Lucy Diclonius. Ano právě ona je jako samotným ďáblem zrozena. Byla stvořena jako ostatní druhu Diclonius.
Lidé udělali pokusy o vytvoření rasy podobné lidem, ale tento pokus se jim pokazil. A tak vynikl druh Diclonius. Lucy z nich je nejvíce nebezpečná lidem. Utekla jim z ústavu když se ji pokusili zabít, ale to se jim nepovedlo. Stříleli po ni zbraněmi avšak pomalu ji kulky ani neškrábli. Místo toho je roztrahala na kusy svými vektory. Utrhla jim ruce, nohy, prsty, hlavy. Všude je mnoho částí těl, vnitřností a krve. Každý kdo se jí pokusí zastavit roztrhá na kusy. Nohama šlape po tělech, orgánech a kalužích krve. Právě šlápla na něčí srdce a hned na to na střeva. Kusy orgánů s krví se jí lepí na chodidla a nohy, ale to je ji jedno. Dá se říci, že je to příjemné cítit pod sebou části těl smíchaných s krví. Úžasný pocit. Chce víc. Touží cítit větší euforii ze zabíjení. A především cítit svobodu. Nějaké ženě utrhne hlavu. Když se dostane ven z budovy tak jde na kraj útesu. Dostane kulku do hlavy a padá dolů z útesu do moře.
Moře ji pak vyplavilo jako obyčejnou dívku a tam ji nachází Kouta. Na pláži vyvalenou mořem. Neví o druhu Diclonius. Tyto pokusy byli přísně tajné. Avšak Lucy není jediná svého druhu. Je více postav druhu Diclonius, ale o těch později. Kouta si ji vzal k sobě domů. Slitoval se nad ní. Bylo mu toho ubohého děvčátka líto. A tak si řekl, že se o ni bude starat. Lucy v této podobě malé holčičky nemluvila. Vůbec nemluvila. Kouta ji vezme do náruče a nese ji k sobě domů.
Začíná pršet. Blíží se zima. A je to znát. Kapky deště je smáčí. Je zima. Kouta ji zabalí do své bundy aby ji nebyla zima. Ano bylo mu toho děvčátka líto. Asi je sirotek, říkal si. Donesl ji domů a dal ji do teplé vody ve vaně aby se zahřála. A našel ji nějaké své oblečení. Po koupeli ji dal najíst, ale začal zjištovat, že není úplně obyčejná dívka. Na jídlo nechápavě hleděla jako by to neznala. Tak ji začal krmit. Začal ji postupně říkat Nyuu, protože jiné slovo neřekla. Ano jiné slovu než nyuu neřekla ani jednou. Po tom co ji dokrmil ji uložil do postele. Aby se vyspala. Usnula hned. Byla tak rozkošná. Líbila se mu. Ale vrtalo mu v hlavě kdo to tak může být. Byla až moc zvláštní totiž, ale musel uznat, že byla roztomilá. Nakonec se mu povedlo usnout. Avšak spánek měl neklidný. Měl divné sny o Nyuu. Divné až děsivé. Prudce se probudil. Šel zkontrolovat Nyuu, ale ta poklidně spala. Cítil se jako blázen. Zvláštní.
Kouta má sestru Mayu, ale ta tuto noc spala u kamarádky. Mayu je avšak žárlivá. Pořád musel přemýšlet o Nyuu až zase usl. Ráno ho vzbudila Mayu se slovy kdo je ta holka. Kouta okamžitě vystřelil z postele za Nyuu. Avšak Nyuu už jedla jídlo a pila kávu. Kouta se divil, že už umí jíst. Jako by se Nyuu přetvařovala, ale Mayu mu řekla, že ji to naučila ona. Nyuu vypadala spokojeně. Avšak stále nemluvila. Kouta Mayu vysvětlil jak se věci mají. Mayu to nakonec pochopila a přijala. Nakonec ji Mayu přijala do rodiny po delším rozhovoru s Koutou. Ale Koutovi se povedlo přesvědčit Mayu aby ji nechala u nich. Takže se Nyuu stává součástí jejich rodiny.
***O měsíc později***
Oba sourozenci si postupně zvykli na zvláštnost nového člena rodiny. Zrovna jsou všichni tři na procházce městem. Jdou na nákup jídla a pití, ale také nového oblečení pro Nyuu. Přeci jen ji zatím pořídili pár věcí avšak ještě je potřeba něco dokoupit. Už je vážně zima a ona nemá zatím moc oblečení.
”Je vážně sladká.„ promluví nahlas Kouta.
Jeho sestra na něj hodí vražedný pohled žárlivosti.
”Jo fakt sladká.„ řekne chladně.
”Ale sestro nemáš proč žárlit.„ odpoví ji.
”Já nežárlím bratře!„ prskne.
”Ne vůbec ne.„ začne se smát.
Po několika hodinách mají konečně nákup potravin za sebou a teď jdou nakoupit nové oblečení novému členu rodiny. Avšak jeho sestra by si měla přiznat, že si Nyuu také oblíbila, že? Sice je vskutku zvláštní a divná, ale má ji ráda.
V obchodě ji koupí černé a šedivé kalhoty, černou bundu, červenou a fialovou mikinu, tmavě růžový svetr, ponožky a spodní prádlo, dvoje teplé černé boty, černé teplé punčochy, černou šálu a čepici. Vskutku ji to v novém oblečení sluší. Hodí se to k ní. Je spokojená.
”Nyuu... Nyuu..„ promluví dívka s růžovými vlasy a očima do ruda s bílými rohy.
”Sluší ti to naše Nyuu.„ promluví bratr.
”Ano hodí se to k tobě.„ usmívá se sestra.
Kdo by řekl, že tato sladká malá holčička je ve skutečnosti nelidské monstrum? Uměle vytvořena? A její pravý vzhled je úplně jiný? To asi nikdo, že? Je velmi nebezpečná avšak po kulce v hlavě ztratila paměť, takže si nic nepamatuje. Neví kdo vlastně je ani odkud. Teď je na úrovni tak tříletého dítěte, přestože není. V této podobě není nebezpečná.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji moc všem mým čtenářům, že čtou mou tvorbu. Těší mě každý starý i nový čtenář, odběr, komentář. Píšu převážně BL, yaoi a občas i GL, yuri. Nejčastěji píšu FF na čínské BL drama Chen Qing Ling neboli The Untamed, ano je to má největší posedlost, a ano píšu převážně jen fanfikce, ale občas čistě dle mé fantazie. Ten kdo mě zná, už ví o čem píšu, takže toto je spíš pro nové čtenáře. Doufám, že se vám má tvorba líbí, nebo bude líbit. Zanechte komentík, ať vím že jsi byl|a na mém blogu. Aneb píšu přes čtrnáct let. S pozdravem váš Lan Wang-ťi.