Tajemný soused 2 Náhoda nebo osud?

Hyun se převléká po koupeli. Fénuje si vlasy.

Má v plánu jít spát. Je hluboce zamyšlený. Lehne si do postele a pustí si hudbu do sluchátek. Pomáhá mu to lépe usnout.

Je nějak nezvykle mimo. Ve svých myšlenkách má onoho mladíka, který teď bydlí v domě naproti tomu kde žije on.

Takového sám sebe vůbec nezná. Nebo tuto svou stránku celou dobu potlačoval? Že by ho jeho nový soused donutil tuto možnost zvážit? Je vážně jen na ženy jak si celou dobu myslel?

Když nad tím tak teď přemýšlí vždy se mu líbil jeho dobrý kamarád Han. Ovšem tento neznámý mladík je úplně jiný kalibr. Hlavně mega moc roztomilý.

Nikdy nad tím moc nepřemýšlel. Avšak už od dětství si všímal toho, že je odlišný kluk než ostatní kolem něj. Především je spíše jako žena. Najednou má v sobě velký zmatek.

***
Druhý den se Felix probudí a ještě v pyžamu se jde nasnídat. Těší se až více pozná toho krásného muže.

Hlavně ty jeho oči a úsměv. Mohl by se v nich utopit. Vypadá jako princ z pohádky. Chtěl by se dotknout těch nádherných rtů. Ochutnat je. Jeho chce ochutnat. Když ho poprvé viděl u toho obchodu, měl zvláštní pocity, které zatím nezná. Nikdy se takto zvláštně necítil. Je teď poměrně zmatený.

Nikdy neměl vážný vztah. Když mu nějaká holka vyznala lásku tak utekl. A s muži má jen pár zkušeností.

***
Jde si udělat kafe a k tomu si dát něco k snídani.

Stále nemůže dostat z hlavy onoho mladíka z domu naproti. Vážně netuší co to s ním je. Takového se nezná. Jenže on ho začal přitahovat jen co ho spatřil. Absolutně to nechápe. Od té doby má v sobě velký zmatek. Těší se až ho znovu spatří.

Asi by si měl konečně přiznat, že se mu líbí i muži a ne jenom ženy. Spíš více muži. Sice měl vztahy se ženami, ale něco tomu prostě chybělo jen neví co. S muži nemá žádné zkušenosti. Možná by nějakou měl rád. No sám neví.

Z myšlenek ho vytrhne zvuk jeho mobilu. Přišla mu od někoho sms. Podívá se na zprávu.

*Tak jak to dnes vidíš? Tady Felix.* ptá se.

*Co třeba v 15:00? Ještě mám hodiny tance.* odpoví mu.

*Dobře. Tak před tvým domem?*

*Ok. Těším se.*

*Jo já taky.*

Musí se usmát. Jako by se objevilo to co mu scházelo. Přestože ho zatím ještě nezná a neví jaký je tak je to jakoby se objevil nějaký kus jeho samotného, který mu chyběl. Sám tomu nerozumí. Je to zajímavé. Hned si uloží jeho telefonní číslo do mobilu.

***V 15:00***

Felix netrpělivě čeká až se objeví Hyun. Což trvá pár minut. Konečně vyjde ven z domu.

“Ahoj.” pozdraví ho Felix úplně rudý v obličeji.

Skousne si spodní ret.

Je opravdu sexy a nádherný. Je oblečen v bílém tričku, černé košili a černých kalhotách. Fakt Felixe hodně přitahuje.

“Ahoj. Rád tě vidím. Kam půjdeme?” zajímá ho.

“Něco navrhni ty. Tuto část ještě moc neznám.” usměje se.

“Co třeba nejprve do cukrárny?” přemýšlí.

“Dobře.” zase ten jeho sladký úsměv.

Nemůže si pomoci, ale Felix je vážně roztomilý. Nejraději by ho objal, ale přijde mu to blbé, když se téměř vůbec neznají. Začínají ho napadat divné a zvrhlé nápady a myšlenky.

“Tak jdeme. Je to u parku.” pobídne ho.

A tak jdou pryč. Chvíli mlčí. Jakoby se před sebou styděli.

Je začátek srpna. Avšak zrovna se to vedro dá nějak přežít.

“Pověz mi něco o sobě.” prolomí hrobové ticho Felix.

“Miluji tanec, jsem rapper, rád zpívám, cestuji a můj sen je být v k-pop skupině. Jinak mě baví plavání, jízda na motorce a je toho hodně. A teď ty.” odpoví.

“Taky miluji tanec a zpěv, jinak mě baví kresba a malba, nakupování, cestování. A také jsem rapper a můj největší sen je být v k-pop skupině.” po této odpovědi ho zajímá ještě víc.

Začínají pozorovat to jak moc si jsou podobní, že si rozumí. Vzájemná zvědavost a přitažlivost. Blíží se parkem k cukrárně. Květy kytek a stromů krásně voní a ptáci zpívají na obloze. Užívají si krásného dne.

“Vážně?” otevře pusu Hyun.

“Ano. Skutečně.” potvrdí.  “Mám toho rád víc.” opět se usměje.

“Už jsme tu.” řekne a také se usměje.

Vejdou dovnitř. Je fronta, takže musí chvíli počkat až budou na řadě. Na nic jiného než zmrzlinu náladu nemají. Není se čemu divit v takovém horku.

“Co kdybychom zašli do zoo?” napadne Hyunga.

“To je dobrý nápad. Ani nevím kdy naposledy jsem v nějaké byl.” lehce se zasměje.

“Fajn.” taky se zasměje.

Najednou jako by zapomněli na vlastní vnitřní pocit samoty. Cítí štěstí.

Zmrzliny lížou po cestě na autobus. Ta zoo je dvacet pět zastávek od parku. Mají štěstí, protože akorát stihli autobus, který tam jede. Nastoupí a sednou si vedle sebe.

Celou cestu si spolu povídají a smějí se. Jejich srdce se naplňují radostí. Nevnímají pomalu nic jiného než sami sebe navzájem.

Po půl hodině dorazí na místo. Koupí si vstupenky do areálu zoo.

Chytnou se bezmyšlenkovitě za ruce a tak procházejí kolem různých druhů zvířat z celého světa.

“Rád bych navštívil místa, ze kterých ty zvířata pocházejí. Sním o cestování po světě.” prohodí Hyun.

“Souhlasím. Ty místa musí být zajímavá.” souhlasí.

Pomalu zapadá slunce a oni ho sledují z kopce.

“Měl bych už jít domů.” pronese Felix.

“Asi to bude znít divně, když se téměř neznáme, ale nechceš dnes spát u mě?” nadhodí zamyšleně.