Nemohu tě mít 4 ~ Čas jde dál ~ DOKONČENO

Čas plyne tak rychle, že ho nestíhám. Vše se začalo měnit, když do naší školy přestoupila Darkiely sestřenice. A jako naschvál to byla holka z mé minulé školy, která mě vskutku nesnášela a já ji. Annie byla pěkně namyšlená kráva. To už na škole byla její jiná sestřenice, která byla úplně v pohodě. Její mladší sestry taktéž byli u nás jen o třídy níž. S Darkielou jsme si byly hodně blízké a nerozlučitelné kamarádky. Jedna bez druhé nedala ani ránu. Nikomu se nepodařilo nás rozdělit. Jenže jakmile se objevila Annie, vše se změnilo k nepoznání. 

Vyměnila svou nejlepší kamarádku za svou sestřenici z mé minulé školy. Začala se bavit jenom s ní. A celkově se kvůli ní vysrala na celou naší partu. Přestala se s námi bavit i chodit ven. Ale co mě zničilo ještě víc, bylo to že ji nazvala svou nejlepší kamarádkou a láskou. Na Facebook přidávala miliony fotek jen s Annie a ty popisky k fotkám mě ničily ještě víc, než silná nešťastná láska k Darkiele. 

Nemohu tě mít 3 ~ Tak nějak život

(Jo prostě z toho bude jeden velký chaos. Jenže když se náhodou rozhodnu psát něco ze života, tak mi to dělá velké problémy. A ještě, když jsou to události během posledních 11 let. A těch událostí se stalo tolik, že se v tom všem ztrácím.)

Začala jsem doma krást léky z lékárničky. Léky jsem drtila na co nejjemnější prášek a začala je šňupat ve velkém množství. Celkem tlusté lajny několikrát denně. Různé druhy léků dohromady. Pokaždé ten mix byl jiný. Ano, začali vznikat mé vlastní mixy. Vskutku silné. Potřebovala jsem nutně něco čím jsem se dokázala úplně vypnout. Tak jsem byla často vypnutá a zasekaná úplně mimo. Už ani řezání nepomáhalo. A to jsem se řezala fakt hodně. Celé ruce i s rameny, či celé stehna. Ale takovým způsobem, že tam nebyl pomalu žádný kousek bez rýhy. Doslovně jedna rýha vedle druhé a kolikrát i rýhy přes sebe. Nedokáži to přesně popsat. Moje mysl mě doháněla k šílenství. A lidé to akorát zhoršovali. Stačili psychické poruchy sami o sobě, ale šikana a vše okolo to jen zhoršovalo. Bylo nutné zakročit abych nevnímala svět a veškeré utrpení a bolest. 

Nemohu tě mít 2 ~ Parta

Jednu dobu měla naše parta jedenáct členů. Říkali jsme si Kinder Gang. Chodili jsme po škole ven, nejčastěji na hřiště v okolí školy. Říkali jsme tomu na nábřeží, protože je to park hned u Vltavy. Avšak tolik členů party moc dlouho nevydrželo. Rozhádali jsme se, tak jsme skončili opět u čtyř členů. Kouřili jsme cigarety a pili alkohol. Hlavně díky problémům doma a s lidmi, či šikaně. Důvodu bylo mnoho. Nešťastné lásky a tak. Prostě čas puberty, taková klasika. 

S partou jsem se začala hádat. Spíš začala být proti mě. To mi bylo nějak čtrnáct možná patnáct, nevím přesně. Trvalo to delší dobu, než se podařilo zjistit kdo je poštval proti mě. Došlo mi, že to nebylo jen tak a někdo je musel poštvat. Byla to Sarah, kdo mě začal pomlouvat a brojit proti mě. Ano, holka z naší party. Nejvíce mě z toho tehdy bolelo, když si mě nečekaně přestala všímat Darkiela moje nejlepší kamarádka. Už tak mě zabíjela nešťastná láska k ní, ale měla jsem ji alespoň jako kamarádku. Ale díky Sarah se jistou dobu se mnou nebavila. Možná k tomu z části nahrálo i to jak jsem ji osahávala. Jistou dobu jsem skončila opět sama. 

Nemohu tě mít 1 ~ Seznámení

Mé jméno je Victoria Rosetta. Na škole mě šikanují. Tak nějak jsem úplně jiná, než ostatní. Žiji ve svých světech. Ale to není hlavní. Mám magické schopnosti díky kterým jsem považována za blázna. Vidím to co ostatní ne. Už od narození jsem jiná.

Nikdo mi nerozumí. Už od malička jsem nenáviděná mým okolím. Ano je to tak. Tehdy mi bylo třináct let a byla jsem v sedmé třídě. Hnusná a tvrdá šikana od třetí třídy. A na táborech to nebylo jiné. Samé modřiny a rány. 

Nemohu tě mít ~ úvod

 

Obrázek 1, Obrázek 2, Obrázek 3

(Tento příběh věnuji oné ženě z příběhu. Je to takový vzpomínkový příběh z minulosti. No i když ne úplně jen minulost, protože jsme stále kamarádky. Už se známe 11 let. A dalo by se říci, že příběh života stále neskončil. Alespoň ne ten náš...)

Nápad 1

Zdroj obrázku

Lehké zabíjet a těžké milovat ( 13 ) ~ (DOKONČENO)

Když jsem se probudil tak jsem to místo nepoznal. V této místnosti bylo větší světlo. A bylo zde malé okno. Po chvíli se objevil Itachi " Super už jsi vzhůru. Museli jsme rychle do jiného úkrytu. Na tamtem úkryt přišli ninjové z Vodní země. A no někdo si sem za tebou přišel. " pronesl Itachi. Hned na to se vedle něj zjevil Sasuke, který ke mě okamžitě přišel a vrhl se mi kolem krku. " Ty jedno pako ! Já tušil, že ty nijny od nás z Konohy jsi zabil ty. Konečně jsem tě našel. Tedy s pomocí tady Itachiho. Už jsme si vše vyříkali a řekl mi pravdu o našem klanu. " vychrlil na mě Sasuke. Itachi se tvářil zvláštně. Jako by měl radost, ale zároveň skrýval bolest. Je pravda, že Itachi se o mě hezky staral a líbal mě i vojel. No vlastně mě vojeli poslední čtyři živý Uchihové a Nagato s Yahiko. " C-co tady děláš Sasuke ? Proč si utekl z Konohy ? " nechápal jsem. " No tak já vás tu nechám. Jo a jste už oba hledaný. Ano i ty Sasuke. " a odešel z místnosti. Sotva Itachi zmizel z místnosti tak mě Sasuke políbil. " Nic mě tam už nedrželo. To jediné co mě tam drželo odešlo sem a právě jsem ten důvod políbil. " odpověděl mi Sasuke rudý až za ušima. " P-počkat cože ? " vyhrkl jsem. " Ano. Jediný důvod co mě drželo v Konoze jsi ty Naruto Uzumaki. Miluji tě Naruto. Už dlouho tě miluji. Jednou jsem to řekl Kakashimu před mnoho lety. Toužím jen po tobě Naruto ! Nikoho jiného nechci než tebe. Utekl jsem za tebou. A no pár ninjů jsem zabil nejprve v Konoze a potom po cestě když jsem tě hledal. No a poté mě našel můj bratr Itachi a vzal mě sem. " cože ? Sasuke mi právě řekl, že mě miluje ? 

Lehké zabíjet a těžké milovat ( 12 )

" Jo Sasuke je silný, ale i já se o něj bojím Naruto. Přeci jen je mu patnáct a sám víš, že sharingan je chtěné zboží. Sice je mu skoro šestnáct, ale i tak ho může někdo napadnout. Ale neboj se. Pokusím se ho někde najít a případně ho ochránit kdyby to bylo fakt nutné. Ale ty se nikam nepouštěj Naruto. Rozumíš ty jedna horká zbrklá hlavo ? " řekl ustaraně, ale přísně. Věřím Itachimu. " Věřím ti Itachi. Budu se snažit nikam se nevrhnout ho hledat. " řekl jsem mu. Jak jsem tušil. A ano souhlasím s Itachim. Podle Itachiho starostí o svého mladšího bratra vím, že mi vskutku řekl pravdu o svém klanu. Avšak o to větší zlost mám na Konohu. " Děkuji Karin za zprávu " poděkoval Itachi. " V pohodě Itachi " odpověděla mu Karin. " Já mám stejně dnes misi s Kisame. Takže se po něm rovnou podíváme. Neboj se Naruto já ho někde najdu. " podíval se na mě. ,, Tak to jsem tedy zvědavý proč utekl z Konohy ,, začal se smát Kurama. " Věřím ti Itachi " a usmál jsem se. " To jsem moc rád Naruto " a políbil mě na ústa. Poté mě pohladil po vlasech. " Pojď za mnou Naruto " řekl mi. " Dobře " tak jsem tedy šel. Vyšli jsme z místnosti a došli z podzemí k chodbám kde jsou pokoje. " Do svého pokoje už trefíš , že ? " ptal se mě. " Ano " odpověděl jsem. " Dobře tak tam jdi. Já už musím na misi. " řekl mi a tak jsem odešel do ponurého pokoje.

Lehké zabíjet a těžké milovat ( 11 )

Po Uchihech touží kde kdo, ale jdou po takové nicce jako jsem já ? To je divné. Co mají kruci v plánu ? To jsem nějaká šukací panna ? Ale ty jejich doteky. U Gaary aspoň věřím, že je to upřímné, ale do něj bohužel zamilovaný nejsem. A i když to s Itachim bylo úžasné tak moje srdce touží po Sasukem. Krucinál ? Co mám sakra dělat ? Po pár hodinách co jsem spal jsem se vzbudil. Itachi seděl na mé posteli a na stolku u postele bylo na rádoby talíři jídlo. Jak jsem se lekl. Hned po probuzení už u mě sedí Itachi. " J-jak dlouho tu sedíš ? " vykoktal jsem. " Už nějaká doba to bude. Jsi vážně rozkošný když spíš Naruto. " odpověděl mi Itachi. Teď si nejsem jistý jestli mám poctěn či vyděšen. Asi obojí dohromady. Ale to měl být asi jen začátek. " Tady máš něco k jídlu " usmál se, pohladil mě po vlasech a odešel. Já se hned s chutí pustil do jídla. Nevím jak dlouho jsem spal. Nevím jestli je noc či den. V této temné místnosti to není moc poznat. Pořád je zde šero. Ne úplná tma, ale světlo to fakt není. Začínám si na tento způsob života celkem rychle zvykat. Dalo by se říci, že se začínám cítit jako doma i když pravý domov zde nezažil snad téměř nikdo. A k tomu nijové v Akatsuki jsou vyvrhelové. Někteří byli vyhnáni a někteří utekli dobrovolně. Každý bude mít vlastní příběh jak se sem vlastně dostal. Rodinka nenáviděných ? Dojedl jsem jídlo.

Lehké zabíjet a těžké milovat ( 10 )

Bez jediného slova jsem zmizel do svého pokoje. Pokoj byl prázdný. Je to zvláštní, ale chybí mi tu můj týmový partner. Navíc nemohu ze sebe dostat doteky Sasukeho. Ještě teď mám na sobě jeho sperma. Rukou jsem zajel pod kalhoty a sáhl si na své pozadí, kde jsem cítil Sasukeho zaschlé sperma. Takže Hinata i Iruka jsou též mrtvý. Vlastně jediné osoby, které mě měli rádi a podporovali mě jsou mrtvý. Kakashi , Hinata a Iruka. Ale ve vesnici mě nic nedrželo. Možná je to kvůli tomu, že nedokáži čelit svým pocitům a citům. Je vážně lehčí zabíjet než milovat. Lehčí někoho zabít než se poprat s city. Po nějaké chvíli se u mě objevil Itachi. " Tohle je pro tebe Naruto " a podal mi černé kalhoty a černé triko s černým spodním prádlem. " Děkuji Itachi " odpověděl jsem mu. " Teď si to ještě nedávej. Za chvilku tě vykoupu " odpověděl mi. Potom odešel. Cože ? Itachi mě bude koupat ? Docela mě to vyděsilo. Ale stále je to bratr Itachiho. Navíc koupání by se bodlo. Ani nevím proč mě ta myšlenka vzrušila. Možná v něm vidím Sasukeho. Zase se mi vybavil ten pocit jak se mě Sasukke dotýkal a byl uvnitř mě. A tentokrát jsem byl i já v něm. Ani doteky Gaary mi nebyli tak moc příjemné jako ty Sasukeho. Gaara je sice překrásný muž a můj nejlepší kamarád, ale já miluji Sasukeho. Ano líbí se mi i jiní muži, ale ani jeden není prostě Sasuke.

Lehké zabíjet a těžké milovat ( 9 )

Vím, že musím zabít Hinatu. Jsem rád, že jsem nedostal úkol zabít Sasukeho. Až Sasuke uvidí Itachiho bude ho chtít zabít aniž by věděl skutečnou pravdu. Já Itachimu věřím a nevím proč. ,, Naruto. Itachi ti skutečně řekl pravdu. A svého mladšího bratra Sasukeho nedokázal zabít. Itachi svého bratra miluje nadevše. ,, ozval se najednou Kurama v mé hlavě. Šli jsme do vesnice a zatím si nás nikdo nevšiml. Svým způsobem se i chci pomstít ninjům z Konohy za to jak se ke mě celý život chovali. Jako by se vše ve mě spojilo dohromady. A vzniklo z toho cosi nepopsatelného. Doufám, že Hinata není zrovna na nějaké misi mimo vesnici. Uvědomil jsem si, že Hokage by zde ještě být neměla. Měla by být na cestě ze Suny. Což by bylo jednodušší. Teprve včera měla odejít zpět do Listové ještě s ninji z Písečné kvůli mrtvým tělům. Avšak bábi Tsunade je schopná odejít kvůli takovým událostem do Listové napřed kvůli ochraně vesnice. Takže je možné, že dnes už dorazí zpět. A musím se vyhnout chycení ninjů z vesnice. Vskutku nemám v plánu být uvězněn ve veznici v Listové jako zrádce. Zábava totiž teprve začíná. " Bábi Tsunade už tu možná bude z Písečné. Možná šla napřed. Je možné, že ji uvidíme " řekl jsem najednou svou myšlenku. " Co jsme zjistili ještě by zde být neměla " odpověděl mi Itachi. Všiml jsem si najednou, že Itachiho chladná bezcitná maska povolila a jeho chladný temný hlas zní najednou mírně a klidně. Je najednou přátelský a úplně jiný než když je s ostatními členy Akatsuki. " Co bys udělal kdyby ti bylo řečeno, že máš zabít mého bratra Sasukeho ? " vypadal zamyšleně. Touto otázkou mě překvapil a zarazil. " No um.. " polkl jsem. " No raději bych zemřel já než abych zabil Sasukeho " řekl jsem upřímně. " Ale proč ? Navíc jsi ho už několikrát skoro zabil. Tak proč najednou taková změna ? " ptal se zamyšleně Itachi když jsme procházeli okrajem Konohy. Znovu jsem polkl ,, To jsem zvědavý co mu odpovíš Naruto. ,, zasmál se Kurama. 

Lehké zabíjet a těžké milovat ( 8 )

Tak jsem to vskutku udělal. Odešel jsem z Listové. Teď je ze mě oficiální zrádce. Je mi patnáct let. Odešel jsem ode všeho. Od Gaary... A od Sasukeho. Avšak i když by pro mě byl lepší Gaara tak miluji Sasukeho. Avšak nedokáži ze sebe setřást doteky ani jednoho z těch dvou. Gaary ústa byla sladká a chutná , ale v těch Sasukeho bylo něco co nedokáží popsat i kdybych se měl posrat a dělat při tom kotrmelce a bavit se s růžovými slony. Ale teď jsem si uvědomil , že Itachi kdysi taky odešel z Listové. " Jak se má Sasuke ? " zajímalo hned Itachiho. Nechápal jsem proč se na něj ptá když to zrovna Itachi vyvraždil vlastní klan. No i když já zase začal zabíjet lidi z mé vesnice a vlastně i jeho. Tento prostor vydal zvláště. Vypadá to , že jsme v jiné dimenzi. " Nevím jak se má. Nijak extra jsme se nebavili " odpověděl jsem po pravdě. " Proč jsi vlastně začal zabíjet lidi z Listové ? " hned se ptal. Je to starší bratr Sasukeho co mu mám jako říci ? Že miluji jeho bratra ? " No chci se stát silnější abych mohl chránit Sasukeho. A no nedokážu snést kohokoliv kdo se ho snaží zjískat. Zabiju každého kdo bude chtít a balit Sasukeho. " vypadlo nakonec ze mě. " Takže nám tu někdo žárlí ? " Itachi se musel zasmát. A já zrudl v obličeji. Vzpomněl jsem si na jeho nahé tělo , jeho polibky , jak jeho penis byl uvnitř mě... A já se tomu nedokázal bránit. " Ne ! V žádném případě ! " vydal jsem ze sebe a Kurama se začal smát taky. " Se na sebe podívej. Vždyť jsi úplně rudý ! " odpověděl mi Itachi. " A proč jsi vlastně vyvraždil svůj klan ? " zajímalo mě to už dlouho. " To je dlouhý příběh. Zjednodušeně řečeno na příkaz Listové. Můj klan plánoval převrat a pravděpodobně i válku. Ale jediný koho jsem nedokázal tehdy zabít byl můj mladší bratr Sasuke. Avšak ten nezná pravdu a tak mě pronásleduje a chce mě zabít. " odpověděl mi Itachi. Cože ? Na příkaz Listové ? " Časy válek byli temné. Moc temné Naruto. Samá smrt , nenávist , zrady a plno krve. " dodal. " Cože na příkaz Listové ? " vyhrkl jsem náhle. " Ano. Vyvraždil jsem svůj klan jen proto, že jsem měl za úkol zlikvidovat odpůrce Listové. Moje zkušenosti z prožití války mi způsobily, že nenávidím násilí, které mohli Uchihové začít a podstoupil jsem neuvěřitelnou oběť, když jsem povraždil své známé, přátelé, otce a matku. I kdybych neobětoval sám sebe, tak jsem věděl, že Listová by zničila stejně Uchihy, kdybych odmítl. " odpověděl mi a já snad poprvé u něj viděl emoce. Na chvíli se v jeho očích zaleskli slzy. 

Lehké zabíjet a těžké milovat ( 7 )

,, Co budeš dělat Naruto ? ,, ozval se Kurama. ,, Není to jasné Kuramo ? ,, divil jsem se. ,, Já jen jestli to máš vážně v plánu přidat se k Akatsuki Naruto. ,, odpověděl mi. ,, Už dávno bys měl vědět co mám v plánu Kuramo. ,, odpověděl jsem mu. ,, Ano to vím to je pravda. ,, odpověděl. ,, Tak vidíš. ,, dodal jsem. Rozhodl jsem se odejít zpět na hotel. ,, Takže zítra k Akatsuki. ,, Vše jde relativně dle plánu , ale je zvláštní , že si mě Itachi našel sám a k tomu mě chce vzít k Akatsuki. Jde to moc lehce. Vážně až moc lehce , ale i tak to jde dle plánu. ,, řekl jsem si v duchu. Došel jsem do hotelu kde jsem šel do svého pokoje. Ani nevím proč , ale těšil jsem se až budu v Akatsuki. Je to divný pocit. Takto se neznám. Fakt ne. Ale je to úžasný pocit. Když zabiju naplní mě to slastí a euforií. Chci tento pocit cítit víc a víc. Zítra bude z Gaary nový Kazekage. Snad stihnu jeho jmenování. Jemu řeknu část mého plánu , ale celý. Abych měl menší rezervu. A navíc je to můj nejlepší přítel o kterého nechci úplně přijít. Z myšlenek mě vytrhlo klepání na dveře. Šel jsem otevřít dveře a za dveřmi stála bábi Tsunade. " Co se děje bábi Tsunade ? " ptal jsem se. " Pojď ven " řekla mi. Tak jsem šel na chodbu. Hned na to klepala na dveře Sasukeho , který po chvíli otevřel. " Ano Hokage ? " ptal se. " Pojď ven " řekla mu to samé co mě. Tak též vyšel na chodbu. Oba jsme si zamkli pokoje. " Pojďte za mnou. " řekla bábi Tsunade. A tak jsme šli do jedné místnosti v hotelu kde byli i stráže.

Lehké zabíjet a těžké milovat ( 6 )

Probudil jsem se v nemocnici. ,, Netušil jsem , že jsi tak zákeřný. Líbí se mi to. Začínám se bavit po dlouhé době. ,, smál se Kurama v mé hlavě. ,, Tohle je teprve začátek Kuramo. ,, smál jsem se já. Okolí jsem viděl rozmazaně. Byl jsem na přístrojích , které hlídali mé životní funkce. Na posteli po mé pravé ruce ležel Sasuke , který ještě spal a po mé levé ruce ležel Kakashi. U mé postele jsem zaregistroval někoho s rudými vlasy. Gaara ! " Jsi v pořádku Naruto ? " ozval se Gaara s vyděšeným hlasem. " Uhm... Nějak jo... Jen vidím vše rozmazaně. " odpověděl jsem mu. " To jsem rád. Kdyby jsi zemřel zešílel bych a asi bych to nepřežil Naruto. To jen díky tobě jsem se dostal tam kde teď jsem.." odpověděl mi Gaara. Jeho slova mě překvapili. Tohle jsem nečekal. A především to , že bude u mě v nemocnici když má plno práce na pohřeb a své jmenování. " To- to jako vážně Gaaro ? " vypadlo ze mě. " Ano Naruto. Vážně. " odpověděl mi. " Um.. Co se vlastně stalo ? Proč jsem v nemocnici ? " zajímalo mě ( jasně , že naoko ). Už jsem viděl normálně. Otočil jsem se a Sasuke se probral. Uff. Sasuke to přežil. Nezabil jsem svou lásku. Začal jsem si uvědomovat , že jsem Sakuru nikdy nemiloval , že jsem si to jen myslel. Že to byl vlastně vždycky Sasuke Uchiha koho jsem miloval. " Někdo vás otrávil Naruto. Řeší se to. Tohle je vážné. " odpověděl mi Gaara. Podíval jsem se opět na Sasukeho , který se hned začal mračit když viděl u mé postele Gaaru. " O-otrávil ? " vydal jsem ze sebe. " Ano otrávil " řekl Gaara. " Aha.. " vylezlo ze mě , nevěděl jsem co jiného říct. " Jak dlouho tu jsem ? " zajímalo mě , toto vážně nevím. Zapadalo slunce. " Spali jste zhruba jeden den. Už musím jít. V mé kanceláři mě zastupuje bratr Kankuro. Během zítřka dorazí Hokage Tsunade a bude pohřeb a další den bude mé jmenování. " řekl mi Gaara. A bylo rozhodnuto. Gaara bude jediný kdo bude znát část mého plánu. Nechci ho ztratit a věřím , že nebude do mého plánu zasahovat. " Dobře " odpověděl jsem. Gaara se zvedl a odešel pryč.

Lehké zabíjet a těžké milovat ( 5 )

( Týmy budou spřeházeny podle mě a i čísla týmů budou jak se mi to bude zrovna hodit až na tým7 )

Byli jsme v šestém posledním patře hotelu. Konečně moje tělo. ,, Netušil jsem , že v sobě máš i temnou stranu Naruto ! ,, začal se smát Kurama. ,, Tohle je teprve začátek. ,, a smál jsem se v duchu. ,, Netušil jsem , že to fakt uděláš. Ale tu holku jsem nikdy neměl rád. ,, pokračoval Kurama. Po chvíli jsem zaslechl křik a řev z dálky , že by už někdo našel tělo té otravné Sakury ? Musel jsem se sám pro sebe usmát. Byl jsem unavený po tolika hodinách bez spánku a po boji a teď ještě po oné technice , takže jsem usnul rychle. Avšak netrvalo dlouho a vzbudili mě rány na dveře. " Kdo je to ? " zavolal jsem z postele. Spal jsem ani ne dvě hodiny. Klepání se ozvalo znovu. Tak jsem se odpotácel ke dveřím a otevřel je. Za dveřmi stál Kakashi a nějací dva muži. Na chodbě stál i Sasuke. " Uhm.. Co se to tu děje ? " ptal jsem se a zýval nevyspale. " Sakura Haruno byla objevena mrtvá. Vím , že jste dlouho nespali Naruto a Sasuke. A omlouvám se , že jsem vás vzbudil , ale potřebujeme s vámi mluvit. " řekl Kakashi a já vyšel na chodbu. " Cože ? Sakura , že je mrtvá ? " vybouchl jsem. Musím působit jak mě to hrozně vzalo a udělat scénu jakou bych udělal. " Ano Naruto. Je mi to líto. Vím , že jsi ji měl rád. " řekl mi Kakashi. Ajo , nikdo si nevšiml , že jsem ji dávno přestal balit. Ale hrálo do mých karet. Začali mi téct slzy z radosti , ale musel jsem se tvářit smutně což mi dávalo zabrat. V Sasukeho obličeji bylo vyděšení i smutek , ale slzy mu netekli. " Viděli jste něco podezřelého ? " ptali se dva muži. " Jak jsem řekl nějaký muž mě vzbudil a ptal se na pokoj Sakury tak jsem mu ukázal pokoj a šel spát " řekl otráveně Sasuke. " Já jsem si dal koupel a šel pak spát " řekl jsem já. " Jak vypadal ten muž ? " ptal se jeden z nich. " A to jsi mi nemohl dát vědět Sasuke ? " hned na to Kakashi. " Jaj já teď nevím byla tma a chci spát jsem unavený. Bůh ví jak dlouho jsme nespali po cestě sem. Ještě teď nemám plnou čakru po tom souboji. " Sasuke byl protivný víc než obvykle. " Já jsem taky unavený Kakashi. A musím se vzpamatovat , přeci jen jsem býval do Sakury dlouho zamilovaný , ale ta stejně byla pořád Sasuke tu Sasuke tam... " řekl jsem. " Nu dobře. Zítra se to bude řešit víc i s Kazekage Gaarou. " řekl Kakashi.

Lehké zabíjet a těžké milovat ( 4 )

( Tentokrát zde bude úplně vymyšlená postava a úplně vymyšlený klan , jméno postavy Ihine Horoshi. )

Deidara po nás začal házet ty své výbušné koule. A u toho ten šílený smích. Jo musím se stát silnější. Musím být silný. Sasori na nás mezitím začal útočit zatím jednou loutkou. Tyhle dva jsou vskutku otravný. Avšak ani to můj plán nezmění. Jen teď nesmím dát najevo co chci brzy udělat. Sasori přidal další své blbé loutky. Každou chvíli jsme uskakovali před výbuchy Deidary. Nějak si opět vylepšil techniku. 

Lehké zabíjet a těžké milovat ( 3 )

I já se o něj bál , ale snažil jsem se působit necitelně jako vždy co se týče mě a Sasukeho. O mých citech k němu neví ani Hinata. Navíc máme u sebe cenný svitek díky , kterému je s námi i Kakashi , který s námi už dávno nechodí , jen když je to nebezpečná mise tak ano. Ale něco mi říkalo proč zmizel i když mi to nedávalo žádnou logiku. " Půjdu se po něm podívat. Vy dva tu zůstaňte a ani se nehněte z místa ! Především hlídejte svitek , nikomu jinému do ruky se dostat nesmí ! A dávejte na sebe pozor ! " pronesl Kakashi divným hlasem. " Dobře Kakashi " oba dva se Sakurou jsme odpověděli stejně. A Kakashi zmizel v korunách stromů. " Ehmm.. " ozvala se Sakura. " Co.. " vypadlo ze mě. " No přemýšlela jsem a Sasuke měl pravdu. Změnil ses a dost. A pořád jen samé tréninky když ostatní zrovna nic nedělají a jen si užívají ty trávíš čas jen tréninky a opravdu ses hodně zlepšil v technikách. A je pravda , že ani já bych nebyla zatím schopná vyhrát nad Sasukem ve skutečném souboji což u vás to byli skutečné souboje podle toho jak jste oba kolikrát dopadli a skončili jste s těžkými zraněními v nemocnici. Navíc Sasuke má sharingan a dokázat bojovat proti sharinganu s tak málo zkušenostmi... Prostě se chci omluvit. " prolomila hrobové ticho Sakura bylo slyšet jen praskání ohně. ,, Cože ? Sakura se mi omlouvá ? ,, musí to vše být nějaký sen ! Buď spím nebo mám halucinace ! Až se vzbudím bude vše normální a logické a vše zase bude dávat smysl ! 

Lehké zabíjet a těžké milovat ( 2 )

Vyrazili jsme na cestu kolem jedenácté dopoledne. Sakura se jak jinak pořád lepila na Sasukeho. A mě to štvalo. Kdysi jsem byl do Sakury zamilovaný , ale to mě přešlo možná kvůli tomu , že se motala jen kolem Sasukeho no jako pomalu všichni. Avšak on působil jako kus ledu avšak jako by se mu to líbilo , že se kolem něj motá tolik lidí. Ale spíš z nich měl srandu. Arogantní blb , ale má něco do sebe , ale stále nemohu přijít na to co na něm je. Skákali jsme z jednoho stromu na druhý. Ale já byl myšlenkami úplně jinde. Myšlenkami jsem u Sasukeho. Najednou jsem si vzpomněl na sen před několika lety. Už před několika lety jsem měl podobný sen jako tuto noc. Bylo to po naší první puse ve třídě. Vzpomněl jsem si i na ten zvláštní pocit když se naše rty spojili byť na pár vteřin. Běželi jsme lesy okolo vesnic. Tentokrát nebudeme spát ve vesnicích jako obvykle , ale v jejich okolí ve stanech. Musí to být hodně důležitý svitek když s námi Hokage poslala i Kakashiho , protože normálně už plníme mise sami. Běželi jsme několik hodin " Tak bando dáme si menší pauzu a potom si začneme po cestě hledat místo na přespání " prohodil náhle Kakashi a my udýchaně zastavili. To jsem zvědavý kdo bude s kým ve stanu. Vlastně i doufám , že Sasuke bude ve stanu se Sakurou a to především už jen kvůli poslední noci hrůzy. A vlastně i začátek dne hrůzy. To jsem tedy zvědavý kdo bude s kým ve stanu. Já seděl na větvi stromu a Sasuke na větvi výš Sakura seděla pod námi v zelené trávě a Kakashi na kameni a četl si nějakou tu zvrhlou knihu. Odpočívali jsme tak dvacet minut " Tak jo bando jdeme dál. Teď už jdeme normálně a pozorujte okolí na místo na noc. " rozkázal Kakashi. Tak jsme se Sasukem seskočili z větvě na zem a Sakura se zvedla z trávy. Kakashi už byl na nohou a zavřel knihu.