Život není hra 8 Natáčení skoro u konce

***O čtyři měsíce později***

Velký kus práce máme za sebou. Už natáčíme něco málo přes sedm měsíců a blížíme se pomalu ke konci. Je to vskutku náročné. Těžká práce, ještě když se musíme učit různé věci do různých scén. Avšak jde nám to dobře, alespoň myslím. Zrovna je tma a my večeříme. Čeká nás ještě natočení několika scén a máme hotovo. Upřímně? Celkem se těším až nám skončí natáčení, potřebuji pár dní volno. Ale to tady asi každý. Nebo ne?

Život není hra 7 Ironie života?

Už padla tma. Dostali jsme za úkol se za hodinu naučit dialog do jedné scény. Zítra začneme natáčet naplno. Dnes to bylo jen zkušební. Začínáme se tedy učit co nám bylo zadáno. Tato část je jednodušší budou zde mnohem těžší dialogy. To co jsme zkoušeli dnes se bude další den natáčet. Čeká nás mnoho práce, toto je teprve začátek. Ale baví nás to. V rukou máme černé větráky, je vskutku horko, ale už je tma, takže je lépe. Příjemnější pocit.

Avšak já mám v hlavě jen jeho. Jsem úplně mimo. Musím myslet na to, že mě taky miluje. Nádherný pocit. Potřebuji se soustředit na dialog, ale moc mi to tedy nejde. Sleduji muže, kterého tak moc miluji. Je tak sexy a jako Wei Wuxian je také velmi sexy a přitažlivý. Nevím co mám dělat. Najednou ucítím něčí dotyk na mém zadku, ale jen jako by pohlazení. Ano nenápadné pohlazení po mých stehnech. Otočím se a za mnou stojí Xiao. Šibalsky se na mě usmívá. Já zrudnu v obličeji a zkousnu si spodní ret. Ach, jak moc ho chci políbit, ale teď nemohu. Bohužel. Nejde to. Je to jako mučení zaživa. Ta jeho blízkost a jeho doteky. Mám pocit, že se zblázním. Přiznal jsem si city k němu. Bylo to těžké a trvalo to dlouho. Jenže stalo se a já jsem zamilovaný. Teď už to vím.

Láska je Láska 3 Pod květy sakur

Ráno se vzbudíme.

“Dobré ráno lásko.” políbí mě.

“Tobě taky miláčku.” pohladím ho po tváři.

“Moc tě miluji. Jsem tak moc šťastný, že tě mám.” také mě pohladí.

“To já taky. Jsem rád, že jsem tě mohl potkat.” odpovím a usměji se.

Jdeme si udělat kafe na probuzení. A dát si snídani před cestou. Vše je připraveno. Konečně máme nějaké volno.

Láska je Láska 2 Jen můj. Nesahat!

“Vážně se mi to líbí. Jsi prostě šikovný Yibo.” pohladí mě po tváři.

“Děkuji. Odteď jsi jen můj Xiao. Nikomu tě nedám.” znovu ho políbím.

Poté se zvednu z podlahy a sednu si ke stolu, kde je připravená večeře.

“Dobrou chuť.” popřeji mu.

“Tobě taky dobrou chuť.” usměje se na mě.

Pustíme se do jídla, které už je skoro studené. Tak trochu jsme na něj zapomněli.

Láska je Láska 1 Jediný koho miluji

Obrázek 1, Obrázek 2, Obrázek 3, Obrázek 4

Ležím v posteli a myslím na osobu, kterou miluji.

Je to můj nejlepší přítel, jako můj starší bratr. Jsem gay, ale nikdo to neví. Nikdy jsem to nikomu neřekl. Miluji ho už pár let. Zhruba tak pět? A známe se sedm let. Poměrně dlouho. Mě bylo šestnáct a jemu dvacet dva. Poznali jsme se na taneční soutěži. Já tam byl s mou skupinou Uniq a on se svojí X Nine.

Xiao Zhan je o sedm let starší než já. Je velmi pohledný a sexy, hodný, úžasný, věrný přítel a je tu pro mě, když potřebuji. Drží mě nad vodou. Nejraději bych ho nikdy nikomu nedal. Přeji si aby byl jen můj a nikoho jiného. Může se mi to vůbec někdy splnit? Takto silné city jsem k nikomu za můj život necítil. Ach, Xiao miluješ i ty mě? Mám ti říct co k tobě skutečně cítím? Všechny ty roky miluji jen tebe. Tajně po tobě toužím v mých snech a představách. O nikoho jiného nemám zájem. Opravdu chci pouze tebe...

Život není hra 6 Vyznání a první zkouška

Konečně jsem si dokázal přiznat sám v sobě, že skutečně miluji mého nejlepšího kamaráda Xiao Zhana. Je těžké si něco takového přiznat. Ještě, když se jedná o stejné pohlaví a ještě k tomu v naší zemi. Ale kdo to nikdy nezažil to fakt nemůže vědět. Opravdu jsem zamilovaný. Teď už jsem si tím naprosto jistý. Ale co mám teď dělat? Nevím. Hluboké silné city k němu.

Během dělání společných fotek, mám v hlavě milióny myšlenek. Mám opět chuť ho políbit, ale nemůžu. Ne teď a tady. Nikdo o tom nesmí vědět. Nebylo by to dobré.

Sakra! Sakra! Do háje! Kruci!

Život není hra 5 Příprava na natáčení

Trochu vás zavedu do světa natáčení jen menší základy. Řekl jsem si, že by se to mohlo někomu hodit. Ne každý žije v tomto světě. A, když jsem se rozhodl sdělit část mého života, tak to není vůbec od věci.

Všechny organizuje tzv. Produkční.
Umělecky to řeší režisér, ještě do toho režisérovi zasahuje scenárista, to je autor podle čeho se točí. Dialogy atd. Kameru kameraman to je vlastně umělec co dělá krásné fotky v pohybu. Produkční pak honí všechny aby byli včas tam kde mají být a zajišťuje pro všechno servis. Různé věci, samozřejmě zadává různým firmám, jako třeba jídlo pro herce a štáb. Filmový štáb, to je komplet osazenstvo filmu od režiséra, herců, maskérů, kaskadérů, prostě všechno. Garderobiér hlídá šaty, kulisáci různé technické a počítačové efekty, kompars uklízeči.

Život není hra 4 Nové role

***O čtyři měsíce později***

Jelikož nám nedávno skončilo aktuální natáčení, máme čas na další role.

***
Bude se natáčet nový BL seriál. A my s Xiaem se rozhodli jít na konkurz. Bylo by fajn někde hrát společně. Celkem bychom byli rádi, kdyby nám vyšli nějaké role. Potěšilo by to.

***
Bude to podle novely Mó Dào Zǔ Shī, kterou napsala Mo Xiang Tong Xiu. Seriál se bude jmenovat Chén Qíng Lìng (The Untamed).

Produkční společnost je Hengdian World Studios Guizhou. Scénář - Yang Xia, Deng JYaoyu, Ma Jing, Guo Guangjun. Režie - Zheng Weiwen, Chen Jialin. Hudba - Lin Hai.

Život není hra 3 Chaos dvou srdcí

Jsme vážně magoři. Chvílemi jako malé děti na náš věk.

Líbí se mi jak je rudý v obličeji a culí se na mě. Jemu se to nějak líbí. Ale mě taky.

Mám chuť ho políbit. Nevím co je to za pocit.

Hledíme si navzájem do očí.

Sám musím být rudý až za ušima.

Ještě nějakou dobu je v mém rozkroku a hledí do mých očí než se zvedne.

Srdce mi tluče v hrudi jako o závod. Co je to za zvláštní pocity? Stává se mi to často, když je Xiao v mé blízkosti. Nechápu to. Jsme si blíže a blíže alespoň mě to tak přijde.

Za tu dobu co se známe, jsme se dost sblížili. Jsme si velmi blízcí. Možná více než si oba uvědomujeme.

Život není hra 2 Blízký jako bratr?

Otevřu oči. Musel jsem usnout. To byl tedy zvláštní sen a pocit. Tak živý jako by se to stalo.

****
Nevím co se to se mnou děje. Od doby co se mi v životě objevil Xiao se vše začalo měnit. Já se začal měnit.

***
Už od dětství jsem cítil, že jsem poněkud jiný než ostatní kluci. A postupem času jsem začal pozorovat, že se cítím trochu jako žena a pozoruji více muže než ženy. Také, že jsem vícekrát vypadal spíše jako žena a doteď tak občas vypadám. Jsou chvíle kdy si mě lidé pletou se ženou. Navíc dost často měním svůj vzhled. Každou chvíli vypadám jinak.

Život není hra 1 Chvíle volna

Obrázek 1, Obrázek 2, Obrázek 3

Sedím v restauraci a čekám na Xiao Zhana. Jsem tu o něco dříve než je domluvený čas srazu.

***
Mě je dvacet tři let a Xiaovi dvacet devět. Je o sedm let starší než já. Jsme víc než nejlepší přátelé, bereme se jako bratři. Jsme si opravdu moc blízcí a kdo není slepý to pozná. Dva magoři a cvoci, hlavně když jsme pohromadě. Rádi se navzájem provokujeme a škádlíme ať jsme kdekoliv. Často se objímáme nebo chytáme za ruce. Děláme to přirozeně. Nehraně, přestože jsme oba dva herci. Tak toto vážně nehrajeme. Nejde to ovládat. Pro někoho to může působit, že jsme si bližší než jen nejlepší přátelé. Ale, kdo ví? Možná ano aniž bys me si to uvědomovali. Přirozené chování.

Na dně 6 Nenápadně nápadně (DOKONČENO)

***O měsíc později***

Už jsme spolu se Zhanem dva roky partneři. Mě už je dvacet pět let a Xiaovi je dvacet devět. Zrovna zítra máme výročí. K našemu prvnímu výročí koupil oběma úplně stejný prstýnek. Oba dva ho stále máme u sebe. Já ho nosím na krku a on na prstu. Já nám zase koupil stejné kožené náramky. Letos přemýšlím, že nám koupím hodinky.

Hlavně nenápadně nápadně. Musím se usmát nad touto myšlenkou. Zvláštní pocit.

Na dně 5 Vážně nenápadný

Už několik let se líčím. Ale také mě líčí moji maskéři například na vystoupení. Jsem k-poper a rapper. Často měním barvy vlasů a dá se říci, že i styl oblékání. Každou chvíli vypadám jinak. Občas si mě někdo splete se ženou. Respektive několikrát se mi to stalo.

Na dně 4 Soukromí a fanoušci

***O rok později***

S Xianem jsme partneři už rok a půl. Ze začátku to bylo těžší, ale zvykli jsme si. Zatím jsme o našem partnerském vztahu nikomu neřekli. Možná je to tak lepší.

Už nějakou dobu žijeme společně v bytě v Pekingu. Nakonec máme společnou domácnost. A taky proč by ne? Sice to ostatním přišlo divné, ale proč by "nejlepší kamarádi" nemohli žít společně? K tomu v tak přelidněné zemi??

Na dně 3 Přiznat či nepřiznat?

***O šest měsíců později***

Náš tajný vztah trvá už půl roku a jsme spolu velmi šťastní. Občas se držíme za ruce nebo se obejmeme. Veřejnost ví, že se známe dlouho a k tomu jsme nejlepší přátelé, takže se na to vymluvíme, když se nás někdo zeptá třeba v rozhovorech. Nemůžeme veřejně přiznat naší sexuální orientaci ani náš skutečný vztah. Chvílemi je to vážně otravné všem stále lhát, ale jinak to bohužel nejde. Nebo spíše nemáme tu odvahu to veřejně přiznat??