Lotosový vítr a tichý guqin 6 - Svitky v sídle Linyun Wu

Vůdce klanu He Chenzhou, mě zavede do knihovny klanu He.

Knihovna je v jiné budově, přes dvůr naproti.

Na to, že je klan He malý, má velkou knihovnu. 

Vypadá to, že klan He sbírá knihy a svitky, jsem zvědavý jaký. 

Většina je pod vrstvou prachu, působí to víc jako archiv, než knihovna. Očividně se o to nový vůdce klanu nezajímá. 

Možná se zde dozvím i jiné věci, než v klanu Lan.

Ovšem mě zajímá pouze Ting Hunzhe a Moling, a to pouze kvůli tomu, že mi to pomůže najít Wei Yinga, jinak by mě to ani nezajímalo, upřímně.

Ale jen okrajově sleduji názvy svitků a knih v regálech, vypadá to že je zajímá hlavně obchod, pěstování, a hlavně rybolov, ale i poezie, historie. Jsou tu knihy daleko do historie z klanů, dokonce jedna o klanu Lan. 

Následuji klannového vůdce He, až dorazíme k regálu zhruba uprostřed knihovny, oba dva mlčíme.

“Ah, tady to je.” zamumlá si sám pro sebe.

Vytáhne dva starší svitky, celé od prachu, až se oba dva rozkašleme a začneme si utírat oči.

Otočí se ke mě a podá mi je “Víc toho zde není, tohle je jediný co tu k tomu máme. Tak snad najdete, co hledáte mladý mistře Lane. Až budete mít svitky přečtené, přijďte za mnou do hlavní budovy, pošlu za vámi sluhu s čajem. A budete chtít připravit něco k obědu? Pokud chcete, můžete se najíst s námi.” pokrčí ramena. 

“Dobře a děkuji. A rád se s vámi najím. Děkuji.” jelikož jsem odešel z klanu Lan, tak i když mi bratr dal peníze, tak rád něco ušetřím “Dám si k obědu, to samé co budete mít vy, ať nepřidělávám práci navíc.” dodám. “Dobře.” zamumlá a odejde. 

Já si jdu najít nějaké místo, kde si mohu sednout.

Najdu stůl u okna, je u něj židle. Skvělé, je zde světlo z okna, tudíž uvidím na text. 

Sednu si ke stolu a svitky položím na stůl. 

Nejprve je otřu rukávem od prachu, aby byl co nejlépe vidět text. Svitky nejsou moc velký. 

Otevřu první z nich a začnu ho číst. 

Píše se v něm stručně řečeno, že Ting Hunzhe, nebylo jeho pravé jméno, ale jeho pravé jméno zde není uvedeno, píše se v něm jen, že byl pravděpodobně z klanu Wu, ale ani o tomto klanu toho zde moc není, jen že existoval tak před čtyři sta šedesát dva lety, ovšem není psané, že je to přesný čas, jen zhruba, ale že zanikl, ale už nikdo neví co se tehdy stalo. A pak zmínka o jeho masce Moling, že to byla jeho duchovní zbraň, že uvěznil duchy do své masky, duchové v masce Moling ho museli poslouchat, když si ji nasadil na obličej, tak duchové z masky vystoupili ven a začali útočit na jeho nepřátele, podle jeho rozkazu. Lidé se ho začali bát, vydal se špatnou cestou. Vytvořil mnoho magických artefaktů, ale už nikdo neví přesně kolik, ani které. 

Podívám se na rok, kdy byl tento svitek napsaný, je pouze sto let starý.

Zavřu ho. 

Otevřu druhý, začnu ho číst.

Stručně řečeno, se v něm píše, že se Ting Hunzhe objevil ve městě Heyang, postavil si chatrč u města v lese, kterému místní obyvatelé začali říkat Youling.

Než to stihnu přečíst, objeví se sluha klanu He s čajem.

“Mladý mistře Lane.” položí to na stůl. 

“Děkuji.” 

“Oběd bude hotový tak za dvacet minut.” oznámí mi.

“Dobře, děkuji-”

A odejde. 

Jdu číst dál, ale jako první se napiju čaje, je tak akorát teplý.

Maska Moling praskla a všichni duchové, kteří v ni byli uvězněné se dostali ven, ovšem sice nejsou vězněny v Moling, ale nemohou opustit les Youling. Když maska praskla, duchové z ni zabili místní osadu. Nikdo přesně nevěděl, co je Moling opravdu zač, ani jak funguje, to věděl pouze její majitel známý pod jménem Ting Hunzhe, není jisté jestli byl zlý nebo dobrý, ani co se s nim stalo. Říká se, že když maska praskla, tak se z Ting Hunzhe, stal stín, uvězněný mezi životem a smrtí, není živý ani mrtvý, někteří říkají že je stále v lese....

Tento svitek je starý pouze, osmdesát let. 

Vypadá to, že se o tuhle část historie někdo zajímal a napsal to co zjistil. Avšak jméno autora chybí.

Odložím svitek a vypiju celý čaj. Poté vztanu a jdu do hlavní budovy za klannovým vůdcem He.

Po obědě odejdu dál na cestu.

Půjdu po cestě lesem Youling, jelikož v něm byl Wei Ying, uvidím kam mě zavede. 

Ale chybí mi, musím ho konečně najít.

Vyjdu ze sídla Linyun Wu, nejprve musím projít celým městem Heyang, kterého mám už upřímně plné zuby, už abych byl někde jinde. 

Po zhruba hodině dorazím na cestu do lesa. 

Je stále tak temný, jako včera. 

By mě zajímalo, co byl ten Ting Hunzhe zač. 

Je to záhada, ale nechce se mi ještě k tomu pátrat po minulosti a historii, navíc mi vnitřní hlas říká, že až najdu Wei Yinga, dozvím se víc. 

Wei Ying se zajímá o staré svitky, kultivaci, energii rozhořčení, našel už mnoho svitků a vytvořil si duchovní zbraň, svou flétnu Chenqing, která mi svým způsobem trochu připomíná masku Moling od Ting Hunzhe. 

Tudíž mě nepřekvapuje, že se o tom Wei Ying nějak dozvěděl. 

Celý svět ho chce zničit, ale já ho miluji. 

Procházím hustým temným lesem, jdu rychle, takže už jsem u chatrče. Pokračuji dál do kopce, postupně se zde objevuje část skály, vypadá to že cesta vede do skal. Uslyším vodu, mám žízeň tak jdu za zvukem, než dojdu k potoku, který bude někde končit v řece Yunhe.

Kleknu si do trávy a dám si vodu do dlaní a napiji se, takto si naberu vodu ještě třikrát, postavím se a jdu se vrátit na cestu, nemám v plánu se ztratit, než padne tma, chci dorazit alespoň do nějaké vesnice, nebo narazit na dům, kde by mě třeba někdo nechal přespat a třeba mi řekl, co je v okolí a jakým směrem. Zatím to vypadá, že směr je stále Yunmeng, jen výš.

Nakonec se rozhodnu letět na svém meči Bichen, letím vysoko nad stromy, abych viděl aspoň část okolí, vidím že les Youling je rozlehlý.

Snažím se při letu skrze husté stromy vidět cestu pod sebou, musím použít svou duchovní energii, jelikož temná energie z lesa mi z části blokuje smysly i zrak. 

Letím rychle, v dálce zahlédnu domy, působí to jako konec toho prokletého lesa. Pravděpodobně tam stihnu dorazit, než padne noc. Už jsem na cestě lesem tak tři hodiny a ty domy jsou v dálce, i na Bichen to bude trvat zhruba hodinu, ovšem pokud se něco nestane mezitím. 

Najednou odněkud uslyším zvuk Chenqing, zastavím se ve vzduchu a jen poslouchám, snažím se určit odkud ten zvuk vychází, z jakého směru. 

Srdce mi začne tlouct v hrudi, jako šílené, že jsem malém spadl z Bichen. Musí být mimo les Youling, duchové by mi řekli, kdyby byl stále zde na území lesa, ani by mi neřekli že zmizela Moling, takže se rozhodnu začít hrát na svou citeru Wangji Qin, abych mu dal vědět že tu někde jsem taky. 

Po chvíli slyším Chenqing blíž u mě, zní to jako by se blížil ke mě. 

Najednou cítím náraz a oba dva už letíme skrz stromy na zem.

Tvrdý náraz na zem, můj Bichen se zabodne do země hned u mojí hlavy a Wei Ying spadne hned po mě pár metrů ode mě a flétnu má v ruce. 

“Auvajs.” zasténá. 

Pak se otočí směrem ke mě “Lan Zhan-” usmívá se.

“Wei Ying-” taky se usměji “Konečně jsem tě našel-”

“Proč jsi mě hledal? Jestli kvůli tomu, aby jsi mi rozmluvil mou cestu, tak to můžeš zase jít-”

Prudce se zvednu ze země a chytím ho za ruku se svým vražedným pohledem “Wei Yingu!” řeknu ostře “Já tě miluji ty hlupáku! Chci tě chránit před celým světem, chci s tebou žít! Chci ti postavit nový Lotosový pilíř, nový domov! Ty hlupáku! Víš jak jsem se o tebe bál?! Odešel jsem z klanu Lan, protože chci nový domov s tebou!-” vyprsknu.

Podívá se na mě překvapeně.

Vstane, přitáhne si mě blíž k sobě do polibku.

“Lan Zhan, však já tě taky miluji-” znovu mě vášnivě políbí.