Šel jsem se projít po mé vesnisci, doma jsem se cítil tak sám až mi z toho občas začínalo hrabat. Když jsem se procházel ulicemi Konohy zahlédl jsem Sasukeho jak se baví se Sakurou. Ano Sasuke Uchiha je vysněným idolem pomalu každého. Jak žen tak i mužů. Nevadilo mi to. Toho arogantního blba jsem nikdy neměl moc v lásce. Štval mě svým arogantním povýšeným chováním a tolik zájemců mu jen zvyšovalo jeho ego. Cítil jsem se tak moc osamělý. Nemám moc přátel. Snad jen Hinatu ta jediná je moje věrná nejlepší kamarádka. Je do mě zamilovaná od dětství avšak já do ni ne. Ale dokázala se přes to nějak přenést a jsme nejlepší přátelé. Je pravda, že je snad jediná kdo tu pro mě kdy byl když nepočítám Yamata a Kakashiho. Moji rodiče zemřeli když jsem se narodil a vložili do mě kyuubiho devíti ocasou lišku je to démon, který kdysi zaútočil na Konohu a to je důvod proč se mě ostatní bojí, protože kyuubi byl zapečeťen do mě. Sasukeho klan vyvraždil jeho starší bratr Itachi když byl Sasuke malé dítě. Yamato se mě ujal je pro mě jako otec stal se mou oporou. Tsunade je teď pátá Hokage a ta je přísná, ale je pravda, že i ona se postupně ke mě začala chovat dobře a zastávat se mě. Tak dospělí znali moje rodiče a měli je rádi byli to jejich přátelé. A když na mě byl někdo před Hokage hnusný tak ho hned seřvala. Sasuke si mě dobíral nejvíce. Každou chvíli jsme byli v sobě a skoro se navzájem pozabíjeli několikrát jsme skončili v nemocnici po našich soubojích. Teď je nám patnáct let. Sasuke je o pět měsíců starší než já. Už od mala na sobě dřu, protože chci aby mě lidi ve vesnici jednou uznali. Avšak také když jsem byl malý tak jsem dělal samé problémy, chtěl jsem pozornost možná, protože jsem se cítil tak sám. Procházel jsem se po vesnici ponořen do svých myšlenek.
“Ahoj Naruto!” z myšlenek mě vytrhl hlas Hinaty zvedl jsem hlavu od země “Ahoj Hinato!” pokusil jsem se o úsměv.
A Hinata přiběhla ke mě a objala mě. A tak jsme se toulali mlčky ulicemi spolu.
