Je krásný den a já sedím na zahradě. Hraji se Sebastianem šachy.
Konečně je jaro. Je už teplo. Z té zimy už mi hrabalo. Vážně.
Teď nebyli žádné úkoly od královny. Jen jsem řešil věci ohledně rodinné firmy. Jinak volno. A pár bálů, na které jsem musel.
Na jednom z nich jsem poprvé poznal hraběte Aloise Trancyho. Působí jako pěkný psycho zmetek. Nemám ho rád. Avšak byl nějak vlezlý. Moc se kolem mě motal. Bylo to celkem nepříjemné. Je o rok mladší než já. Mě je šestnáct let. A především ten jeho komorník. Claude Faustus je také divný fakt ano.
