Stejný osud 6. Zamilovaná do Wen Qing (DOKONČENO)

_O tři měsíce později _ 

Pohled Jiang Yanli 

Zrovna sedím v pokoji a hledím z okna na měsíc v úplňku, tak nějak nemohu spát, myslím na slečnu Wen Qing.

Velmi mi přirostla za těch pár měsíců k srdci. Před zhruba měsícem jsme se spolu poprvé vyspali.

Blíží se konec přednášek v Oblačném zákoutí u klanu Lan. Sice se těším domů, ale zvykla jsem si mít Wen Qing po mém boku. Bude to divné, až nebude v mé blízkosti.

___

Od dětství jsem si myslela, že miluji Jin Zixuana, se kterým nám naši rodiče dohodli sňatek už když jsme byli děti, jenže s ním jsem se nikdy necítila tak jako v blízkosti Wen Qing, no vlastně to s nikým. 

Avšak náš vztah musí být v tajnosti, jinak by jsme měli problémy. Vážně nevím co mám teď dělat. Nemohu zrušit domluvený sňatek našimi rodinami se slovy, že jsem zamilovaná do ženy, a že s ní mám vztah, tedy jestli s ní mám opravdu vztah... Zatím se ani jedna z nás nevyjádřila slovy, ale myslím že slova už ani nejsou potřeba. Nebo snad jsou? 

No bylo by dobré vědět na čem jsem, asi bych to téma měla začít. Nejspíš to bude nepříjemné téma, ale asi je na čase zjistit více, na čem jsme a kam se náš vztah ubírá.

Vypadá to, že bych si měla připustit silné a hluboké city, které k ní cítím, to že ji miluji. Je úžasná, hodná, starostlivá, chápavá, i když chladná k ostatním, až na jejího mladšího bratra Wen Ninga a mě. Má dobré srdce. Sice navenek působí chladně, ale uvnitř pod tou slupkou není chladná, ale emotivní a vyzrálá žena, která ví co chce. 

Je zvláštní, jak moc mi stihla přirůst k srdci, doufám že ke mně také něco cítí, že to není jednostranná láska. 

___

Nečekaně mě vyruší tiché zaklepání na okno, když se podívám, zahlédnu tvář Wen Qing, rychle se zvednu z postele a otevřu dveře, ona okamžitě vejde dovnitř pokoje, tiše zavřu dveře.

“Co tu děláte, slečno Wen?” řeknu tiše.

“Nemohu spát, musela jsem vás vidět, slečno Jiang.” odpoví mi taktéž šeptem.

“Taky nemohu spát. Neviděl tě nikdo?” zeptám se. 

“Ne, dávala jsem si pozor.” odpoví. 

“Dobře.” odpovím.

Neudržím se a přitáhnu si ji blíž k sobě, do vášnivého polibku.

“Miluji vás, slečno Wen.” přiznám své city. 

“Vždyť já vás také.” a políbí mě. 

“Musíme být potichu, abych nevzbudili mé mladší bratry, kteří spí ve vedlejší místnosti.” špitnu, ona kývne hlavou na souhlas. 

Začneme se vášnivě líbat a pomalými kroky skončíme u postele, do které spadneme. Okamžitě se navzájem svlékneme z oblečení na spaní, naše nahá těla se dotýkají, postupně se polibky od jejích úst dostanu k jejím ňadrům, která začnu něžně líbat a hladit, mým uším je příjemné jak tiše vzdychá vzrušením, pomalu strčím prsty do její vlhké vagíny a opatrně jimi začínám uvnitř hýbat. Její nahé tělo se pod mými doteky chvěje a propíná. Pomalu se z ňader dostávám po jejím těle dolů, do jejího rozkroku, ve kterém si začnu hrát jazykem s klitorisem, líbí se mi jak je dole krásně mokrá. Nečekaně se ocitnu pod ní, něžně mi líbá krk a jazykem mi olizuje ouško, tiše sténám, prsty hladí má prsa, krouživými pohyby prsty se dostane k mému klitorisu, který mne mezi prsty, mé tělo se chvěje slastí. Nakonec polibky po mém těle, se přidá svým jazykem k prstům, které vsune dovnitř, pohybuje se uvnitř mě, cítím že se brzy udělám, nevydržím to a vystříknu. Taktéž ji chci udělat, takže opět jsem mezi jejíma nohama, kde ji něžně líbám, špičkou jazyka kroužím přes klitoris, tak dlouho než cítím, její výstřik.

Pak si lehneme vedle sebe a usneme. 

___

Když se vzbudím, tak Wen Qing už tu není, asi se stihla včas probudit a vypařit se zpět do svého pokoje.

Nemohu se vzpamatovat z této vášnivé noci, ani z odpovědi, že mě taky miluje, hřeje mě to u srdce. 

Pohled Wen Qing 

“Kde jsi v noci byla sestro?” ptá se mě můj mladší bratr.

“Projít se.” odpovím mu.

“Zase si nemohla spát sestro? Jsi v pořádku?” zajímá ho, jemu nic neunikne. 

“Ano, jsem v pořádku, A Ningu.” a pohladím ho po vlasech.

___

Nechci mu dělat starosti, ale jsem ráda, že ho zajímám a že se o mě zajímá. Miluji ho nejvíce ze všech, můj mladší bratr je pro mě vším, ani Jiang Yanli nemiluji více než jeho. 

Jen mám strach, co bude s A Ningem, když tato tajná láska špatně dopadne. 

Je to dost riskantní vztah, ale i tak to chci risknout, konečně jsem našla své štěstí, i kdyby mě to mělo stát život, zemřela bych šťastná, s pocitem že jsem zažila štěstí a lásku, s klidem v duši a srdci, s tím že mi to za to stálo, že jsem alespoň chvíli žila... Risk je zisk.

Jen mám obavy, kdo se postará o mého brášku A Ninga, jestli se mi něco stane? Sám by byl ve světě ztracený, a už by neměl žádnou rodinu, máme jen jeden druhého... Snad by se ho někdo ujal, postaral se o něj.

Snažím se nemít, až tak černé myšlenky, ale nedaří se mi to moc, dělá mi to starosti.

___

“Jdu na přednášku.” dodám a odejdu. 

_O čtrnáct dní později _

Pohled Jiang Yanli 

Za pár dní končí přednášky v klanu Lan, Wen Chao se na Wen Qing dívá dost nepřátelsky, jinak než normálně, něco se mezi nimi stalo, asi tuším co, jen doufám že se mýlím.

___

Snažíme se náš vztah a naši lásku před okolím skrýt a chovat se normálně, ale jak jde skrývat když jste hluboce zamilovaní?

Je to vůbec možné? Docela dobrá otázka.

Pohled Wen Qing 

Je tma, čekám na mou lásku Jiang Yanli, jestli se objeví, za pár dní se vracíme do svých klanů, pak se uvidíme bůh ví kdy, takže doufám že přijde. Naši bratři se stali přáteli, což je dobře, za to jsem ráda, že A Ning si našel kamarády. 

Po zhruba půl hodině se ozve klepání na okno, je to Jiang Yanli, jdu ji okamžitě otevřít dveře a sotva vejde dovnitř pokoje, rychle zavřu.

“Už jsem si myslela, že nakonec nepřijdeš.” řeknu a políbím ji na ty její krásné rty. 

Vášnivé polibky a doteky. 

Avšak než se stihneme začít svlékat, všimnu si že Jiang Yanli teče z úst krev, padne mi do náruče, vidím že má krev na hrudi, podívám se kolem sebe a uvidím Wen Chaa s tím svým arogantním úsměvem.

“Wen Chao!” zařvu na něj.

“Miluji tě Wen Qing... Sboh...” nestihne to doříct a zemře mi v náručí.

Než se naději ucítím ostrou bolest skrze břicho a hned na to v hrudi, z očí mi stékají slzy a mé tělo se koupe v krvi... Usínám...

Zemřeme společně...