neděle 27. září 2020

Lehké zabíjet a těžké milovat (1)



(Tak jo je tu další povídka na díly vážení. Tak snad se bude líbit.)

Šel jsem se projít po mé vesnisci, doma jsem se cítil tak sám až mi z toho občas začínalo hrabat. Když jsem se procházel ulicemi Konohy zahlédl jsem Sasukeho jak se baví se Sakurou. Ano Sasuke Uchiha je vysněným idolem pomalu každého. Jak žen tak i mužů. Nevadilo mi to. Toho arogantního blba jsem nikdy neměl moc v lásce. Štval mě svým arogantním povýšeným chováním a tolik zájemců mu jen zvyšovalo jeho ego. Cítil jsem se tak moc osamělý. Nemám moc přátel. Snad jen Hinatu ta jediná je moje věrná nejlepší kamarádka. Je do mě zamilovaná od dětství avšak já do ni ne. Ale dokázala se přes to nějak přenést a jsme nejlepší přátelé. Je pravda, že je snad jediná kdo tu pro mě kdy byl když nepočítám Yamata a Kakashiho. Moji rodiče zemřeli když jsem se narodil a vložili do mě kyuubiho devíti ocasou lišku je to démon, který kdysi zaútočil na Konohu a to je důvod proč se mě ostatní bojí, protože kyuubi byl zapečeťen do mě. Sasukeho klan vyvraždil jeho starší bratr Itachi když byl Sasuke malé dítě. Yamato se mě ujal je pro mě jako otec stal se mou oporou. Tsunade je teď pátá Hokage a ta je přísná, ale je pravda, že i ona se postupně ke mě začala chovat dobře a zastávat se mě. Tak dospělí znali moje rodiče a měli je rádi byli to jejich přátelé. A když na mě byl někdo před Hokage hnusný tak ho hned seřvala. Sasuke si mě dobíral nejvíce. Každou chvíli jsme byli v sobě a skoro se navzájem pozabíjeli několikrát jsme skončili v nemocnici po našich soubojích. Teď je nám patnáct let. Sasuke je o pět měsíců starší než já. Už od mala na sobě dřu, protože chci aby mě lidi ve vesnici jednou uznali. Avšak také když jsem byl malý tak jsem dělal samé problémy, chtěl jsem pozornost možná, protože jsem se cítil tak sám. Procházel jsem se po vesnici ponořen do svých myšlenek. 

“Ahoj Naruto!” z myšlenek mě vytrhl hlas Hinaty zvedl jsem hlavu od země “Ahoj Hinato!” pokusil jsem se o úsměv.

A Hinata přiběhla ke mě a objala mě. A tak jsme se toulali mlčky ulicemi spolu. 

Díky Hinatě jsem se cítil trochu lépe. Začalo zapadat slunce.

“Tak ahoj Hinato.” rozloučil jsem se.

“Ahoj Naruto.” a Hinata mi dala pusu na tvář a každý se odebral domů.

Žiji sám. Došel jsem do prázdného bytu a převlékl se do bílého trika a šedivých tepláků na doma a šel si udělat rámen. Nejím snad nic jiného než rámeny, dokážu sníst i deset rámenů po sobě. Nikdo nechápe jak mohu sníst tolik rámenů ani to, že jím jen rámeny. Voda se uvařila tak jsem si zalil už připravený rámen v misce. Po pár minutách rámen už byl akorát tak jsem si sedl ke stolu a s chutí se pustil do jídla. Po jídle jsem umyl misku a odebral se do postele. Avšak jako vždy jsem nemohl usnout. 

Najednou mi na mysl přišel Sasuke a zobrazila se mi představa jak asi vypadá nahý. Okamžitě jsem si prudce sedl “Cože?” proběhla mi hlavou myšlenka. “Ten arogantní idiot? Proč si ho představuji nahého? Do prdele?” proběhla mi další myšlenka hlavou “Ne! Do prdele ne!” uvědomil jsem si. Začal jsem se potit zděšením. Najednou jsem si vzpomněl na to jak jsme byli tehdy ve třídě a já spadl na Sasukeho tak, že jsme si dali pusu. Takže moje první pusa byla se Sasukem. A první pusa Sasukeho byla se mnou. A celá třída se na nás dívala překvapenými výrazy. Ale nejvíce mě pobavili výrazy Sakury a Ino, které ho uhánějí nejvíc, ale i Neji nebo třeba Rock Lee. Lehce jsem zrudl ve tváři při pomyšlení na jeho rty jak se dotýkali těch mých “Ne! Kurva to ne! Proč takto přemýšlím o tom arogantním debilovi?” projela mým tělem další vlna hrůzy a zděšení.

Nechápal jsem co to má jako být. Nikdy jsem takto o tom arogantním idiotovi nepřemýšlel. Ale je pravda, že na tom idiotovi je něco zvláštního, ale nevím co přesně. “Cože? Co je to kurva za myšlenky? Vždyť je to naprostý arogantní blb! Nenávidím ho! Tak proč si ho představuji nahého? Proč myslím jak sladce chutnali jeho rty? Proč přemýšlím nad tím, že na něm něco je?” pocity hrůzy se zvyšovali.

Nakonec se mi podařilo usnout. Když jsem se ráno probudil moje zděšení bylo ještě větší. Zdálo se mi o Sasukem jak mě líbá a já jeho, jak líbá mé nahé tělo a jazykem si hraje s mým penisem a já ho hladím po těch jeho havraních vlasech, jak svou chloubou proniká do mě a já vzdychám slastí a mé tělo se hýbe tou rozkoší z jeho dotyků, jak se ve mě pohybuje rychleji a rychleji, jak sténám při těch nádherných dotekách, na pocit jeho hebké kůže...

“Proč se mi o něm zdálo?” nechápal jsem. Ale děsilo mě to. Vážně děsilo. Dnes máme misi, máme odnést nějaký hodně důležitý svitek do Suny kde je můj nejlepší kamarád Gaara, takže se na něj těším. Ale než vyrazím na sraz se svým týmem musím si vyhonit penis, protože po tom děsivém snu můj penis stojí v pozoru a takto vskutku nikam mezi lidi nejdu. Takže jsem si pohrál se svým penisem ani nevím proč se mi opět ukázala představa, jak asi vypadá Sasuke bez oblečení a hned po té představě jsem vybouchl do své ruky a dost hodně, šel jsem se utřít do kapesníku a udělat si rámen. Mezitím jsem si šel do batohu připravit pár věcí na cestu avšak skoro nic nemám.

Vzbudil jsem se dříve před srazem s týmem avšak už se mi nepodařilo znovu usnout. A bůh ví co by se mi zdálo dalšího. Jeden sen o Sasukem mi vážně stačil. Takže jsem se moc nevyspal. A k tomu po cestě budeme spát ve stanech je to určitá část něco jako trénink. Má to být součástí tréninku ne pokaždé při misích budeme mít pohodlí v hotelech v různých vesnicích. Ale mě to nevadí, každá součást tréninku je pro mě důležitá na mé cestě ninji. Kakashi bude mít jeden stan a Sasuke druhý. Chci být ve stanu se Sakurou, ale ona je posedlá Sasukem jako pomalu každý i z ostatních vesnic, až to začíná být otravné.

Rámen už je akorát k jídlu, udělal jsem si tři. Celé roky jsem byl zamilovaný do Sakury, ale nějak mě to přešlo, i když se mi pořád líbí. Ale ta pořád jen Sasuke to a Sasuke tamto. Proč si začínám připadat, že žárlím? Ne to je blbost! Rychle jsem snědl rámeny a umyl misky. Ano kdysi zde byl pořád samý nepořádek, ale teď už ne. Oblékl jsem se do svého oranžového oblečení a na hlavu dal čelenku se znakem Konohy. Na záda dal batoh, kde byli především rámeny a miska, hůlky jinak pomalu nic, až na menší polštář a deku a teplé oblečení na noc. Zkontroloval jsem ten malý opuštěný byt, když vše bylo v pořádku tak jsem zamkl dveře a vyrazil k bráně kde je sraz s týmem. Když jsem dorazil na místo srazu Sasuke už tu byl, takže jsme tu byli sami a spolu. 

“Dobré ráno Naruto.” ozval se černovlásek se zvláštním úšklebkem ve tváři, jaký jsem u něj snad nikdy neviděl. 

“Jo dobré Sasuke.” prskl jsem, ale moje tváře museli být rudé až za ušima, jen když jsem ho spatřil. 

Spatřil kór po této noci. 

“Spal jsi vůbec? Nevypadáš na to...” ozval se černovlásek. 

'Od kdy se zrovna on o mě stará?!' bleskla mi hlavou myšlenka.

“Co je ti po tom jestli jsem spal nebo ne?” prskal jsem podrážděně, ale nestihl říct nic dalšího, protože se zjevila Sakura. 

A už se lepila na Sasukeho, jako lepidlo na papír či smůla ze stromů. 

“Jak se spalo Sasuke?” hned se zajímala dívka s růžovými vlasy, ale černovlásek jako by byl duchem nepřítomen. 

Nikdy předtím jsem Sasukeho neviděl takto mimo. 

Probral se až po tom co do něj dívka šťouchla “Hej! Vnímáš mě Sasuke?” divila se. 

“Um. Co?” vydal ze sebe černovlásek. 

“Jak ses vyspal? Jsi v pohodě?” jak jinak, že mou přítomnost úplně ignorovala.

“Dobře. Jsem v pohodě Sakuro.” odpověděl ji Sasuke. 

“Koukám, že má Kakashi opět zpoždění! Určitě si zase někde čte ty zvrhlé knihy.” ozvala se Sakura.

“Jo to by nebyl on. Asi se nenaučil hodiny na hodinách, když neumí chodit včas...” odpověděl Sasuke. 

A já raději mlčel. To u mě začalo být normální. Uzavřel jsem se do sebe před nějakou dobou. Ani když jsem s Hinatou tak téměř nemluvím. Vlastně ani nevím přesný důvod proč jsem se najednou uzavřel do sebe.

Po tak půl hodině se zjevil konečně Kakashi “Zdravím bando.” pozdravil nás a ani neměl žádnou výmluvu proč jde už zase pozdě.

A tak jsme konečně vyrazili na cestu do Suny. Konečně po dlouhé době uvidím Gaaru.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji moc všem mým čtenářům, že čtou mou tvorbu. Těší mě každý starý i nový čtenář, odběr, komentář. Píšu převážně BL, yaoi a občas i GL, yuri. Nejčastěji píšu FF na čínské BL drama Chen Qing Ling neboli The Untamed, ano je to má největší posedlost, a ano píšu převážně jen fanfikce, ale občas čistě dle mé fantazie. Ten kdo mě zná, už ví o čem píšu, takže toto je spíš pro nové čtenáře. Doufám, že se vám má tvorba líbí, nebo bude líbit. Zanechte komentík, ať vím že jsi byl|a na mém blogu. Aneb píšu přes čtrnáct let. S pozdravem váš Lan Wang-ťi.