Lehké zabíjet a těžké milovat ( 11 )

Po Uchihech touží kde kdo, ale jdou po takové nicce jako jsem já ? To je divné. Co mají kruci v plánu ? To jsem nějaká šukací panna ? Ale ty jejich doteky. U Gaary aspoň věřím, že je to upřímné, ale do něj bohužel zamilovaný nejsem. A i když to s Itachim bylo úžasné tak moje srdce touží po Sasukem. Krucinál ? Co mám sakra dělat ? Po pár hodinách co jsem spal jsem se vzbudil. Itachi seděl na mé posteli a na stolku u postele bylo na rádoby talíři jídlo. Jak jsem se lekl. Hned po probuzení už u mě sedí Itachi. " J-jak dlouho tu sedíš ? " vykoktal jsem. " Už nějaká doba to bude. Jsi vážně rozkošný když spíš Naruto. " odpověděl mi Itachi. Teď si nejsem jistý jestli mám poctěn či vyděšen. Asi obojí dohromady. Ale to měl být asi jen začátek. " Tady máš něco k jídlu " usmál se, pohladil mě po vlasech a odešel. Já se hned s chutí pustil do jídla. Nevím jak dlouho jsem spal. Nevím jestli je noc či den. V této temné místnosti to není moc poznat. Pořád je zde šero. Ne úplná tma, ale světlo to fakt není. Začínám si na tento způsob života celkem rychle zvykat. Dalo by se říci, že se začínám cítit jako doma i když pravý domov zde nezažil snad téměř nikdo. A k tomu nijové v Akatsuki jsou vyvrhelové. Někteří byli vyhnáni a někteří utekli dobrovolně. Každý bude mít vlastní příběh jak se sem vlastně dostal. Rodinka nenáviděných ? Dojedl jsem jídlo.

To černé oblečení od Itachiho bylo pohodlné. Když jsem chtěl odnést něco jako nádobí do rádoby kuchyně objevil se u mě opět Itachi. " Madara s tebou chce o něčem mluvit " pronesl. Už zase působil chladně. Nebo spíš nevím jak to nazvat. Naštvaně ? " A co vlastně je noc nebo den ? Jak dlouho jsem spal ? " zajímalo mě. Itachi se zarazil. Asi čekal jiné otázky. " Spal jsi několik hodin. A je ráno. Už je den. " odpověděl mi. " Umh. Dobře. " odpověděl jsem. " Vem si plášť a pojď za mnou " přikázal mi. A tak jsem si vzal Akatsuki plášť a prsten a vyrazil za Itachim. Byl jsem nervózní. I kvůli tomu, že se říkalo, že je Madara Uchiha mrtvý. A k tomu byl dost obávaný. A netuším co od něj případně čekat. Itachi se tvářil jako socha, ale byl z něj cítit neklid jako ze mě. I přes to, že jsou oba Uchihové. Už zase jsme procházeli chodbou, ale tentokrát jsme šli po schodech dolu. Zde to osvětlovaly nějaké lucerny i když jich nebylo moc. I v mém pokoji jsou dvě u každé postele jedna, ale i tak moc světla z nich nejde. Ale zde byli větší. Došli jsme k dalším chodbám. Šli jsme tou přímo před námi. Byli tři. Nebyli dlouhé. Zastavili jsme před velkými dveřmi. Itachi zabouchal. ,, Takže Madara Uchiha vážně žije. Tak toto se mi vůbec nelíbí. ,, ozval se Kurama a mě se to taky nelíbilo avšak musím tam. Teď jsem součást Akatsuki, takže musím. Po chvíli se velké dveře otevřeli a objevil se vyšší muž s delšími černými vlasy rozcuchanými do všech stran. " Už jste tu. Skvělé. Pojďte dál. " divil jsem se, že i Itachi i když ne úplně. Přeci jen jsou rodina, že? ,, To Itachi a Madara vyhladili tehdy svůj klan. ,, ozval se opět Kurama. Tak jsme vstoupili do velké místnosti. " Posaď se Naruto. " ozval se Madara. Tak jsem si tedy sedl na židli. Víc než tak hrozivě na mě působil jako úchylný páprda. ,, Nezapomeň, že to byl právě Madara kdo mě dokázal ovládnout v mé pravé podobě Naruto. ,, Kurama se opět ozval. ,, Nedivil bych se kdyby tě chtěl využít jako hrozivou zbraň. Pouze zbraň. Dej si pozor. Ty jsi můj jediný lidský přítel Naruto. ,, varoval mě. ,, Ty jsi můj věrný přítel Kuramo. ,, odpověděl jsem.

" Takže jsi se přidal k nám Naruto Uzumaki jak vidím. Já jsem Madara Uchiha. Určitě jsi o mě už slyšel. Divil bych se kdyby ne. Slyšel jsem od Itachiho, že se chceš stát silnější. Je ti teprve patnáct, že ? Tak jako Sasukemu nemám-li pravdu ? " vychrlil na mě mnoho otázek najednou. Snad mu Itachi neřekl, že Sasukeho miluji. Při jeho jménu se snažím nezrudnout. " Ano slyšel. Ano přidal. Ano chci být silnější a je mi patnáct let. " odpověděl jsem. Itachi působil chladněji než obvykle. Vypadá to, že je z jeho přítomnosti nesvůj, ale nedává to najevo. Ale vím, že oba jsou velmi obávaný a silný nijové a k tomu umí zakázané techniky. Itachi byl silný už svého dětství. Avšak o Uchiha klanu toho moc nevím. Jen vím, že byl velmi silný a velmi obávaný. Jen mi nedává smysl proč by zrovna tak schopný a silný ninja byl nesvůj z někoho kdo je ještě ze stejného klanu jako je on. " To se divím, že zrovna někdo jako ty Naruto se přidá k Akatsuki. Ale už teď musíš být celkem silný když se ti několikrát podařilo skoro zabít Sasukeho. Už mnoho let tě sleduji ze stínů Naruto. Ale mohl bych tě přijmout za žáka. " co Madara mi nabízí, že by mě učil ? To se nepovede leda komu. " Ano rád přijímán. Chci být silný. " odpověděl jsem mu. " Dobře tak já tě vezmu za svého žáka Naruto Uzumaki. A když nebudu zrovna moci kvůli nějaké misi tak tě bude učit Itachi a případě Obito. " odpověděl mi Madara. Cože ? On je z Uchiha klanu ještě někdo na živu ? Nebo Obito není z Uchiha klanu ? Teď jsem byl trochu zmaten. " On neví kdo je Obito Madaro " ozval se poprvé Itachi. " To zatím není podstatné. Až přijde čas, zjistí to Itachi. " odpověděl mu Madara. " Dobře Madaro. " řekl Itachi. " Z učením začni ty Itachi. Ty můžeš učit zatím základy. Já zase musím jít. Mám něco na práci. " pronesl Madara. " Dobře " odpověděl Itachi a Madara zmizel svou časoprostorovou technikou kamsi. " Ale nemysli si, že tě budu šetřit Naruto. Tréninky budou tvrdé. Ale vím, že ty umíš i techniky co tě v Listové neučili a, že jsi se je učil potají sám. Ale je ti snad jasné, že některé techniky se prostě nemůžeš naučit, protože nemáš Sharingan. Ale můžeš mít Byakugan. Tak nějak jsem to zařídil. Takže moc času na přemýšlení nemáš. " řekl mi pevně Itachi. Cože ? Já mohu mít Byakugan ? Cože ? 

" Ano chci Byakugan. " odpověděl jsem bez jakýkoliv otázek. " Dobře tak počkej tady. Za chvilku budu zpět. " řekl mi. Poté zmizel z místnosti pryč. Byl jsem dost zmatený. Po nějaké době se znovu objevil ještě s Karin a nesli nějaké tělo. Ano znám Karin. Tak nějak jsem se tajně učil různé techniky a párkrát když jsem po nocích nemohl spát vykrádal jsem se ven z Listové a k ránu se zase vracel. K tomu jsem párkrát viděl Karin u Orochimaru. A při mých tajných procházkách mimo Konohu jsme se tak trochu stali přáteli. Ale netušil jsem, že se přidala k Akatsuki. Ano všiml jsem si, že má též plášť a prsten. Poté tělo položili na zem a odkryli ho. Bylo to tělo Hinaty. " Ahoj Naruto ! " zdravila mě Karin s úsměvem. " Ahoj Karin ! " úsměv jsem ji oplatil. " Pojď ještě semnou Karin " řekl Itachi a tak spolu zmizeli z místnosti. Teď už jsem byl úplně zmatený. Po pár minutách se znovu objevili s dalším tělem. " Tak Naruto podařilo se mi pro tebe získat překvapení. Nakonec se nám podařilo získat obě těla. Chtěl jsem tě překvapit, ale nebyl jsem si jistý jestli se mi podaří získat těla. Nakonec se mi povedli obě. Takže máš možnost mít jak Byakugan tak i Sharingan. A Karin mi s tím pomohla. " a já najednou vykulil oči jako péro z gauče. " P-počkat cože ? To jako vážně ? " tohle mě fakt překvapilo. Tak toto už vůbec nechápu. " Ano je to dárek pro tebe Naruto. Dárek ode mě. " řekl mi Itachi. " Dárek pro mě ? " dárek od Itachiho ? To jako vážně ? " Ano. Tak se příprav. Karin můžeš. Naruto uvolni se a buď v klidu. " tak jsem se uvolnil a Karin použila nějakou techniku a implantovala mi do levého oka Byakugan. Poté použila znovu tu techniku a do pravého oka mi implantovala Sharingan. O něčem takovém jsem slyšel, že to jde. Ale nevím jak. Přesně tuto techniku neznám a mnoho dalších taky ne. 

Když jsem zavřel a otevřel oči viděl jsem chvíli rozmazaně a byl jsem dezorientovaný. " Tak co jak se cítíš Naruto ? " zajímalo Karin. Po chvíli už jsem viděl normálně " Dobře. Jen bude trvat než si zvyknu na nový zrak a naučím se ho používat. " usmál jsem se. Druhé tělo patří Kakashimu. " Super to jsem ráda. " odpověděla mi Karin. Poté přistoupila k tělu Hinaty a vypíchla ji druhé oko a použila tu techniku na sebe. Implantovala si oko do místo svého pravého oka. Vstal jsem ze židle a přistoupil k Itachimu a objal jsem ho " Děkuji ti Itachi. Překvapilo mě to a udělalo mi to velkou radost. " poděkoval jsem mu. V tu chvíli mě Itachi políbil na ústa " To jsem moc rád Naruto. " odpověděl mi. " Včera jsem viděla Sasukeho. Utekl z Konohy. Mám pocit, že hledá někoho z Akatsuki. Pravděpodobně tebe Itachi. Včera byl útok na Konohu, že ? " pronesla Karin. " Cože ? Sasuke utekl z Konohy ? " vyhrkl jsem. Rudý až za ušima. " Pochybuji, že utekl kvůli mě. Kdyby utekl kvůli mě tak to mohl udělat už dávno. Podle mě měl jiný důvod. Když jsme napadli Konohu tak jsme se potkali se Sasukem a vůbec se mě nepokusil zase zabít. Místo toho si kamsi odtáhl tady blonďáčka a ještě mě oslovil bratře. Což k němu vůbec nejde. " prohodil Itachi. " To je vážně zvláštní, že tě vůbec nenapadl tvůj mladší bratr. A ještě tě oslovil bratře. Ale vím, že utekl. A měl vážně hodně naspěch. Utíkal jako o život. Ano opravdu hodně rychle utíkal od Konohy. Tak nějak mám pocit, že se nejspíše v následujících dnech objeví v okolí nějakého úkrytu. " odpověděla Karin. Že by mě šel hledat ? A utíkal z Konohy jako o život ? " Ano je to dost pravděpodobné. Kam jinam by šel. Buď k Akatsuki a no možná k Orochimaru. Ale to doufám, že ne. No uvidíme kde se objeví a u koho. " pronesl zamyšleně Itachi. Vypadal najednou ustaraně. Věděl, že jeho bratr je schopný a silný ninja už teď, ale přeci jen ho může kdokoliv napadnout když je sám někde tam venku. A jsou i ninjové co touží po oční technice sharingan. To si uvědomuji i já. " Doufám, že se mu tam venku nic nestane. I když vím, že je silný a schopný ninja. " řekl jsem já.