Hwang Hyunjin je sedmnáctiletý chlapec. Je zamilovaný do svého spolužáka Felixe Lee. On je spíše tichý typ a Felix zase upovídaný a přátelský. Oba dva jsou zvláštní chlapci, nemají moc přátel i když působí, že mají milióny přátel. Hwang má tmavě hnědé vlasy a Felix zase blond vlasy. Jsou také členi školní k-pop chlapecké skupiny Stray Kids. A mají vážně talent. I když jsou populární díky své skupině ne každý jim tak úplně rozumí. Nejspíše v tom bude i dávka žárlivosti. Lidé jsou celkově poměrně zmrdi a svině. Bohužel.
***
Felix sedí na židli u okna a přemýšlí nad svým úkolem od svého nejlepšího kamaráda Wang Yiba. Ano, má zde úkol. Byl sem poslán ze svého světa. Ve světě lidí má několik úkolů, proto se také snaží více bavit s lidmi. Avšak ne všechny úkoly dostal od svého nejlepšího kamaráda. Toto lidská hmotná schránka není jeho pravé tělo.
Zrovna je chladný podzim a blíží se halloween. A bude i halloweenský ples na škole. Vzpomene si na svého spolužáka ze školy a zkousne si spodní ret. Tajně ho sleduje už několik měsíců a má více důvodů.
***
Hyunjin leží na své posteli a nějak nemůže usnout. Cítí zvláštní pocit a poslouchá divné ticho okolo sebe. Hledí z okna do noci, když uslyší divné zvuky kolem sebe. Všimne si zvláštních světel na obloze. Nejdříve se myslí, že jsou to jen hvězdy, ale blíží se to velmi rychle. Pohybují se směrem k jeho domu. Najednou se objeví paprsek zeleného světla, který ho vtrhne do sebe. Teď už ví, že toto hvězdy nebyli.
Zničehonic se probudí a nemůže se pohnout. Zjistí, že ho bolí celé tělo. Všude kolem něj jsou různé věci. Nejspíše nějaká laboratoř?! Cítí velký strach, vážně se dost bojí. Neví co se děje, prudké bílé světlo ho naprosto oslepuje. Vidí rozmazaně. Z rukou a nohou mu trčí různé hadičky a jsou kolem něj všelijaké přístroje a stroje, které nikdy neviděl. Po chvíli se okolo něj objeví záhadné bytosti. Působí na první pohled jako lidé avšak mají zářící zelené oči a nemají bělmo místo něj tam mají čistou černou barvu, bílou kůži respektive jejich kůže je bílo šedá se zeleným nádechem, každá bytost vypadá úplně stejně. Jsou vysoké zhruba tři metry. Najednou mu jedna z nich vrazí velkou stříkačku do pravé ruky a po chvíli zbytek z nich začnou těmi nástroji a přístroji vrtat do jeho těla. Začne řvát bolestí. Z těla mu stéká krev. Bytosti ho jen zkoumaně sledují a pozorují.
***O týden později***
Je škola a Felix sedí ve své lavici, když přijde třídní učitelka do třídy, má znepokojený výraz ve tváři.
“Zdravím vás...” začne zvláštním tónem hlasu. “Musím vám oznámit, že váš spolužák Hwang Hyunjin za zvláštních a divných okolností zmizel.” pronese nějak smutně, zklesle. “Svědci tvrdí, že viděli paprsek zeleného světla z oblohy.” dodá a celá třída vybuchne smíchy až na Felixe, který má teď v očích děs a hrůzu.
'Cože? Proč mi nic neřekli a nedali mi žádnou zprávu?!' řekne si v duchu. Ano, přišel na tuto lidskou zemi z Měsíce. Už před nějakou dobou si začal uvědomovat, že dokáže mít pocity a city respektive jen k jedinému člověku a to právě k Hyunjinovi. Nikdy nic nedokázal cítit, oni nemají žádné pocity ani city ke komukoliv. Ale on začal cosi cítit k tomuto lidskému tvoru. Ví moc dobře co to znamená. Unesl ho jeho druh a ví co bude následovat. Nechápe co po těchto slovech cítí, ale hruď ho začala bolet. U lidského srdce. Lidé to popisují jako strach, úzkost, žal, smutek a tak dále. Chce ho zachránit před vlastním druhem. Ví, že tu má své úkoly a poslání, ale chce se okamžitě vrátit domů a vzít ho pryč z toho místa. Kamkoli jen pryč. Ztratil se ve vlastních myšlenkách, že si ani nevšiml odchodu třídní učitelky ze třídy nebo začátku hodiny. Nezná lásku či nenávist. Je zmatený. Jenže ho teď nemůže zachránit jelikož nejprve musí zjískat tu blbou zakázanou knihu a přinést ji do říše upírů. Wang Yibo ho o to poprosil, s tím že teď nemůže odejít ze svého světa. Nakonec s tím souhlasil a zde potkal také Hwang Hyunjina, který ho naučil něco cítit. Musí ji přinést do halloweenu což mu zbývají pouhé tři dny.
***
Po škole jde domů a ze svého bytu se teleportuje do Vietnamu kde je ta sekta. Nezajímá ho nějaký přijímací rituál ani nic takového. V mysli má jen Hyunjina a zakázanou knihu. Tu sektu hledá několik měsíců avšak bez úspěchu očividně se díky té knize mohou skrývat před různými bytostmi. Tentokrát má ovšem konečně štěstí. Najde přímo osobu, která má onu knihu. Nejprve zabije onoho muže až pak vezme knihu a zmizí do říše upírů. Teď už je ve své pravé podobě a nemusí se krčit v tom hrozném malém lidském těle. Jde rychle za svým nejlepším kamarádem. Uvědomí si, že se lidským emocím a citům naučil skrze svůj úkol zkoumat lidstvo. Dorazí do jeho paláce kde ho hned přivítá Wangova sestra. Odvede Felixe za ním.
“Oh, to jsi ty! Felix Lee! Tak rád tě vidím!” a během pár vteřin ho pevně objímá. Náhle si uráčí všimnout, že donesl jejich zakázanou knihu. “To je vskutku skvělé! Ty jsi tu knihu opravdu našel a přinesl! Já ti věřil. A jak se ti mohu odvděčilt?” zajímá Yiba.
“Potřebuji zachránit jednoho člověka, mladého muže, kterého unesl můj druh...” odpoví smutně. “ Doufám, že ještě žije...” chce se mu plakat.
Všimne si žárlivého až vražedného pohledu Xiao Zhana, který může žárlivostí prasknout, když Felixe objímá jeho partner a miláček. No je krapet dost žárlivý muž.
“Že by se náš Felix Lee zamiloval?” lehce se zasměje Wang.
“Neznám lásku...” odpoví mu.
“Tak teď už ji znáš. Jasně, že pomohu nejlepšímu kamarádovi.” pustí se a políbí svého partnera na ústa.
“Pojďme lásko.” pobídne Xiao Zhana, který neochotně vyrazí s nimi. “Půjdeme ještě za mými přáteli démony aby nám pomohli. Denis Đặng a Nguyễn Trần Trung Quân přeci jen tvůj druh Felixi je poměrně silný.” otočí se jeho směrem.
“Jo já vím... Snad nejdu pozdě a žije...” pronese a něco chladného mu stéká z očí, ze světa lidí ví, že to jsou slzy.
***
Vezmou Hwang Hyunjina do další místnosti, už ani neví v kolika místnostech vlastně byl doteď a už je mu vše úplně jedno. Bolí ho všechny části těla a umírá bolestí. Normálně by byl po tom všem dávno mrtvý, ale bohužel stále žije a cítí strach s hroznou bolestí. Celou dobu myslí jen na muže, kterého tak moc miluje. Myšlenky na něj ho drží alespoň při zbytku zdravého rozumu. Když začne celý od krve usínat a myslí si, že se konečně blíží konec tohoto utrpení, ucítí jak je v náručí jedné z těch bytostí a kapky slz mu kapají do obličeje. Ze zbytku sil pozná obličej své lásky, ale vypadá jako ty bytosti co ho unesli.
“Miluji tě Hwang Hyunjine. Zůstaň tu prosím tě semnou.” řekne a pláče ještě víc.
“Také tě miluji Felixi Lee. Nikoho jiného než tebe nechci, i když patříš mezi ně...” a odpadne vyčerpáním.
***
O několik dní později se Hwang probudí a zjistí, že vypadá úplně stejně jako ty bytosti. Felix sedí u jeho postele a jakmile si všimne, že je konečně vzhůru, políbí ty úžasné rty a pohladí ho po vlasech.
♥️♥️♥️♥️♥️♥️♥️
OdpovědětVymazat🤍😊
Vymazat