Slova: Květina, něžný, zima
Venku je stále chladno a zima. Buď prší, nebo sněží, je to takové počasí, přechod ze zimy do jara. Song Lan se zrovna prochází se svým partnerem Xiao Xingchenem. Velmi se milují. Věčně jsou někde na cestách.
“Co kdy bychom se spolu někde usadili, lásko?” nadhodí najednou Song Lan.
“Párkrát už mě to napadlo, miláčku můj, ale nevím.” je stále tak upřímný.
“Proč ne?” usměje se, políbí ho a vezme ho za ruku.
“Možná svobodný duch? Ale jednoho dne, klidně.” prohodí, a polibek mu vrátí, přitáhne si Song Lana blíž k sobě, do dalšího polibku.




