Hodiny- Čas bez času pátý díl

Po dvou dnech se vzbudila v té vaně. Ach..bylo ji zase zle. Nebylo to poprvé od jeho smrti. Proč mne zase zachránil? Ku*va! Říkala si v duchu. Ano jako pokaždé ji nakonec zachránil. Tentokrát mu to dalo zabrat více než normálně..Zapálila si cigaretu. Na nervy. V té už dávno ledové vodě.

Hodiny- Čas bez času čtvrtý díl

Vstala. Pokusila se vylést z vany jenže v ní uklouzla a bouchla se do hlavy. Omdlela a usla...Před očima se jí zamlžilo. A přestala vnímat...Necítila nic...Jen ticho a klid..necítila své tělo. A jen tak si poletovala po Astrálu. Cítila volnost. A pocit nehorázného štěstí. Přišel za ni z vyděšeným výrazem on. Objal ji. Její láska...za kterou chtěla odejít. Najednou se kolem ni slétly Andělé..Přivolal je. Tak spolu poletovali a smáli se spolu. V onom prostoru.

Hodiny- Čas bez času třetí díl

Samota ji ubíjela. A něco čemu se říká čas už pro ni přestalo existovat. Od jistých událostí, které začali před dvěmi lety se zbláznila. No spíš už od jejího zrodu na tuto pustou zem trpěla. Ano. Vzpoměla si. Kdysi jako malé dítě ještě byla komunikativní. A bavila se s lidmi. Jen oni s ní ne už od jejího početí. Ano byla sama v temnotě a prázdnotě už od chvíle co přišla na matku zemi. Tuto planetu. Byla jiná. Jen to tehdy jako dítko ještě nevěděla. Avšak je pravda, že už od malého dítka věděla a cítila, že sem nepatří. Že nepatří do této doby. Věděla, že patří jinam. V jistých věcech přeci jen věděla, že je jiná než ostatní...

Hodiny- Čas bez času druhý díl

Už ji zbyl jen život...No život. Jestli se to dá brát vůbec jako život. Zadívala se na fotografii dívky spíše mužského vzhledu. Rozplaka se ještě více. Jak se tak rozhlížela po stěnách začala se se slzami v očích se staženým hrudníkem od bolesti bolestí smát. Svíčky zhasínaly. A místnost potemněla. Začala zmateně hledat zapalovač. V tom zmatku ji blesklo hlavou, že potřebuje ještě ty svíčky. Už by zapalovala vzduch. Jo klasika. U ní byli takové věci na denním pořádku. Výpadky, agrese, šílenství střídající se s náhlou radostí či prudkými stavy těžké deprese či úzkostí. Mezi lidi moc nechodila.

Hodiny- Čas bez času první díl

Obrázek1, Obrázek 2

Hodiny tikají v té prázdné místnosti. Seděla tiše v koutě a žiletku svírala. Vzpomínky se ji vraceli. Více než kdy jindy. Prořízla bledou kůži. Kap,kap,kap. Kapičky rudé krve stékali na chladnou podlahu. Pršelo. Pohlédla z okna. Vítr vířil seschlé listí prázdnou ulicí. Černé těžké mraky stály na obloze. Chladné dny přišly. Přišel temný melancholický podzim. Z černých mraků stále k zemi dopadaly krůpěje deště. Kroupy.

Úvod

Zdroj obrázku

Vítám vás zde. Zde budou jen mé povídky na díly a občas soutěže. Budou zde jak mé staré povídky na díly tak i nové rozepsané. Píšu především horory a temné fantasy a jsem posedlá upíry a také creepypasty . Miluji temnou gothic atmosféru či temnou hlubokou depresivní atmosféru i šílenství a psycho. Nu přeji příjemnou zábavu.