Tvé doteky 10 - Postup času ~ (DOKONČENO)

...... Postup času.....
.... Během posledních 7 měsíců shrnutí....

( Omlouvám se jestli to bude chaos :D tak mě nezabijte :D jinak užijte si poslední díl této povídky :D snad se vám bude líbit :D a snad se vám tato povídka líbila celá :D doufám :D )

Tvé doteky 9 - Setkání po letech

Dojeli jsme domů a panovala depresivní nálada , ale komu by bylo do smíchu kdyby mu zemřeli rodiče? Především když jste malé dítě? Sice už je to kolem šesti let , ale stále to bolí a horší je když nikoho jiného než rodiče a jedinou kamarádku nemáte. No a pak prostě rodiče z ničeho nic zemřou... Nečekaně... Mě tehdy bylo devět let a Sasukemu bylo deset let když nám zemřeli rodiče. Je o rok starší než já. A ani jsem se nenadál a skončil u Uchihů. Kde jsem postupně zjískal lásku jako rodinu a tak před čtrnácti dny i lásku jako lásku. O Sasukem jsem snil už od dětství. Ale to jsem netušil , že Sasuke zase o mě. Vážně jsem netušil a nečekal , že by se do mě Sasuke skutečně zamiloval. Ano milujeme se už od dětství , ale celé roky jsme to nevěděli až donedávna. A to ještě díky Itachimu. Seděl jsem na židli a tupě hleděl z okna utopen ve svých myšlenkách. Zrovna venku začalo pršet. Blíží se zima. Ještě je podzim , ale ne na dlouho . Venku je chladněji a chladněji. Ze záseku v mých myšlenkách mě vytrhl Sasuke , mě objal a políbil " Jsi v pořádku lásko?" zeptal se mě. " Nějak jo ..." a usmál jsem se na něj. " Pojď připravil jsem nám vanu " znovu mě políbil a vzal mě za ruku a tak jsem vstal a odešli jsme do koupelny. Sasuke nám připravil vanu při svíčkách a pěnou. Začal mě svlékat a já jeho. Políbil jsem ho " Moc tě miluju Sasuke " řekl jsem mu do ouška a vlezli jsme si do příjemně teplé vody . Sasuke nechal zhasnuto , takže tu jen plápolal plamem svíček. Bylo to romantické a příjemné. V jeho objetí se vždy dokážu uvolnit . " Jsi sladký můj Naruto" zašeptal mi do ouška. A já mu téměř usnul v objetí. Po koupeli jsme šli spát. Oba dva jsme byli utahaný , že jsme odpadli ještě před večeří.

Tvé doteky 8 - Válka o Sasukeho

Když jsme konečně dorazili domu tak Sasuke už byl trochu klidnější , ale ne o moc. " Nány blbý fakt. A jak ty dvě krávy ze základní školy zjistili na , kterou školu chodíme kurva !" prsknul Sasuke když jsme seděli v pokoji. " To nevím lásko" a objal jsem ho a políbil. Sasuke se nakonec usmál. A polibek mi opětoval. " Miluju jen tebe Naruto" a znovu mě políbil. Já ho začal hladit po jeho černých vlasech. Po chvíli si mě vzal do náruče a odnesl si mě do postele. Tam mě začal svlékat z veškerého oblečení co jsem měl na sobě. A já jeho. Naše oblečení už zase bylo všude po pokoji. Jak jinak. Hleděl jsem do těch jeho černých očí ve , kterých jsem se dávno utopil. Začal hravě líbat mé nahé tělo a já začal vzdychat slastí a rozkoší , hladil mě ve vlasech a mé tělo se zachvělo. Miluji jeho ústa , oči , tělo , doteky , duši , miluji ho celého. Postupně svými úžasnými ústy došel k mému penisu , který začal s chutí olizovat a hrát si s ním jazykem. Můj penis už byl dávno v pozoru. Z ničeho nic jsem ho převalil a on hned pochopil a tak mi krásně nastavil svůj sexy zadeček " Pořádně ho tam vraž Naruto..." vydehnul slastně a tak jsem bez prstů začal pomalu vsouvat svůj penis do toho krásného zadku. Vzdychl a já se v něm začal pohybovat... Zavrněl rozkoší... Postupně jsem zrychlil až na doraz ....
Takhle jsme spolu šukali tak hodinu.... Vášnivě , dravě , chtivě ....

Tvé doteky 7 - Tři pohromy dohromady

.... Po týdnu....

Už jsme se Sasukem spolu týden. A zítra nás čeká škola , to je otrava. A hlavně Sasukemu nedá pokoj ta holka s rudými vlasy Karin. To je otrava. Lepí se na něj jako tehdy Sakura s Ino. Ale Sasukeho to jen otravuje a ne a ne Karin setřást. To bude ještě sranda jestli Karin zjistí , že Sasuke je ve vztahu se mnou.
" Dobré ráno lásko" a políbil mě s úsměvem Sasuke. Já si jen zývl " Um dobré ráno" odpověděl jsem. Po tom co jsme se převlékli jsme šli opět na snídani.
" Dobré ráno chlapci " usmál se na nás Deidara v kuchyni. " Dobré ráno Deidaro , Itachi " vypadlo ze mě. " Zítra už máte školu co " pronesl Itachi. " Um.. Jo " odpověděl Sasuke a zamračil se. K snídani byli koblihy. Itachi a Deidara usrkávali své ranní kafe. " Tak si běžete třeba ven ať si užijete poslední den volna" ozval se Deidara. " Venku je už chladno , ale možná jo" pronesl Sasuke. Když jsme dojedli odešli jsme zas do pokoje. " Ještě musíme dodělat domácí úkol" řekl Sasuke. " Jo ten projekt že" a zamračil jsem se. " Um jo ten projekt" a tak jsme se dali do práce. Během dne jsme dodělávali projekt do školy. A potom se dívali na filmy s Itachim a Deidarou a pak jsme jim pomáhali s úklidem domu což byla otrava , ale už nejsme malý děti a Itachi nemůže dělat vše sám a Deidara není naše služka a navíc tu s námi žije pár dní, takže by to bylo blbý jim nepomáhat vůbec. Byli jsme k večeru fakt utahaný , takže jsme si připravili věci do školy do batohů a šli na chvíli do vany.

Tvé doteky 6 - Taťka a Taťka

Itachi nám představil svého dlouholetého partnera o kterém ani jeden z nás doteď nevěděl. Itachi byl něco jako náš taťka i když je to ve skutečnosti Sasukeho starší bratr. Ale staral se o nás jako by byl náš taťka. Takže teď nám do rodiny přibyl druhý taťka. " Takže taťka a taťka" pronesl jsem a usmál se na Itachiho a Deidaru. " Takže hoši vadilo by vám kdyby Deidara žil s námi?" zeptal se mě Sasukeho Itachi. " Ne bratře mě to rozhodně nevadí. I ty máš přeci právo na štěstí po tom všem. A navíc nás se ptát nemusíš . Je to tvůj život a navíc si už dávno dospělý Itachi" pronesl Sasuke. " Vítej Deidaro. Druhý taťko . A souhlas Itachi máš právo na štěstí a jsi dospělý" řekl jsem po chvíli já. " Naruto nemusíš Deidarovi říkat druhý taťko" a zasmál se Itachi. " Mě to nevadí. Můžete mi říkat jak budete chtít. Navíc druhý taťka zní roztomile" a zazubil se Deidara. " Vážně Itachiho miluji už dlouho a jsem vážně rád , že jsem měl tu čest ho poznat" dodal druhý taťka. " A já zase dlouho miluji tohle blonďatý roztomilý pako " zazubil se Sasuke a pohladil mě ve vlasech. " Komu říkáš pako ?" pronesl jsem k Sasukemu a pohladil jeho černé vlasy. Od tohoto dne jsme se Sasukem ve vážném vztahu . " Takže Deidaro chceš pomoci s věcmi? Stěhuješ se tedy k nám miláčku" ptal se Itachi druhého taťky. Ani nevím jak mě vůbec napadlo říkat Deidarovi druhý taťka. Budu muset vymyslet něco lepšího jak mu budu do budoucnosti říkat. Přeci jen druhý taťka zní asi dost debilně. " Jo stěhuji zlato. A budu rád když mi pomůžeš se stěhováním " odpověděl mu Deidara. " No tak my půjdeme pro věci Deidari" řekl vesele Itachi. A pak odešli z domu .

Tvé doteky 5 - Potlačované city

....o 6 let později....

Čas plynul rychle. Především v přítomnosti Sasukeho. Už od smrti našich rodičů uplynulo šest let. Stále žiji s Uchihy. Stali jsme se oporou všichni tři navzájem. Teď už je mi patnáct let a Sasukemu šestnáct let. Stali se z nás opravdu skvělí přátelé, ale moje city k němu se ani za ty roky nezměnili - jen o mnoho prohloubili. Doteď nemohu zapomenout na to když mi bylo devět a jemu deset.... Na jeho hřejivé doteky. Na jeho ústa.... A i tu slast na jeho péro v mojí prdeli. Ale ani za těch šest let jsem nepřišel na to co způsobilo tehdy jeho reakci, že mám jít bydlet s nimi. Za tu dobu se náš vztah prohloubil. A Itachi se o mě od té doby opravdu pečlivě stará i když nejsem z pokrevní linie Uchihů. Ale chová se ke mě jako bych byl. Díky Itachimu mě postupně ostatní přestávali šikanovat. Vždy když mi kdokoliv něco udělat tak Uchihové se za mě vždy postavili. A já zas když někdo řekl cokoliv pro mě urážejícího či pro mě nevhodného na Uchihy tak já se zase v rámci mých možností zastal Uchihů. Oni se stali se mou rodinou - já se stal pro ně rodinou. Břehem těch let jsem si čím dál víc uvědomoval , že jsem se do Sasukeho Uchihy zamiloval. A to jako že dost. Ale nikdy jsem mu o svých citech neřekl. Ale dost lidí si z nás utahovalo , že jsme snad teplý podle toho jak se k sobě chováme. A hlavně někdo řekl něco špatného o tom druhém a hned byl oheň na střeše. Itachimu je teď už dvacet pět let. Zrovna začíná podzim a začíná být docela zima.

Tvé doteky 4 - Dvojitý pohřeb

Ráno nás vzbudil Itachi do školy. Musím přiznat, že je to nezvyk když mě do školy nevzbudila máma nebo táta. Ale rozhodně si nestěžuji na to, že se mě po smrti mých rodičů ujali Uchihové. Tohle bych vážně nečekal. A ještě k tomu Uchihové jsou v soukromí vážně hodní, milí, pečlivý a starostlivý. Takže jestli na ně uslyším špatné slovo tak ta osoba dostane přes hubu. Jsem jim vděčný za to, že jsem díky nim neskončil v dětském domově. Navíc oni před několika dni též přišli o oba rodiče. Ale je příjemné probudit se vedle Sasukeho. To mě holky ze školy zabijou až zjistí, že bydlíme spolu. Ale nejvíce se těším na výrazy Sakury a Ino. Vstali jsme a oblékli se do školy ještě jsme si museli rychle připravit učebnice a sešity do školy, včera jsme to nestihli. Po oblečení, přípravě věci do školy, vyčištění zubů jsme šli na snídani co už nám připravil Itachi. Už jsme měli i přiravené svačiny a pití do školy. " Děkuji Itachi" poděkoval jsem za jídlo a pustil se s chutí do jídla. Itachi se jen usmál a sedl si k nám ke stolu a taky začal jíst. Když jsme všichni dojedli tak Itachi ještě rychle umyl nádobí.

Tvé doteky 3 - Hurá k Uchihům

Vůbec nechápu reakci Sasukeho. Ale opravdu jsem byl vděčný. Ne jen Sasukemu, ale především i Itachimu, protože souhlasil, že mohu žít s nimi. Už je i ze mě sirotek. Jsem tak šťastný, že se semnou začal nečekaně bavit Sasuke. Vážení tak tohle je moc silný kafe i na mě! Jasně, že jsem úplně v prdeli ze smrti svých rodičů, ale z druhé strany cítím velkou radost a štěstí, protože osoba u, které jsem si přál nejvíce aby byla po mém boku a u, které by mě ani ve smrti - a to teď doslova - byť bohužel, nenapadlo, že mě kdy osloví natož aby se semenou měla vůbec zájem bavit, baví vážení. A ne jen to. Za prvé mě ta osoba nazvala - jediným kamarádem a jediným se kterým má vůbec zájem se bavit, no a za druhé s danou osobou ještě začít bydlet. O tomhle jsem snil pánové a dámy ani nevím jak dlouho, ale dost dlouho. Ale o tomto podivném citu a touze? Nikdo naštěstí neví. A doufám, že nějakou dobu nedozví. Bože. O tomhle jsem snil, ale vážně by mě nenapadlo , že se to vše tak elegantně posere až se vlastně stane to co jsem si přál celou dobu. Ale to aby moji milování rodiče zemřeli jsem si fakt nepřál! Kurva a zase je mi do breku.

Tvé doteky 2 - Spojení bolesti

Když jsem došel domů tak se v domě nesvítilo a ani jsem nenašel auto rodičů. Což je divný. Normálně už bývají dávno doma. Vešel jsem do domu " Mami , tati? Jste tady? Kde jste?" začal jsem je volat. Ale nikdo se neozval na odpověď. Sakra co je s nimi ? Proč cítím takový divný pocit? Ne ... Snad jsou v pořádku. Na hrudi jsem ucítil svíravý divný pocit. Myslel jsem, že omdlím. Když jsem se podíval na hodiny bylo něco po deváté hodině večerní. Dostal jsem hlad tak jsem šel do lednice. Vytáhl jsem sýr, salám a máslo, mléko. Ze skříně jsem vyndal chleba a do sklenice nalil mléko. Když jsem se najedl a vypil mléko krabici od mléka jsem vyhodil do koše. Začal jsem být unavený. A tak jsem se převlékl do modrého pyžama a lehl si do postele. Ale musel jsem myslet na své rodiče. Bylo to prostě divný. Ale nakonec jsem se ponořil do spánku. Vytuhl jsem kolem desáté večer. Celou noc jsem měl divný sny. Vzbudil jsem se kolem jedenácté dopoledne. Hledal jsem své rodiče, ale nikde jsem je nenašel. Což už je mega divný kurva ! Kde kurva jsou ? No na to jsem měl očividně hned na to dostat odpověď. Ze vzteku , strachu a bůh ví čeho mě vytrhl zběsilý zvonek. Až jsem se lekl. Ze strachu o rodiče jsem úplně zapomněl na Sasukeho. Což je už fakt divný! Kurva ! Když je něco kvůli čemu zapomenu zrovna na Sasukeho!

Tvé doteky 1 - Pouto smrti

Zrovna jsem seděl na zahradě a přemýšlel co budu dělat. Zrovna je sobota a já nikoho nemám. Nemám žádné přátele až na mou jedinou kamarádku od dětství Hinatu. Ale ta dnes nemá čas musí s rodiči do města na nákup. Tak jsem jen tak seděl a pozoroval mraky na modré obloze. Pak se mi opět v hlavě zrodila myšlenka na Sasukeho. Ach jo proč na něj musím stále myslet? Jo už od úplného dětství ho nenápadně sleduji a pozoruji. A navíc... Nedávno mu zemřeli rodiče matka Mikoto a otec Fugaku při nehodě když letěli z dovolené. Spadlo s nimi letadlo. Avšak on má mnoho přátel.. No spíše davy lidí co ho uhánějí. A především dívky, ale je pravda , že on nejeví o žádnou zájem což je u něj zvláštní. Když on si může vybírat. Zrovna on jo. Ale je pravda , že chlapy ho nesnášejí tvrdí, že je to arogantní idiot . No nejspíše to bude tím , že na něj žárlí, protože o něj mají zájem skoro všechny holky a o ně nezavadí okem. Musel jsem se té představě zasmát i z důvodu, že ani já ho nemůžu dostat několik let z hlavy. Něco k němu táhne i mne . Ale někdo jako je Sasuke Uchiha by si zrovna o mě neopřel ani kolo. Povzdych jsem si. Je na něm prostě něco zvláštního, ale neumím to popsat.

Tvé doteky úvod

Obr.1

Obr.2

Obr.3

Obr.4

Poznámka : Tento příběh se bude odehrávat v reálném světě. Z části v prostředí základní školy, z části v prostředí střední školy a v prostředí potom. Bude psaný z pohledu Naruta a možná z pohledu Sasukeho, ale to ještě uvidím. A bude o páru jak jinak než Sasuke a Naruto.

Už nejsi sám 7 (GaaNaru) - Svatba v Suně ~ (DOKONČENO)

A tak jsme začali plánovat naši svatbu. Hned co mě požádal Naruto o ruku jsme to šli oznámit mým sourozencům. My z Narutem žijeme spolu od mých sourozenců téměř od doby co ve svých osmnácti letech Naruto utekl z Konohy za mnou do Suny. Chvíli jsme s Narutem žili s Temari a Kankurem. Asi dva měsíce jsme s nimi žili než jsme si sehnali něco vlastního.

Oba sourozenci žijí spolu a tak jsme zaklepali na dveře od jejich domu. Dveře nám otevřel Kankuro. " Co vy dva tu děláte? Od doby co jste se odstěhovali do vlastního jako by se po vás zem slehla! No tak pojďte dovnitř!" pozdravil nás můj starší bratr Kankuro a my vešli. " Běžte se posadit do obýváku . A co si dáte?" ptal se. " Dva rámeny Kankuro." řekl jsem a oba jsme si sedli na pohovku . " Dobře. Ach , Gaaro , Gaaro , tebe ten Naruto vážně těmi rámeny nakazil" zasmál se Kankuro. " No jo no brácho to není to jediný čím mě Naruto nakazil" a zasmál jsem se. " A kolik těch rámenů prosím vás jako chcete?" a smál se. " Sedm " ozval se Naruto hned a já se usmál. " Jako bych se ani nemusel ptát , že jo Naruto . A u tebe počítám Gaaro stejně" a zase se ozval smích. " Co se to tu děje Kankuro ?" ozval se známý hlas Temari. " Ale po sto letech se Gaara s Narutem probrali z mrtvých Temari." Kankuro se zasmál ještě víc. Temari vešla do obýváku a upřela na nás svůj pohled. " Vážně se umí probrat z mrtvých ! " teď se ozval smích Temari. Temari došla k nám a my se zvedli . " Zdravím tě brácha" a objala mě a pohladila v rudých vlasech " To je doba Naruto" a objala Naruta na přivítání. " Tak jaký je důvod vaší návštěvy chlapci?" zeptala se nás když si sedla do křesla. " Máme novinu . Ale to řekneme až tu budeme všichni" odpověděl jsem ji a usmál se. " A co vlastně ty a Hinata , Temari?" zeptal jsem se. Ano Temari a Hinata jsou spolu od stejného dne jako já s Narutem. " Vše v pořádku. Jen ta dálka no. Vídáme se skoro jen na misích. Ale Hinata vždy jen září když mě vidí. Jsem ráda za to , že se mi povedlo učinit Hinatu snad šťastnou" posmutněla , ale bylo na ní vidět , že je šťastná. Za to jsem upřímně rád.

Už nejsi sám 6 (GaaNaru) - Zásnuby

Ze vzpomínek

" Sasukeho?" vytřeštil oči Naruto a povdychl si . " Bohužel Sasuke je zamilovaný do mě Kankuro , ale já už dlouho miluji tady Gaaru." pronesl Naruto a pak mu blesklo v očích další závan špatné zprávy a znovu si povzdychl " A Hinata je též zamilovaná do mě Temari. Vůbec nevím co je na mě tak úžasnýho , že mě vůbec někdo miluje..." povzdychl si posmutněle Naruto , ale bylo na něm poznat , že to viděl za zprávné o tom říct mým starším sourozencům. Temari a Kankuro na něj pohlédli s divným výrazem ve tváři.. Překvapením, smutným, zařazeným. " No ty jsi prostě zvláštní Naruto. Však se podívej jaké divy jsi dokázal udělat taky s naším Gaarou. Od narození co ho známe byl necitelný a zabíjel vše na potkání... Vyžíval se v bolesti a utrpení všech okolo něj... Vyžíval se v násilí a krvi... Ale od té doby co jsi se mu objevil v životě se začal celý od základu měnit. A nakonec jak se ukázalo si ho dokázal naučit citům a kupidivu i cítit něco jako lásku Naruto.. Takže já bych se tomu nakonec ani nedivil Naruto..." povdychl si Kankuro smutně , ale i svým způsobem šťastně. " Aspoň někdo z nás tří tu může být šťastný a to ti přeji Gaaro. Vždy jsem si přál tvý štěstí. Když jsi byl od narození sám. Ale teď už nejsi sám Gaaro a to je dobře ! " teď už zněl Kankuro lépe. " Jo jsi zvláštní Naruto " potvrdila Temari. " Ale i tak můžete zkusit jim vyznat své city ne?" pronesl jsem k nim. " Možná se potom přestanou tolik trápit díky tomu , že milují Naruta. Možná se vám nakonec povede udělat je šťastnými" dodal jsem s nadějí v hlase. " To je možné Gaaro... Ale co když se s náma pak nebudou chtít bavit vůbec?" zamyslela se nad tím Temari.

Už nejsi sám 5 (GaaNaru) - Zvraty v Konoze

Ze vzpomínek

Byl jsem rudý jako rajče , ale to Naruto taky. Po tom co mě políbil se ovšem usmál tím svým božím úsměvem , který jsem tak miloval a oči mu jen zářili štěstím a já se též musel usmát štěstím. Tohle jsem upřímně vůbec nečekal. Nečekal jsem to , že mě Naruto též miluje. Ale byl jsem snad nejšťastnější osoba na světě. Ale z druhé strany mi bylo líto Sasukeho. Jestli je Sasuke opravdu zamilovaný do Naruta. To Naruto mě změnil. To Naruto dokázal abych začal i něco cítit. I já ho políbil. Nevím jak se to stalo , že jsem se do toho modrookého paka zamiloval a vůbec začal cítit něco jako lásku. To on byl první kdo mi nabídl přátelství a nebál se mě. To on změnil celý můj život k nepoznání. Musím poděkovat Kankurovi za příležitost vyznat Narutovi své city. Snad se Temari už uklidnila , povzdychl jsem si. Naruto si mého zamyšlení všiml " Vše v pořádku můj milovaný Gaaro?" vytrhl mě z myšlenek. " A .. Ano. " zakoktal jsem se. " Jen přemýšlím , že bych měl poděkovat svému bratrovi Kankurovi , že mi zařídil tu možnost ti konečně vyznat své city k tobě Naruto" dodal jsem a usmál se. " Tak to bych mu měl taky poděkovat" a zazubil se v úsměvu a já jen kývl hlavou. " Tak pojďme spolu jestli chceš" nabídl jsem mu a on se znovu zazubil a kývl hlavou na souhlas.

Už nejsi sám 4 (GaaNaru) - Vyznání v Konoze

Ze vzpomínek

" Shizune jdi našim hostům ukázat pokoj. " přikázala Tsunade. A tak Shizune vyšla ven na chodbu a my tři šli za ní. Temari si nechápavě prohlížela Kankura a potom hodila tázavý pohled i na mě. Já asi pochopil proč to přijal. On ví to co Temari ne . Vlastně on jediný to ví. Shizune nás dovedla do jednoho domu , který je zde pro vzácné hosty což nás tak asi Hokage bere , protože jsme spojenci Listové a jsme ze Suny z Písečné. " Zde je váš dům pro pobyt pro vážené hosty. Pokoje si můžete vybrat sami . Zde máte klíče jak od domu tak od pokojů" pronesla Shizune a podala mi klíče potom odešla pryč. Byl jsem nervózní. Už jsem chtěl konečně vidět Naruta. Když nejsem s ním tak z toho šílím. Povzdychl jsem si a odemkl dveře od domu , ve kterém je pro teď naše ubytování. Temari se na nás oba mračila. Sotva jsme vešli do domu a já zavřel dveře tak se ozvala Temari " Co to má sakra znamenat? Co tu jako děláme? Proč si řekl, že se zde zdržíme? Můžete mi to jako vysvětlit vy dva ? Jak to tak pozoruji víte něco co já ne! Co mi jako uniká?" vyprskla vzteky. A já zrudl jako rajče.

Už nejsi sám 3 (GaaNaru) - Směr Konoha

Naruto je sladký. Takový blonďatý anděl. To on mě naučil milovat. Nakonec jsem usl v objetí. V jeho přítomnosti je mi nejlépe. Ráno jsme se vzbudili přitisknutý k sobě v objetí. Takto spíme často. Jak já Naruta miluji. " Dobré ráno lásko" řekl hned po probuzení Naruto a celý zářil. " Dobré ráno miláčku " a políbil jsem ho na ty sladká ústa. Žijeme spolu u mě v Písečné vesnici v jednom baráčku. Sourozenci si nakonec zvykli. A k tomu byli šťastný za mě, že jsem našel své štěstí. A ano Naruto je moje štěstí. Mě je dvacet a Narutovi devatenáct. A žijeme spolu rok a pár měsíců , ale ve vztahu jsme spolu o dost déle, ale v té době jsme spolu ještě nemohli žít. Naruto se ve svých osmnácti letech rozhodl opustit kvůli mě svou Listovou vesnici Konohu a začít se mnou žít v mé vesnici Suně. A bylo mu jedno co si kdo říká nebo ne. Dokonce se kvůli mě vzdal svého snu od jeho dětství a to stát se Hokagem. Řekl, že jeho snem jsem se stal já Gaara z Písečné. Což mě vzalo a dojalo štěstím avšak vím, že to byl jeho největší sen a já nechtěl být důvod pro to aby se ho jen tak vzdal.

Už nejsi sám 2 (GaaNaru) - Démoni dokážou milovat

Z myšlenek mě vytrhl příjemný dotyk mé lásky Naruta. Objal mě zezadu a hned na to mě políbil. Jazykem si hrál s mými ústy a já se přidal. Byla to slast. Jeho dotyky a polibky. Miloval jsem to. Jeho dotyky a jak jsem cítil jeho dech na mé kůži. " Miluji tě Gaaro. Jsi to pro co dýchám a žiju Gaaro. " šeptal mi do ucha. Já zavrněl vzrušením. " Já tebe taky Naruto. Dal jsi smysl mému životu. Ty jsi můj život. Nedokázal bych bez tebe žít. " a usmál jsem se štěstím. Seděl jsem na židli a opět měl na stole kresbu. Naruto si na mě sedl a začal mi svlékat tričko a v zápětí mi začal jazykem olizovat mé bradavky a hladit mě po těle potom mi svlékal kalhoty což moje péro začínalo tvrdnout vzrušením. Chvěl jsem se. Ta jeho vůně a božské dotyky. Rukou se dotkl špičky mého péra a začal ho hladit a masírovat. Druhou rukou mi dva prsty strčil do prdele. Což se mi líbí. Zasténal jsem. Bylo to tak příjemné. Než jsem se nadál už měl moje péro v těch svých dokonalých ústech. Ucítil jsem škubnutí a napnutí. Když si prohrál prsty v mém zadku tak mi zarazil své péro do prdele. Nejprve pomaleji a postupně rychleji až na doraz. Miluji Sado maso a tvrdý sex. Vyjíkl jsem a zasténal tou rozkoší.

Už nejsi sám 1 (GaaNaru) - Co je to láska?

Obrázek1

Obrázek2

Ze vzpomínek...

Už od dětství jsem byl sám. Lidé se mě báli. Dětství plné slz. Démon. Ano uvnitř mě je démon to proto se mi lidé z vesnice straní a vyhýbají se mi. Nevím co je to bolest. Alespoň ne ta fyzická. Vždy když se mi někdo snažil ublížit můj písek mě ochránil. Ano má písečná obrana. Pokaždé když se mě někdo snažil napadnout tak přes mou písečnou obranu se nedostal a já tu osobu zabil. Lidé se mě skutečně báli. Nenávidím lidi. Jsem krutý a nelítostný. Neznám něco jako lásku. Nevím co to znamená láska. Sedával jsem na svém místě a pozoroval měsíc na obloze a hvězdy. Má matka zemřela při porodu a i můj vlastní otec mě zavrhl. Užíval jsem si ubližovat lidem. Byl jsem nebezpečný nástroj své vesnice skryté v písku. Vesnice se každou chvíli napadali navzájem a válčili mezi sebou. Když mě přestalo bavit dívat se na oblohu noci rozhodl jsem se jít domů a spát. Došel jsem do svého pokoje a lehl si do postele. Avšak nemohl jsem usnout. Ale nakonec se mi to povedlo a usl jsem. Mám staršího bratra Kankuro a starší sestru Temari. S nimi jedinými mám docela dobrý vztah. Oni jediný mě berou. Ještě že mám alespoň své sourozence když už nikoho jiného.

Zrození psychopata (6) Namalovaný úsměv

Probudil jsem se až kdesi. Nic jsem neviděl a na mém obličeji jsem něco cítil. Jediné co si pamatuji je hřbitov a pak tma. Slyšel jsem jen zvuky a něčí hlasy. Obličej mě pálil, jako kdyby byl v ohni. Nevím kde jsem, jak dlouho ani pomalu co se vlastně stalo. Tři hlasy jsem poznal patřili rodině, ale zbylé dva neznám. Jeden byl ženský a druhý mužský. 

"Byl popálen bělidlem a ještě v ohni. Bude tu ještě muset několik dní zůstat. Podle toho jak se rány budou hojit, bude moci domů. Zatím zde leží pár hodin a má v sobě dost léků na bolest, takže bude ještě nějakou dobu mimo a spát." řekl ženský hlas.

Zrození psychopata (5) Temná euforie

Zdáli se mi divné a temné sny. O smrti a vraždění, mučení. Temná euforie, jak proudí v mé krvi. Touha, někoho zabít. Kohokoliv. Všude samá krev mých obětí. Ach, ano chci znovu cítit tu temnou slast. 

Ráno jsem se probudil a měl zajímavou náladu. Nedokáži ji popsat. Dnes mám jít k školnímu psychiatrovi. No to se fakt těším, ještě po tom co se stalo včera. Určitě se bude vyptávat na tu událost. Nemám v plánu říkat nic o tom jak skvělý pocit to byl.

Zrození psychopata (4) - Dva zraněný a dva mrtvý

Ten dům vypadá super. Vlezli jsme dovnitř oknem. První lezl Liu. Takovéto opuštěná místa, prostě milujeme. Ve našem starém bydlišti, bylo více opuštěných míst, ale stále městské, takže neměli až takovou atmosféru jako třeba tento zapadlý. Dům vypadal opravdu velmi staře. S naším překvapením, byl dům uvnitř v docela dobrém stavu. V první místnosti, byl v rohu stůl a v jiném rohu postel. Byl zde příjemný klid takový zvláštní

"Taky zde máš tak zvláštní pocit?" ozval se.

Zrození psychopata (3) - Možná, že si nakonec zvyknem

Jen co jsem vešel dovnitř, všichni na mě čuměli těmi svými pohledy. Černé vlasy mi spadali do očí. Byla tu nějaká učitelka.

"Ty jsi Jeff Woods, že?" podívala se směrem ke mě a usmála se. 

A já přikývl na souhlas "A- ano." vylezlo ze mě.

"Já jsem paní White. Učím zde historii, výtvarné umění. Zatím si jdi sednout tam dozadu." pronesla.

A já se nervózně otočil a rozešel se směrem do lavice. Ta ruka trochu pálila, ale příjemně. Ovšem, musel jsem myslet na ten úžasný pocit, když jsem jim ublížil a té myšlence se usmát. Začalo se ve mě formovat mé nové já. Ten uspokojivý pocit. Ta slast. Nevnímal jsem okolí, než mě z myšlenek vytrhlo zvonění na přestávku.

Zrození psychopata (2) - První den v nové škole

Kdyby lidi ublížili mě to ještě nějak přežiji, ale na bratříčka nikdo sahat nebude! Svého bratra miluji nadevše. Autobus jel až ke škole. Ani jednomu se tam nechce, ale rodiče rozhodli a tak to bylo vyřešené. Tehdy jsem ji zahlédl poprvé z okna autobusu. Měla dlouhé černé vlnité vlasy a černé šaty s výstřihem. Na první pohled mě zaujala. Ještě zbývá pět zastávek. No super. Ale stále jsem musel myslet na ty blbce ze zastávky. A především mě začala děsit myšlenka, že se mi to až moc líbilo, jim ublížit. Vyvolalo to ve mě radost a vnitřní klid. Začal jsem pociťovat chuť to udělat znovu, jen abych pocítil ten úžasný pocit. Autobus zastavil a Liu do mě strčil, abych začal vnímat.

Zrození psychopata (1) - Mladší bratr Liu

Obrázek1, Obrázek2

Seděl jsem u stolu a přemýšlel, tak nějak nad vším možným. Mé jméno je Jeff Woods.

Mezi mými vrstevníky jsem nebyl, vůbec oblíbený a celkově u lidí. Neměli mě v lásce. Můj mladší bratr se jmenuje Liu. Ten jediný mě měl rád. Na to, že nesnáším lidi jeho rád mám. Podle ostatních jsem šílený. Mám dlouhé černé vlasy co mi spadají do obličeje. Stále jsem nosil tu svou bílou mikinu s kapucí na hlavě a své černé úzké kalhoty s černými botami.