pátek 1. dubna 2022

Tajemný soused 10 Krev, slzy a štěstí (DOKONČENO)


Kima nikdo nemůže najít. Postupně ho hledají všichni ze skupiny. Sice se nechoval teď vůbec hezky, ale stále je jejich kamarád a člen. Jeho věci tu ovšem jsou. Začínají mít o něj strach navíc se mu nedá dovolat na mobil.

***O čtrnáct dní později***

Členové skupiny se právě dozvěděli co se stalo. Volala jim jeho matka, že se našel předešlý den podřezaný ve vaně. Spáchal sebevraždu. Neunesl tu bolest avšak bylo toho poněkud víc co ho k tomu vedlo. Byl hledaný od jeho zmizení a ve svém bytě předtím nebyl, musel se objevit doma bůh ví kdy. Nikdo ho nemohl celou dobu najít ani se s ním spojit. Za pár dní má mít pohřeb. Jsou pozvání jeho rodinou. Nenechal žádný dopis na rozloučenou.


Hyun a Felix se rozhodli, že budou žít společně jen ještě neví kde. A po tomto chtějí žít úplně někde jinde. Oni dva to nesou nejhůře jelikož si to dávají za vinu. Kvůli jejich lásce zemřel jejich kamarád.

“Jsi v pohodě Hyune?” ozve se Felix, který ho pevně objímá.

“Ne. Byl zamilovaný do mě jenže moje srdce patří tobě.” oba dva pláčou.

“Ale jeho sebevražda není tvoje vina, to snad víš ne?” snaží se ho uklidnit.

Pokouší se přesvědčit je oba, že to není jejich vina. Jenže je to dost těžké a pomalu nereálné alespoň v této chvíli. Bolest a slzy. Psychicky je to sejmulo. Ale koho by ne? Je to tragédie. Každá ztráta někoho koho jsme měli rádi je bolestivá zkušenost navíc to nikdy nepřestane bolet úplně. A někdo se z něčí smrti nikdy nedostane.

“Jo vím, ale stejně je to blbý pocit...” odpoví mu.

“Jo to je. Ale spolu to zvládneme, ano?” a políbí ho.

“Ano. Ještě, že tě mám.” odpoví mu.

“A já tebe. Co bych bez tebe dělal?” řekne mu.

Silná hluboká láska.

I když ani jeden nekouří cigarety tak si je jdou koupit na nervy. Sami neví jak je to napadlo. A k tomu i tvrdé, kvalitní saké. Velká bolest a smutek, ale zároveň štěstí, že jsou spolu.

Co je tak špatného na lásce? Ano ta bolest, když je nešťastná láska a ne každý tu bolest dokáže vydržet.

Psychická bolest je nejhorší. To je bohužel krutá pravda. Někdo ví o čem mluvím. Hlavně, když má někdo psychické postižení tak ti ví dokonale o čem mluvím, že? Sebepoškozování a sebevraždy. Ale víte co? Sebevraždu může spáchat i zdravý člověk. Přesně je to tak. Smutná realita.

“Co budeme dělat?” zajímá Felixe.

“To nevím.” odpoví mu. “Očividně pít.” dodá.

Jo blbá otázka. Ale v této situaci se to dá pochopit. Jsou úplně mimo. V těchto situacích mozek uteče do Narnie. Nejsou si jistí jestli vůbec půjdou na jeho pohřeb. Přijde jim to blbé, ale z druhé strany, kdyby tam nešli bude to ještě blbější. Je jim hrozně. Avšak to je normální.

“Jo jasně, že pít, ale ještě třeba něco?” nedá se, snaží se lehce zlepšit atmosféru.

“Možná. Teď nevím absolutně nic lásko. Ty snad jo?” řekne mu.

“Já taky ne, ale snažím se trochu zlepšit náladu miláčku.” pronese smutně.

V tuto dobu zlepšení nálady nehrozí a Felix to ví, jenže...

***O šest dní později***

Všichni členové skupiny se sejdou na pohřbu jejich člena a kamaráda. Slzy jim stékají z očí. Jejich poslední vzpomínky na něj jsou jak se spolu hádali a jak byl agresivní a všichni z nich taky ví proč.

Především těžké shledání s jeho rodinou. Jasně, že jeho rodina má mnoho otázek a žádné odpovědi, takže se jich začnou vyptávat jestli neví proč to jejich syn udělal. Jenže se jim nedaří z nikoho dostat pravdu.

Ale Felix a Hyun se nakonec rozhodnou jim říct to co ví, protože si zaslouží vědět co se stalo. Ovšem nikdo nezná úplnou pravdu. Toto totiž byla jen poslední kapka. Rodiče jsou ještě víc zdrcení, protože nevěděli, že jejich syn Kim Woojin byl gay. Nechtějí tomu absolutně věřit. Přitom to na něm bylo dost jasně vidět a poznat. A ještě větší šok pro ně je, že celá skupina je plná gayů a bisexuálů.

***
Bohužel v asijských zemích například v Koreji nebo Číně se LGBT komunita nepodporuje. Ale nedá se někomu zakázat být homosexuál, bisexuál či transsexuál, protože se tak člověk narodí, je to genetické.

***O tři měsíce později***

Felix a Hyun už žijí spolu v novém bytě. Mají nové sousedství a zvykají si na nové místo. Dvakrát je navštívili Felixovi dvě sestry.

Jejich rodiny už ví o jejich vztahu a sexuální orientaci. Ze začátku je zavrhli kvůli tomu, ale jejich vztahy se začínají trochu zlepšovat. Ale zatím to není žádná sláva. Pohled společnosti avšak situace tady se lehce zlepšila díky k-popu. Ale vláda je vláda. Ano správně to je právě ten problém.

***
Rodiče Kima dostanou dopis od neznámého odesílatele. A ten samý i členové Stray Kids, ve kterém stojí.

Už to nezvládám. Ve škole mě šikanují a nedávno mi zemřeli dva nejlepší kamarádi. Nechtěl jsem tím nikoho zatěžovat. Ve škole zjistili, že jsem gay a tím začalo peklo. A jediný dva kamarádi ze školy, kteří mě zrovna nešikanovali, nakonec zemřeli, jelikož mě bránili a chránili před ostatními, když to zjistili jejich rodiče, zakázali mi jít na jejich pohřeb. Mám z toho výčitky a cítím se sám. Postupně jsem zjistil, že jsem se zamiloval do svého kamaráda ze skupiny, jenže jsem se bál mu to říct. A pak jsem se dozvěděl, že miluje jiného muže. Zranilo mě to a poté jsem se začal chovat jako kokot, takže další výčitky svědomí. Ale i když mě to velmi bolelo a zničilo mě to, přeji jim v životě štěstí. Ať je jejich láska pravá a skutečná, vážně jim to přeji, když už ho nemůžu udělat šťastným já tak ať ho alespoň dělá šťastným muž, kterého miluje. A hlavně si mou smrt nedávejte za vinu. Prosím a všem se omlouvám. Váš Kim.

Je to kopie stránky z deníku nejspíše. Ale to se už nedozví, že? Neví kdo jim to poslal. Tajemný odesílatel.

2 komentáře:

  1. Alespoň jednu výhodu to má, že dáváš ty příběhy sem. Přiměje mě to si je znovu přečíst, jinak bych se k tomu asi jen tak nedostala. A musím říct, i když to čtu po druhé, furt jsem do toho stejně zabraná jako poprvé. Vážně nádherné <3

    OdpovědětVymazat

Děkuji moc všem mým čtenářům, že čtou mou tvorbu. Těší mě každý starý i nový čtenář, odběr, komentář. Píšu převážně BL, yaoi a občas i GL, yuri. Nejčastěji píšu FF na čínské BL drama Chen Qing Ling neboli The Untamed, ano je to má největší posedlost, a ano píšu převážně jen fanfikce, ale občas čistě dle mé fantazie. Ten kdo mě zná, už ví o čem píšu, takže toto je spíš pro nové čtenáře. Doufám, že se vám má tvorba líbí, nebo bude líbit. Zanechte komentík, ať vím že jsi byl|a na mém blogu. Aneb píšu přes čtrnáct let. S pozdravem váš Lan Wang-ťi.