůbec nepochopil. " Iruka už je mrtvý a ještě další " dodal. " Ihine našel svitky, předal je Deidarovi a ten s nimi odletěl pryč. Avšak Ihine je taky mrtvý. Naštěstí stihl předat Deidarovi svitky než zemřel. " aha, takže můj týmový partner je mrtvý aniž bych toho s ním stihl víc a i víc ho poznat. Proč mě bolí ztráta někoho koho jsem pomalu neznal, ale smrt lidí, které znám od narození mě nebolí ? 

Když jsme odešli od mrtvého těla Hinaty a šli zničenou Konohou spatřil jsem Sasukeho. Já i Itachi jsme se na něj podívali s bolestí v očích. Když jsem ho spatřil tak jsem zrudl v obličeji. Itachi si toho všiml. Když se to tak vezme tak Sasukeho milujeme oba. Sasuke se nás podíval s vražedným pohledem. Avšak Sasuke tu ještě být neměl. Najednou mým tělem projel pocit vzrušení a touhy ho zase cítit v sobě. Tak moc jsem ho chtěl. Tak moc se ho chci dotýkat. Ale teď mě bude nenávidět úplně. Ale stalo se něco co jsem nečekal ani já ani Itachi vedle mě. Rychlostí blesku byl u mě a objal mě a hned na to mě políbil " Mohu si ho na chvíli půjčit bratře ? " Itachi vůbec nechápal co se děje. Místo toho aby se ho opět snažil zabít se vrhl po mě. " Takto tě neznám můj bratře. Kde jsou ty tvé pokusy o to mě hned zabít ? " stál jako mramorový sloup. Ale Sasuke moc nevnímal. " Koukám Naruto, že jsi se přidal k Akatsuki tady k bráchovi " pronesl Sasuke. Už jen co se mě dotkl Sasuke se mi postavil penis. Kruci, to je trapné. " A-Ano Sasuke " vypadlo ze mě. Itachiho ignoroval a odtáhl mě kamsi pár metrů za roh a okamžitě mi sundal kalhoty a vrazil do mě svůj penis tvrdý jako kámen. Začal se ve mě zběsile pohybovat a já u toho vzdychal snad kilometry daleko. Po několika minutách se mi vystříkal do mého otvoru až ze mě vytékalo velké množství Sasukeho spermatu. To mě vzrušilo natolik, že jsem se vážně nedokázal ovládnout a hned na to jsem si připravil Sasukeho svlékl jeho kalhoty po kolena a vrazil do něj můj vzrušený tvrdý penis. Sotva jsem se dostal do jeho otvoru ozval se Sasukeho překrásný vzdech. Začal jsem rychle přirážet natvrdo a nadoraz. Sasuke tak nádherně vzdychal a hekal. Ani mě netrvalo dlouho a zaplnil jsem jeho otvor mým spermatem. Nakonec jsme si nandali kalhoty a vášnivě políbili. Sasuke mě potom odtáhl zpět k Itachimu " Tady ti ho vracím brácho " a zmizel. Itachi byl mimo, ale po chvíli mě chytl za ruku a přemístil nás do našeho úkrytu.

 

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji moc všem mým čtenářům, že čtou mou tvorbu. Těší mě každý starý i nový čtenář, odběr, komentář. Píšu převážně BL, yaoi a občas i GL, yuri. Nejčastěji píšu FF na čínské BL drama Chen Qing Ling neboli The Untamed, ano je to má největší posedlost, a ano píšu převážně jen fanfikce, ale občas čistě dle mé fantazie. Ten kdo mě zná, už ví o čem píšu, takže toto je spíš pro nové čtenáře. Doufám, že se vám má tvorba líbí, nebo bude líbit. Zanechte komentík, ať vím že jsi byl|a na mém blogu. Aneb píšu přes čtrnáct let. S pozdravem váš Lan Wang-ťi.