Hluboko v srdci 3 Krev na rukou

Je moc opilý a v depresi, že nakonec usne v lese s prázdnou nádobou od vína.

Po nějaké době ho konečně najde Zhou Zishu, který si o něj dělal starosti, takže ho šel hledat, vezme ho do své náruče a nese ho do Panství čtyř ročních období, kde ho uloží do postele. Je opravdu dost těžký, takže ho po cestě musel několikrát položit, i díky jeho zranění, díky hřebům v jeho těle, které mu každým dnem ubírají sílu.
Jen ho tiše pozoruje a srdce mu v hrudi bije, jako o závod. Hledí na jeho nádhernou tvář a postavu. Zasněné pohledy.
Vzpomene si na rozhovor s princem Qi a Velkým šamanem.
Co k němu vlastně skutečně cítí? Vážně se brání lásce nebo? Sám neví, jak city k němu popsat nebo jak je vysvětlit, ani sám sobě, natož případně komukoliv jinému. Na jeho otázku “Co ke mě skutečně cítíš?” nebyl schopný pořádně odpovědět, jelikož to sám přesně neví, je zmatený ve svých citech a pocitech ohledně tohoto muže. Ví, že city k němu jsou velmi silné a hluboké, nikdy k nikomu něco takového necítil. Ale jestli je to láska netuší.
Je jeho spřízněnou duší. Osud je spojil opět k sobě. Je jejich osudem kráčet životem společně, ale co vše je ještě na jejich cestě čeká? A jak co bude dál? Jak to skončí?

***
Oba dva nemají dobrou minulost, snaží se napravit své životní chyby, ale jsou věci, které napravit nejdou, snaží se očistit svou karmu, v životě kvůli nim zemřelo mnoho lidí, mají na svých rukách mnoho krve a to už nejde vrátit zpět.
Zhou je jediný přeživší z Panství čtyř ročních období, všichni zemřeli jeho rukou, tehdy patřil mezi zabijáky pro prince Jin, byl jeho pejsek a vraždil pro něj, každá sekta se dodnes snaží najít všechny kousky skelné zbroje (zámek od světové zbrojnice bojových umění) a princ Jin není žádná výjimka. Pomáhal mu dosáhnout svých cílů, ale poté co zbyl poslední z Panství čtyř ročních období a dal si do těla hřeby, odešel ze služeb prince Jina, sluha prince mu dal do těla poslední sedmý hřeb, na jeho vlastní žádost, kterou nakonec vyslyšel.
Díky tomu si také Zhou Zishu dal do svého těla hřeby, které ho pomalu a bolestivě zabíjí. Udělal to, aby sám sebe potrestal, za své hříchy, dříve než se mu znovu objevil v životě Wen KeXing, který pochází z Údolí léčitelů, jenže když byl malé dítě, jeho rodiče byli zavražděni, proto se také jako sirotek přidal k Údolí duchů. Žádná sekta mu nepomohla, co jiného mu zbývalo? Nikoho neměl, zůstal sám, malé opuštěné dítě, bez rodičů a rodiny? Navíc jeho rodiče mu zabili před očima, viděl své rodiče zemřít. Pomalu všechny vrahy jeho rodičů za ty roky zabil, ale zatím ne všechny. V jeho původním plánu bylo, na konci své pomsty zemřít a plány mu poměrně vychází. Pravé jméno Wen KeXinga je Zhen Yan, ale své jméno si změnil, jeho otec měl pravé příjmení Wen.
Takže tak to je. Oba dva v minulosti udělali mnoho chyb a vybrali si špatný směr, litují věcí, které spáchali, tedy až na Wen KeXinga, který své pomsty nelituje, ale špatných rozhodnutí ano. Myslí si, že zklamal své rodiče a svého mistra. Ale to se asi nikdy nedozví.
Oba dva jsou ztraceni v životě, ve světě a své rány a bolesti zapíjí alkoholem. Topí svůj žal, svou bolest, vzpomínky, minulost... Ale marně.

***
Nakonec ho myšlenky a opilost uspí. Usne vedle něj, hlavou opřený o jeho hruď. Hlava mu na ni padla.

Jsou zvyklí spát v obětí, u sebe. A přitom spolu nikdy neměli sex, ani polibek, i když by Wen KeXing velmi chtěl. Ten se na chvíli vzbudí, všimne si, že leží v posteli a na jeho hrudi spí Zhou Zishu, pohladí ho po vlasech, dá mu do nich pusu a pevně si ho přitiskne na hruď.

“Miluji tě, kdyby jsi tak věděl, jak moc Ah Xu.” pronese tiše a pokračuje ve spánku.

***
Když se Zhou vzbudí, Wen KeXing už vedle něj není, místo toho se chodbou line vůně jídla, sotva otevře oči, otevřou se dveře, ve kterých se zjeví kdo jiný, než právě on.

“Ah Xu oběd je hotový.” promluví a usměje se na něj.

Poté mu jde pomoci se obléct a učeše mu jeho dlouhé vlasy. Baví ho to, alespoň takto se může dotknout jeho těla.
Ach, ta blízkost, chce se dotýkat jeho nahého těla, líbat ho, opečovávat ho... Je to nesnesitelné, má pocit, že z toho zešílí ještě víc.
Když je hotový, odejdou na oběd, který už je na stole, i s čajem.

“Dobrou chuť.” pronese Wen KeXing a všichni začnou jíst a pít.

Jídlo jim opět chutná, je to dobrý kuchař.

***
Po jídle mu jde Velký šaman opět zkontrolovat jeho zranění, hřeby v jeho těle a poté mu dá léky, vytvořil další léčivé výrobky. Avšak zranění se mu nechce moc léčit, respektive po hodně malých částech. Léčení bude trvat několik měsíců. Až po nějaké době, mohou být hřeby z těla vytáhnuté.

“Odteď máš zakázáno pít alkohol.” usoudí nakonec. “A já si tě pohlídám.” dodá přísně, ale s upřímnou starostí, jelikož mu na něm opravdu záleží a chce ho zachránit za každou cenu.

“Ale no tak, pár loků mi neublíží.” odporuje mu.

“Řekl jsem, že ne tak ne.” a vezme mu džbánek s vínem, když se zrovna chce napít.

Snaží se chvíli mu ho vzít, ale nakonec to vzdá.

“Já mám pomalu jen to víno.” pokouší se ještě.

“Máš Wen KeXinga. A ne jen jeho. Já tě léčím, takže dost, něco jsem už řekl.” odpoví rozhodnutě.

Po chvíli se objeví Wen KeXing.

“Jak na tom je?” zeptá se starostlivě, hned mezi dveřmi.